Nyní je ve hře stejně vysoká dotace z evropských fondů pro rozvoj regionu soudržnosti Jihozápad. „V Regionálním operačním programu můžeme počítat s osmnácti miliardami korun. Samozřejmě pouze tehdy, pokud bude v regionu Jihozápad dostatek kvalitních projektů, které tyto peníze vyčerpají a projekty se podaří kvalitně uskutečnit,“ říká Jiří Trnka, ředitel úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad.


V regionu Jihozápad jsou spojeny Jihočeský a Plzeňský kraj. Znamená to, že se budeme dělit spravedlivě se Západočechy?


Nedá se říct, že peníze jsou rozděleny napůl pro oba kraje. Záleží na kvalitě projektů, takže si počkáme na počet předložených projektů a na jejich kvalitu. Přitom jde o objem peněz na celé plánovací období 2007 až 2013. Na každý rok tak vychází zhruba 2,6 miliardy korun.


Kdy půjde tyto dotace čerpat?


To je nyní trochu složitější otázka. Česká republika se na to připravuje už dva roky, do konce května má být dojednán Národní strategický referenční rámec pro Regionální operační program. V červnu počítáme se zahájením vyjednávání regionálních operačních programů, takže optimisticky předpokládáme zahájení výzev pro žadatele v září.


Jaké oblasti dostanou zelenou?


V našem regionu Jihozápad jsou to tři hlavní směry. První je dostupnost center, což znamená rekonstrukce silnic druhé a třetí třídy, vybudování letišť, nákup vagonů a lokomotiv, rekonstrukce místních komunikací a podobně. Druhá prioritní osa má název stabilizace a rozvoj center, což je komplexní regenerace obcí i jejich náměstí. A třetí je cestovní ruch, která je pro Jihočeský kraj velmi důležitá – ta podpoří například výstavbu penzionů, hotelů, sportovních areálů či obnovu kulturních památek, ale také propagaci a podporu cestovního ruchu prostřednictvím služeb.


Kdo může o tyto dotace žádat?


Spektrum žadatelů je to nejširší, které si dovedeme představit – počínaje kraji, obcemi a svazky obcí přes neziskové organizace a podnikatele až po privátní zařízení třeba v oblasti zdravotnické péče a podobně.


S jak vysokou podporou mohou žadatelé počítat?


Evropská dotace doplněná příspěvkem ze státního rozpočtu se pohybuje od 36 procent z celkových nákladů projektu až po 85 procent. Přitom nejvyšší podporu získají žadatelé projektů, které nemohou počítat s veřejnou podporou. To si můžeme představit například u silnic, které ničemu nekonkurují a neovlivní trh v dané oblasti. Naopak typicky podnikatelské projekty jako výstavba penzionů či hotelů patří mezi ty, kde se podpora pohybuje okolo třetiny celkových nákladů.


Může váš úřad uchazečům o evropské dotace nějak pomoci?


My jsme do vínku zdědili trošku nešťastný název úřad, což nemusí být pro veřejnost zrovna to pravé slovo. Nicméně snažíme se být institucí profesionální, korektní a vstřícnou všem žadatelům. Nabízíme jim maximální množství informací tak, aby byli schopni projekt se všemi nutnými přílohami zpracovat a předložit sami.


A právě pořízení časově náročných příloh je důvodem, proč o velkorysé výzvě unie informujete s předstihem?


Ano. Všem žadatelům, kteří se k nám obrací o radu, říkáme, že by se měli zaměřit na přílohy, k jejichž pořízení potřebují delší dobu. Během dvou měsíců, kdy trvá výzva k podání žádosti, už to není většinou v lidských silách stihnout. Proto je upozorňujeme na takové věci, jako je územní rozhodnutí nebo stavební povolení, studie proveditelnosti, případně získání stanoviska vlivu na životní prostředí u zamýšlené investice.


Jaké projekty mají největší šanci uspět?


Nyní se tvoří výběrová kritéria, která budou následně zveřejněna. Není to nic, co úřad tají nebo tajně boduje. Chceme být maximálně transparentní, takže výběrová kritéria si veřejnost může přečíst i svůj základní projekt upravovat podle toho, jak uvidí, že jsou kritéria hodnocena. Nicméně lze říct, že největší šanci mají projekty s tím největším spolupůsobícím efektem. To znamená, pokud se několik projektů podaří spojit do jednoho, který vytvoří hodně pracovních míst, zvedne ekonomickou úroveň třeba i hospodářsky slabého regionu, tak má určitě velkou šanci.


Neobáváte se malého zájmu žadatelů?


Ze zkušeností ze skončeného dotačního období z let 2004 až 2006 se toho rozhodně neobávám. Na celé minulé plánovací období měl Jihočeský kraj v rámci Společného regionálního operačního programu k dispozici pouze necelou miliardu korun, ale žadatelé se ucházeli o více než osm miliard korun.


Mohou se nepodpořené projekty přesunout do nové výzvy?


Pokud jsou zaměřeny do investiční oblasti, tak mohou. Nicméně bude existovat trochu inovovaný software těch žádostí, v němž se musí údaje vyplňovat, takže žadatel musí ta data přepsat. Nicméně záměr, který nebyl uspokojen třeba kvůli nedostatku peněz do roku 2006, může být znovu předložen. A jeho žadatel má i tu výhodu, že už má v ruce povinné přílohy, jako je stavební povolení a podobné důležité dokumenty.


Úřady Regionální rady regionů soudržnosti vznikly v roce 2006, mají za sebou téměř tři čtvrtě roku fungování a příprav na nové plánovací období 2007 až 2013. Úřad je výkonnou jednotkou, dalšími orgány jsou Výbor výkonné rady, který je složen z osmi zastupitelů Jihočeského kraje a z osmi zastupitelů Plzeňského kraje. Předsedou regionální rady je hejtman Plzeňského kraje Petr Zimmermann.