Vodní slalomář a lékař. Tak nejvíc znají Lukáše Pollerta příznivci sportu. V Barceloně si dopádloval pro zlato, v Atlantě pro stříbro. Léto nejraději tráví s dětmi v Jihočeském kraji. "Jezdíme na kanál do Budějovic. Kam jinam?," smál se třiapadesátiletý lékař, který pro vtípek nikdy nejde daleko. Tentokrát ale mluvil na vážnější notu: "Kanál je tady bezpečný, ale je pravda, že sem přichází hodně lidí z města, kteří nemají k vodě prakticky žádný vztah. Přesto sem chodí. Jsou tady vlny," vysvětluje si Pollert vysoké počty návštěvníků ve vodáckém areálu. "Na jihočeských rybnících, kterých je tu hodně, žádná vlna není."

Do Českých Budějovic přijíždí Pollert každý rok. Už čtrnáct let. "Jezdíme sem radši než k moři," přikyvuje a přepočítává svoje děti, které dovádějí na paddleboardu. S Lukášem jich přijelo pět, dcera odletěla na zahraniční dovolenou. "U moře jsme s dětmi vlastně ještě nikdy nebyli. Pro nás je to tady levnější, je to blíž, stanujeme tu od doby, kdy se tady děti narodily. Od té doby, kdy je tady kanál tak krásně upravený."

Lukáše Pollerta zaujalo, že k peřejím přicházejí obyvatelé nedalekého sídliště. "Jsou tady Budějčáci, koupají se tu ve vlnách, ve vedru je to tady fakt příjemné. Rozhodně je to osvěžující víc než nějaká stojatá voda v rybníku." Společně s dětmi, kamarádem a mistrem Evropy na singlkánoi Davidem Jančarem, vyrazili na vodu nad Lipnem. "Čtrnáctým rokem. Letos poprvé, bohužel, nevyšla ta nejhezčí část mezi Soumarákem a Pěknou." Důvod? Jasný. Neoddiskutovatelný. Málo vody. "Podstav," přikyvuje Pollert. "Je tam limit padesát centimetrů. V oblasti Mrtvého luhu. Tam si ten limit dali ochranáři, bylo tam 48 a půl, já se díval i deset dní zpátky, prostě těch padesát nebylo. Dalo se jet jen od Lenory na Soumarák a pak od Pěkné dolu na Lipno. Nejhezčí úsek se jet nedal."

Příměstský fotbalový kemp v Českých Budějovicích
Fotbalový kemp. Zúčastnili se hráči ze dvaceti klubů. Míč je pro ně modlou

Důvod, proč olympijského vítěze přitahuje horní úsek Vltavy - Teplá Vltava, je jasný: "Je to tam nejhezčí, bývá tam málo lidí. Mládež, která slaví prázdniny, většinou jezdí z Vyššího Brodu k Rožmberku a dál ke Krumlovu…" Propustky ale mají jasná pravidla, ta v létě roku 2023, v době, kdy řeku chtěl splouvat dvojnásobný olympijský medailista, naplněna nebyla.

"Jezdím na horní část Vltavy rád, je tam větší klid, pak jezdím rád na kanál do Českých Budějovic, protože jsou tady vlny, je to fakt osvěžující."

V dobách Pollertovy vrcholné kariéry ještě dobývaly světové medaile i posádky deblkánoí. Šimek - Rohan, Štěpánek s Volfem, Jiras - Máder, Pospíšil - Pollert (Lukášův bratranec), bratři Šterclové. C2 byla česká parádní disciplína.

Na olympiádách, kde bral medaile Pollert, vyjeli dvě stříbra i zmiňovaní Šimek s Rohanem. Jenomže kategorie deblkánoe skončila. Už se nejezdí. Ani na olympiádě, ani na MS, ani jinde. Je konec. A Pollerta to moc mrzí: "Je to vývoj. Prostě to tak je. Možná po tom je poptávka. Mně to připadá škoda. Za éry mých rodičů se jezdil deblkajak, dokonce se jezdil mix. To jezdili muž a žena. Dneska mi to připadá, že nevím, kolik by to bylo kategorií. Nově, a taky je to vývoj, už nemáme jen dvě pohlaví. Všechno se prostě mění." Podle Pollerta diváci prahnou víc po kontaktu. "U kontaktních sportů je teď větší sledovanost, vidíme to i na lyžích, kde se jezdí snowboardcross, a skicross, to je taky změna. I na vodě lidi víc chtějí sledovat frmol. Mně to připadá škoda, ale pomazané hlavy tak rozhodly, tak to tak prostě je. Nedá se nic dělat."