Mezi nejpopulárnější cyklisty české a československé historie patří Jihočech Jaroslav Bílek.
Mezi nesmrtelné závodníky se zařadil v roce 1993, kdy byl nejlepším mužem v pelotonu legendárního Závodu míru.
Jaroslav Bílek oslavil kulaté čtyřicáté narozeniny. „Mám se dobře, jsem hodně vytížený,“ říká a popisuje svoji každodenní náplň. „Lítám a jezdím ze země do země, každý týden jiný stát,“ usmívá se. Vzhledem k extrémnímu pracovnímu programu mu moc času na sportování nezbývá. „Natož speciálně na kolo,“ poznamenal.
Sedlo bicyklu vyměnil za golfovou hůl. „Už dva roky se snažím hrát, ale není čas na trénink, takže hrůza.“
Na kolo vyráží jen minimálně. „Občas s partnerkou a dětmi, ale jen když je hezky.“ Doby, kdy šlapal do pedálů každý den, jsou nenávratně pryč. „Nejspokojenější jsem, když si doma na Včelné lehnu s rodinou k bazénu.“
I vítěz Závodu míru zaznamenal změnu v čele Jihočeského svazu cyklistiky. Do prezidentského křesla byl zvolen nedávno ještě závodník Richard Faltus. „O Richardovi samozřejmě vím, ale jinak o jihočeské cyklistice moc ne, spíš občas sleduji dění na Českém svazu, myslím si, že by se dlouholeté vedení, které o cyklistice nikdy nic nevědělo, mělo vyměnit za podnikavé lidi s cyklistickou minulostí, jako jsou třeba Kázecký, Kreuziger starší nebo Vávra. Ti by tomu mohli dát nový směr. Mohli by cyklistice vrátit prestiž.“ Sám ale o funkcionaření neuvažuje. „To opravdu ne, mě to absolutně neláká,“ říká čerstvý čtyřicátník Jaroslav Bílek.