Záleží pouze na rozhodnutí samotného důchodce, zda po vzniku nároku na důchod bude nadále pracovat v řádném zaměstnaneckém poměru, nebo jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ), či jako společník a nebo jednatel obchodní společnosti. Souběhem činnosti nezaniká právo na výplatu důchodu, ale platí určitá omezující pravidla.


Dřívější limit výdělku byl zrušen a od 1. ledna 2004 nebrání výplatě důchodu ani výdělečná činnost v zahraničí. Od zdaňovacího období roku 2006 je z úhrnu důchodů osvobozena částka 198 tisíc korun ročně. Částka důchodu přesahující stanovený limit pro osvobození se pak zahrnuje do ostatních zdanitelných příjmů podle § 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, avšak je třeba dbát na ustanovení § 38 g) odst. 1 téhož zákona, podle kterého nemusejí fyzické osoby podávat daňové přiznání, jestliže jejich roční zdanitelné příjmy nepřesáhnou 15 tisíc korun.


Co se týká sociálního pojištění, v případě důchodce – a to ať už pobírá částečný nebo plný invalidní důchod, či starobní – je činnost OSVČ považována za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Pak mohou OSVČ důchodové pojištění platit dobrovolně, pokud jim ovšem nevznikne povinná účast. Rozhodná částka pro rok 2006 je 45 200 korun. Trvala-li činnost jenom část roku, počítá se poměrná část sumy.


Pro OSVČ ve vedlejší činnosti, které jsou účastny důchodového pojištění, je pro placení měsíčních záloh na sociální pojištění stanoven měsíční minimální vyměřovací základ ve výši deset procent průměrné mzdy, za kterou se podle nového znění § 5c) odst. 1 výše uvedeného zákona považuje částka stanovená jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, jenž o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu.


Zdravotní pojištění platí podnikající důchodci jen tehdy, není-li rozdíl mezi dosaženými příjmy a výdaji záporný. Obdobně se to týká i placení záloh na zdravotní pojištění.