Závod, který dokončilo bezmála deset tisíc běžců, vyhrál legendární etiopský běžec Haile Gebrselassie. Časem 59:24 jako jediný pokořil hodinovou hranici. Na druhém místě s více než minutovou ztrátou doběhl americký olympijský medailista Abdi Abdirahman v čase 1:00:29 hod. Pro třetí místo si doběhl další z velkých favoritů závodu, vedoucí muž série World Marathon Masters, keňský běžec Robert Cheruiyot v čase 1:00:58 hod. Závod žen byl mnohem vyrovnanější, rozhodovalo se až v cílové rovince kde si titul o jednu vteřinu vybojovala Keňanka Hilda Kibetová v čase 1:10:32 před svou krajankou Catherine Nderebaovou. Na třetím místě doběhla novozélandská závodnice Nina Rillstonová v čase 1:10:35.


Po doběhu se Pavel Frelich podělil s Deníkem o své pocity ze závodu.


Váš výkon si zaslouží gratulaci, jak jste spokojen s dosaženým výsledkem?
S umístěním jsem samozřejmě spokojen. Podle výsledků z loňského roku jsem věřil, že bych mohl být do první stovky, ale když jsem viděl startovní listinu, kde bylo na čtyřicet pozvaných převážně afrických a amerických běžců s časy hluboko pod hodinu deset, a k tomu dalších dvacet velmi kvalitních žen, říkal jsem si, že to nebude zas až tak jednoduché. Nakonec se to povedlo, takže spokojenost s umístěním byla.


A jak jste byl spokojen s výsledným časem?
Pokud mám být upřímný, tak s časem hodina patnáct bych byl určitě spokojen více. Ještě na patnáctém kilometru mezičas odpovídal výslednému času těsně nad hodinu patnáct. Na druhou stranu ale musím přiznat, že jsem v týdnu před závodem cítil velkou únavu z dlouhodobého tréninku, který jsem absolvoval v posledních několika týdnech a tedy na lepší čas jsem v závodě ani nepomýšlel. Závod jsem běžel v podstatě bez nějaké speciální přípravy, takže z tohoto hlediska jsem byl spokojen i s dosaženým časem.


Jak jste vnímal atmosféru závodu, jaká byla trať , jakou diváci vytvořili kulisu?
Podle mě má tento závod nejlepší předpoklady stát se v budoucnosti největším a nejkvalitněji obsazeným půlmaratonem na světě. Vždyť už letos, přestože šlo teprve o druhý ročník, se podařilo organizátorům přilákat takové hvězdy jako je Haile Gebrselassie či Robert Cheruiyot. Navíc divácky velmi atraktivní trať vedoucí centrem New Yorku bude vždy velkým lákadlem pro širokou běžeckou veřejnost. Pro mě bylo velkým zážitkem proběhnout se jak Central Parkem, kde byl start závodu, tak i po jedné z avenue přes proslulé Times Square. Cíl závodu byl na jížním cípu Manhattanu, poblíž místa kde stála newyorská dvojčata, v podstatě s výhledem na sochu Svobody. Myslím, že se na této trati dají běhat i rychlé časy, a to i přesto, že první polovina závodu v Central Parku je hodně členitá. Co se týče divácké kulisy, tak ta nebyla taková, jako bývá při podzimním maratonu, ale to je dáno hlavně časnou hodinou startu.


Jak na vás zapůsobil Haile Gebrsellasie? Měl jste možnost se s ním potkat na startu či v cíli?
Haile Gebrselassie je pro mě jeden z největších běžců v historii vůbec. Jeho běžecké výsledky hovoří samy za sebe (Gebrselassie je dvojnásobný olympijský vítěz v běhu na 10km, mnohonásobný světový rekordman – pozn. redakce). A když k tomu přidám jeho vstřícnost a přátelskost doprovázenou jeho typickým úsměvem, myslím že každý musí před tímto běžcem jen smeknout. Pro mě byl vždy jedním z běžeckých vzorů. Bohužel, na startu, ani v cíli jsem se s Hailem osobně nesetkal. Pozvaní běžci byli na startu totiž odděleni několikametrovou mezerou od zbytku startovního pole. No a po startu se ta mezera mezi námi už jen zvětšovala. Ale pocit to byl příjemný, mohl jsem si zazávodit s nejlepším světovým vytrvalcem současnosti. Toto je určitě velká výhoda silničních běhů. U ostatních sportovních odvětví není obvyklé mít možnost se měřit či utkat s těmi nejlepšími.


Určitě jste úspěšným výsledkem na známém triatlonu získal další chuť do atletiky a do trénování. Co vás teď v další přípravě čeká?
Tímto závodem pro mě v podstatě skončila dlouhá a celkem i náročná letní sezona. V posledních několika týdnech jsem absolvoval docela dost přípravných závodů, takže únava je znát a projevila se i v závodě. Nyní se chystáme s manželkou na dovolenou. Jedeme na dva týdny do Kanady, do oblasti národních parků v Rocky Mountains. Od září bych se chtěl znovu vrátit ke kvalitní běžecké a cyklistické přípravě. Vrcholem letošního roku, ke kterému dlouhodobě svůj trénink zaměřuji, by mělo být podzimní mistrovství světa v duatlonu.