Krajské školní hospodářství České Budějovice.Instituce, kterou řídí, obhospodařuje značný majetek. Patří do něho více než dvě stě rybníků ve třech střediscích. Možná znáte bašty a sádky na Netolicku Hrbov, Kratochvíle, Černoháj, Bavorovské Hory, Malovičky, na Strakonicku Čejetice, Řepice, Řežabinec nebo na Protivínsku Kestřany, Kunšov, Tálín. Hospodářství má k dispozici pro praktickou výuku i doplňkovou činnost na 1400 hektarů lesních porostů, například ve školních polesích Hůrka a Vimperk.

Jak si stojí školní hospodářství jako podnikatelských subjekt?

Průměrný hospodářský výsledek za rok je před zdaněním zhruba pět milionů korun. Roční obrat výkonů se pohybuje na devadesáti milionech korun. Každopádně si musíme na sebe vydělat, což se děje.

Za tím vším stojí praxe žáků dvou škol?

Za těmito výsledky stojí hlavně práce na našich pěti střediscích, kde zaměstnáváme celkem přes šedesát lidí, dělníků i techniků a administrativních sil. Ti všichni vytvářejí podmínky pro to, aby se mohla provádět kvalitní praktická výuka. Výnosy jsou pak tvořeny prodejem dříví a řeziva a prodejem ryb, na tom se samozřejmě podílejí žáci obou škol. Máme s nimi smlouvy, kde je přesně popsána praxe na celý školní rok. Osnovy jsou velmi obsáhlé, doba praxe přesně stanovená. Studenti pracují například s lesníkem, stínují jeho práci. V současné době zase budoucí rybáři pracují v terénu při četných výlovech. Učí se manuální práci, ale i její organizaci.

Krajské školní hospodářství má tedy doplňkovou činnost, ta vytváří zisk. Co s ním děláte?

Zpětně investujeme do výroby a výuky. Letos jsme například vložili do výuky dvacet milionů korun. Čerpáme také peníze z fondů, a tak jsme si mohli dovolit zainvestovat například do nové zpracovny ryb v Čejeticích. Do konce roku bude v provozu trenažérové pracoviště pro práci s motorovou pilou. Musíme počítat i s běžnou údržbou strojů, budov a rybníků, kam ročně putuje také pár milionů.

Co momentálně leží na vašem pracovním stole k řešení?

Intenzivně vnímáme problém zabahnění rybníků. Na tisíci čtyřech stech hektarů ploch máme rybníky zarostlé se zabahněným dnem. Negativa tohoto stavu jsme si letos uvědomili intenzivně v souvislosti se suchem. Kdybychom dokázali dát peníze do odbahnění rybníků, zvýšila by se jejich retenční schopnost. Ale to chce opravdu hodně peněz.

Když jste narazil na letošní sucho, jak se dotklo vašeho hospodářství?

Na přírůstku a úhynu ryb činí ztráta zhruba pět miliónů korun. Některé rybníky jsme museli vylovit předčasně. Nedostatek vody a jeho negativní vliv se projeví i v roce příštím. Není voda na sádkování, proto zůstávají ryby co nejdéle v rybnících. Ryby, co se nechávají přezimovat v rybníku, však potřebují dostatek vody, tam, kde je jí málo, může nastat problém.

Vraťme se do lesa. Žáci mají v osnovách hodiny myslivosti. Kde se z nich stávají profesionální myslivci?

K výkonu práva myslivosti máme k dispozici honitby ve Vimperku se zvěří srnčí, jelení, černou a honitbu Hůrky, kde jsou bažanti, srnci a zvěř černá. Honitby slouží k výuce, ale také ke komerčnímu využití. Jsme rádi, že myslivost je u nás zisková.

Pořád se něco děje a do všech oborů přicházejí novinky. Učit se je třeba neustále. Máte v tomto ohledu spojení na vědecká pracoviště? Spolupracujete s vodňanskou fakultou?

Školám a vědeckým pracovištím dáváme k dispozici například naše rybníky. V poslední době jsme s odborníky konzultovali jeden problém jak omezit vliv parazitů ve vodě. Abychom zvýšili využití vody odtékající ze sádek, tak ji přečerpáváme zpět do rybníků napájející sádky. Bohužel ale obsahuje různé parazity, kteří rybám škodí , proto se musí vyčistit. Na malých nádržích je to již technologicky vyřešeno, ale u rybníků a na větších vodních plochách zatím ne. Proto jsme se spojili s Fakultou rybářství a ochrany vod ve Vodňanech, aby pro nás něco vymyslela. Nasměrovali nás na ověřené výrobce recyklačních zařízení. Jsou pro nás vědecko-výzkumnou základnou, výzkum musíme podporovat, to není nic nového.

Praxe studentů Střední rybářské školy ve Vodňanech při odlovu ryb na plné vodě.

Vzdělávání nekončí absolvováním školy, ale je celoživotní nutností. Jste institutem i pro ty, co se nespokojí jen s vysvědčením ze školy?

Chtěli bychom spolupracovat s lesnickou a rybářskou školou na vytvoření Centra odborného vzdělávání, kde se bude právě praktické doškolování odehrávat. V rámci České republiky k tomu máme jedinečné podmínky. Zapojily by se i firmy, které potřebují proškolit své zaměstnance. Centra, na jejichž vznik a provoz by se daly čerpat peníze z evropských fondů, jsou zatím na papíře.

Vzpomínám na slova otce Homolky z úspěšné filmové trilogie, který v prvním dílu uprostřed lesa říká, že by sem zahnal ty lidi všecky a povinně. Jak se díváte na rekreační funkci lesa?

Lesy a rybníky jsou součástí životního prostředí. Někdy se sice těžko sladí rekreační a hospodářský zájem, nicméně momentálně zpracováváme projekt, jehož cílem je vysvětlovat funkci lesa a přírody pro člověka. Vezměte si například fakt, že les je přírodním fit centrem. Ve fitku platíte spousty peněz, do lesa je vstup zdarma. Chceme proto vytvářet nejen naučné stezky, ale i možnosti skutečně aktivního odpočinku v lese, prezentovat les jako místo k rekreaci, zábavě. Například v polesí Hůrka, které je velmi zajímavou lokalitou i z pohledu snadné dostupnosti, máme obůrku pro zvěř, kde demonstrujeme život zvěře v přirozených podmínkách.

Je to zatím málo, plánujeme v tomto trendu pokračovat. Vybudovat skutečný profesionální lesní park s turistickou insfrastrukturou, pozorovatelny zvěře, vytvořit síť stezek pro in-line, kola, pěší, hippostezky, zázemí pro pořádání sportovních akcí. Dalšími turistickými centry by mohl být areál Tálín, Rabiň a lesy na školním polesí Vimperk.

Daly by se zde ukazovat produkty zaniklých řemesel. Těch nápadů je skutečně hodně, jsme připraveni plány uvádět co nejdříve do života. Záleží hodně na našem zřizovateli, jak rychle dokážeme vrátit lesu i rekreační funkci a pomoct tak zatraktivnit náš kraj pro budoucí návštěvníky.