Ačkoli má Jihočeský kraj při srovnání všech českých regionů nejvíce lesů (více než čtrnáct procent z celorepublikové výměry) a zároveň je krajem, kde se produkuje nejvíc surového dříví v zemi (téměř 1,8 milionu kubíků, což je 11,4 procenta z celorepublikové těžby), na druhé straně se z tohoto objemu v Jihočeském kraji vyrobí jen zhruba 512 tisíc kubíků řeziva a dalších přibližně osmdesát tisíc kubíků surového dříví zpracují Jihočeské papírny Větřní.
„Trh se surovým dřívím v republice ovládají největší zpracovatelé dříví. Problém Jihočeského kraje je v tom, že žádný z nejvýznamnějších zpracovatelů nemá sídlo a ani nezpracovává regionální produkci surového dříví na území kraje. Zároveň největší vliv na obchod se dřívím má státní podnik Lesy České republiky, který se orientuje na dlouhodobější smlouvy s největšími zpracovateli,“ uvedl prezident klastru Jiří Kořínek.


Cílem klastru je tak sdružit firmy podnikající ve zpracování dřeva společně s výzkumnými institucemi, školami i jednotlivci – prostě se všemi, kdo mají zájem, aby se dříví z jižních Čech zpracovávalo převážně v tomto regionu. Tak, aby Jihočeši nenesli jen rizika spojená s produkcí suroviny, ale mohli využívat i efekt z této produkce. Dnes zpracovávají značné množství jihočeského dřeva v kraji Vysočina, v západních Čechách či na severní Moravě.
„Jde nám o nastolení rovných podmínek pro všechny zpracovatele dřeva. Aby jihočeští zpracovatelé měli šanci nakupovat dříví za srovnatelných podmínek jako všichni ostatní. Nyní to funguje tak, že s velkými zpracovateli uzavírají státní Lesy dlouhodobější smlouvy na odběr garantovaného množství dřeva, zatímco jihočeští regionální zpracovatelé tyto smlouvy nemají,“ řekl ředitel společnosti LesInfo Petr Nedvěd.


V Jihočeském kraji působí 250 firem, které zpracovávají dříví. Jejich fungování však vážně ohrožují velké výkyvy v produkci surového dříví. Přestože se výše produkce surového dříví v kraji v minulých letech postupně zvyšovala díky produkčním možnostem i jihočeských lesů, zvyšování velkých zpracovatelských kapacit bylo daleko rychlejší. Čím větší je nadregionální poptávka po dříví, tím jsou vyšší jeho ceny a zároveň jsou stále více znevýhodňováni menší regionální odběratelé, kteří si často vedou se svými výrobky dobře i na mezinárodních trzích.


„Tato situace vrcholila na přelomu loňského roku, kdy celému odvětví hrozil totální kolaps. Orkán Kyrill tak řadě regionálních odběratelů paradoxně zachránil podnikání. Cena pilařské kulatiny na komoditní burze v Kladně se propadla z 2600 korun na počátku ledna až na 1150 korun. Obávám se však, že v závěru roku už bude zase nedostatek čerstvého kvalitního dříví a jeho cena opět výrazně vyšplhá,“ naznačil Kořínek.


S nedostatkem kvalitního dřeva se potýká i firma Lira Český Krumlov, která je členem skupiny Larson-Juhl se sídlem v Atlantě, vedoucího dodavatele obrazových lišt na světě. „Naše situace je zkomplikovaná tím, že potřebujeme nejkvalitnější dřevo z borovic. Pokud nebudeme mít dostatek kvalitní suroviny, nemůžeme ho zpracovat do žádaných obrazových lišt a rámů a nebudeme moci ani investovat do modernější technologie,“ podotkl ředitel Liry František Jenerál.