Jaký sport mě nejvíc bavil, když jsem byl dítě?
Jako dítě jsem měl rád, dalo by se říci, veškeré možné sporty – hrozně rád jsem lítal venku se svými vrstevníky a na místních pláccích se hrálo kde co…od fotbálku a hokejbalu, přes tenis, basketbal, softbal, pingpong. Nepohrdal jsem ani jízdou na kole a na základní škole, jsem školu reprezentoval v několika atletických disciplínách. Nejvíce mě ale za srdce chytil fotbal, se kterým jsem začal v nějakých 6-7 letech. Tato vášeň mě provází celý můj život a víceméně drží dodnes.

Co děláte pro svou kondici?
Jak už bylo řečeno, hraji stále ještě závodně fotbal. Sice na amatérské úrovni, ale na to, aby se člověk držel trošku ve formě to stačí. K tomu si rád zahraji tenis, zajezdím si na kole, inlinech nebo si občas zajdu do fitka.

S kterým fotbalistou byste si chtěl zahrát a proč?
Od mého útlého dětství, jsem v TV sledoval dění na fotbalových trávnících a v každé dekádě jsem měl několik fotbalových idolů. Teď už to tak neprožívám, ale pokud mám označit jednoho, se kterým bych si chtěl zahrát, byl by to asi David Beckham (smích). Jeho plakáty zdobily zdi mého dětského pokoje několik let a byl mým asi tím úplně největším fotbalovým vzorem.

Komu byste dali červenou kartu a za co?
Červenou kartu zaslouží každý, kdo se nechová v rámci regulí daného sportu nebo nějakého etického kodexu chování, napříč celým spektrem všech sportů. Od hráčů, přes trenéry a realizační tým až po fanoušky a funkcionáře. Hráči mohou dostat červenou kartu za zákeřný faul, řeči směrem k rozhodčímu nebo přímo jeho fyzickému napadení…trenéři a realizační tým vesměs taktéž. To jsou ale situace, za které se červená karta dává a jsou ve sportech běžné a “normální“. To, co už normální není a je za hranou, je chování některých fanoušků a je úplně jedno, zda se jedná o fanoušky domácích nebo hostujících týmů. Člověk, aby se pomalu bál jít na stadion s dětmi a to nemluvím o tom, co se děje v ulicích měst před a po utkání… No a funkcionáři a korupcí prohnilý sport obecně, to je kapitola sama o sobě.

Co je pro Vás vítězství?
Celý život pro mě bylo vítězstvím pouze to, že se dařilo po sportovní stránce (individuálně i týmově), případně se podařilo úspěšně dokončit studium na školách nebo dosáhnout nějakého pracovního úspěchu. Postupem času jsem ale pojem vítězství přehodnotil a uvědomil si, že tím mým opravdovým a celoživotním největším vítězstvím je šťastná rodina – má partnerka a dvě malé, úžasné a hlavně zdravé dcery.