Extrémní nárůst cen u hnojiv způsobil drahý plyn. Nejde ale o jediné dražší vstupy, víc stojí i pohonné hmoty nebo náhradní díly či práce.

Cenový skok se udál hlavně u ledku nebo u močoviny, jejichž výroba je závislá na plynu. Podle agronoma ZOD Borovany na Českobudějovicku Jana Kouby stála minulý rok touto dobou ledková hnojiva necelých 5 000 korun, dnes je to přibližně 15 000. "Záleží na tom, jak kdo nakoupil," říká Jan Kouba s tím, že se například dalo ušetřit, pokud se nakupovalo dlouho předem. Ale spíše v řádu stovek korun než jednotek tisíc. Močovina stála do osmi tisíc a dnes může být na dodacím listu částka třeba až 22 000 korun. Podobně vystoupala třeba i hnojiva s fosforem nebo kombinovaná hnojiva. Cena se sice i jindy mění v průběhu sezóny, ale podobný nárůst je extrémní.

Riziko, že hnojiva vůbec nebudou

Přitom zemědělci nemohli před pár měsíci spekulovat o tom, že třeba plyn pro výrobce zlevní. Jak upozorňuje Jiří Spěváček, předseda ZS Dubné na Českobudějovicku, mohlo by se čekat, jestli nebudou mít hnojiva příznivější cenu, ale s tím riskem, že dodávka by byla jen na papíře a ve skladu by nebylo nic. "My už hnojíme, už jezdíme," říká Jiří Spěváček s tím, že nyní je nutné dát základní dávku, která "dělá" na výnosu tuny. A výrobci hnojiv několik měsíců stáli, když cena plynu vyšplhala příliš vysoko. Teď není jisté, že budou stíhat vyřídit všechny objednávky. Kapacity prostě nemusí být dostatečné.

Velkým zemědělcům se nelíbí navýšení takzvané platby na první hektary, které zvažuje vláda a které by oproti dnešku zvýhodnilo malé farmáře.
Zemědělci se bouří proti nové vládě. Chce dotovat hlavně malé sedláky

Vysoké ceny hnojiv ale nejsou pro zemědělce jediný problém, zdražila také osiva, náhradní díly nebo pohonné hmoty. Samozřejmě, s inflací roste i cena práce. Jak se podaří vyšší náklady promítnout do konečných prodejních cen obilí a jiných komodit těžko říci.

Jako první opatření proto zemědělci sáhli k úsporným opatřením. Třeba v Dubném počítají, že v průběhu jara by mohli snižovat dávky hnojiv.

Cena obilí zřejmě poroste

Mírné snížení dávek třeba při třetím ošetření, které například do jisté míry ovlivňuje, jestli pšenice bude krmná nebo potravinářská, může na ceně obilí znamenat rozdíl v řádu jednotek set korun na tuně, ale na hektar tisíce korun v uspořených nákladech. "Budeme víc využívat močůvku, odpad z bioplynky," naznačuje Jiří Spěváček, jak se dá krátkodobě jinak nahradit výpadek v obvyklé technologii péče o porosty. U produkce mléka se zase dá měnit krmná dávka a například sója nahradit levnějším větším objemem řepky, při zachování celkové výživné hodnoty.

V ZD Netřebice podle agronomky Věry Marešové dávku hnojiv sníží a rozdělí na více jízd. Tím sice stoupnou jiné náklady, ale na tom nejdražším - hnojení, se ušetří. "Nevím ale, co to udělá s výnosy," upozorňuje Věra Marešová.

K protestu se připojili také zemědělci na Českokrumlovsku. Vyzvala je k tomu krumlovská agrární komora.
Traktory zpomalily provoz. Zemědělci nechtějí, aby je vláda rozeštvala

A podle zemědělců lze očekávat, že porostou kvůli vyšším vstupům také prodejní ceny obilí či řepky. Není ale jisté jak v závislosti na světové sklizni. Také je otázka, jestli se do nich promítne všechno zdražení vstupů.

Prasata končí

Jan Kouba míní, že může postoj k péči o porosty a tedy vynaložené náklady na hnojení ovlivnit i konkrétní situace na poli nejen podnik od podniku. Třeba u porostu poničeného po zimě od divokých prasat si zemědělci hodně rozmyslí, jestli ho plně hnojit. Krajním řešením v nastalé situaci je pak rušení některých výrob. Nárůst nákladů se možná podaří promítnout do prodejních cen pšenice či řepky. Kdo ale pěstuje obilí pro vlastní živočišnou výrobu, nemůže za současných prodejních cen živočišnou produkci například prasat udržet. "V říjnu jsme s chovem prasat skončili," konstatoval Jan Kouba.