Jaký byl váš největší sportovní úspěch?
V mládežnickém fotbalu, ať už jako hráč, tak i jako trenér - postup s žáky do ligy. V seniorském fotbalu to byl jakýkoliv postup či záchrana soutěže a nyní… setkání s přáteli na hřišti a zápas bez zranění.
Co děláte pro svou kondici?
Vše je otázkou zdraví, ale celoročně dělám běh, badminton a v zimě lyže. Dnes už především s přítelkyní a mými třemi syny.
Se kterým fotbalistou byste si chtěl zahrát a proč?
Obdivoval jsem vždy konstruktivní hráče. Jako věrný fanoušek Sparty bych si dovedl představit team s Bořkem Dočkalem, Tomášem Rosickým, Markem Matějovským či dalšími.
A na druhou stranu musím přiznat, že kapitán týmu by byl slávista - můj taťka.
Jaký jste si dali v životě „vlastňák“?
Stejně jako je fotbalový "vlastňák", tedy neúmyslný gól do vlastní branky, považuji i životní "vlastňák" za krok, kterým člověk neúmyslně ublížil blízkým lidem.
Vím, že byly a budou vlastní góly. Důležité je tato pochybení, ať sportovní, či lidské odčinit nebo projevit maximální úsilí o jejich nápravu.
Komu byste dali červenou kartu a za co?
Jsou lidé ve veřejném životě, kterým by ani červená karta nestačila. Na hřišti i mimo něj mě vždy ubíjí agresivita, nenávist a vulgarismy, tam by červená karta určitě padla.
Ve svém okolí bych nikomu červenou kartu dát nechtěl a snažil bych se to řešit domluvou.