Plameny vyskočily v pile v noci z 25. na 26. dubna 2019. Požár postupoval tak rychle, že ze zařízení pily jejich provozovatelům prakticky nezbylo nic. Škoda dosahovala desítek milionů korun.

„Po požáru pily nám nezbylo vůbec nic,“ potvrdil ředitel společnosti Velimpex Vít Opekar, který má spolu se svou přítelkyní Petrou pořád ještě administrativní zázemí firmy v provizorních buňkách. „Zbyl nám jen nakladač a dva vysokozdvižné vozíky, a to je v podstatě všechno. Budovy, veškeré strojní vybavení, hromada zásob nám shořely. V podstatě tu zbylo jenom shořelé torzo budovy bez jediného stroje. Vlastně jeden zbyl, stařičká krátící pila, kterou jsem oprášil v jednom skládku. A na ní jsme v podstatě začali hned asi za tři dny znovu vyrábět. Protože naší první starostí bylo, jak uspokojit naše odběratele.“

Hned ráno po požáru na spáleniště, ze kterého se ještě kouřilo, přijel i pracovník marketingu firmy David Albrecht. „Byl jsem tam od šesti a první Vítkova věta byla: Musíme to postavit znova.“

„Stáli jsme před rozhodnutím, jestli provoz pily obnovit, nebo ne,“ vzpomínal Vít Opekar. „Ale závazky k firmám a lidem, kteří tu byli zaměstnaní, nás hnaly k tomu, abychom vše obnovili, nebo se o to snažili.“

Mirkovická pila však ve svém údělu nezůstala úplně na holičkách. „Myslím, že společnosti velmi pomohlo, že přišla velká vlna solidarity,“ vyzdvihl David Albrecht. „Od starostů obcí i od lidí. To bylo opravdu nevídané. Připomínalo to solidaritu, jaká se rozjela mezi lidmi po povodních.“

Toho si Vít Opekar velmi považuje. „Byli jsme překvapeni, někteří dodavatelé nám automaticky prodloužili dobu splatnosti třeba z 30 na 90 dní, aby nám pomohli to ustát. Přišli sem lidi ze vsi, jestli potřebujeme pomoci. Děkujeme i všem odběratelům, kteří nám i v té těžké době zůstali věrní.“ Významnou pomoc v počátcích poskytla také pojišťovna. „Podržela nás zasláním zálohy, díky které jsme mohli nakoupit stroje, abychom nemuseli vyrábět na koleni a staré pilce,“ připomněl jednatel Velimpexu. „A mohli jsme uspokojit zákazníky. Neboť i řada velkých firem má na našich dodávkách závislou výrobu.“

V současnosti dění na pile nasvědčuje tomu, že se vše v dobré obrací, firma chytila druhý dech a nabrala čerstvý vítr do plachet. Majitelé v první řadě výrobu nějak poslepovali tak, aby mohli fungovat a vyrábět. Současně začali projektovat nový areál nejenom na obnovu výroby, ale pochopitelně i s vizí na budoucí rozvoj. „Dlouho nám trvalo dobrat se stavebního povolení, a letos jsme začali stavět,“ ukazoval Vít Opekar nové budovy.

V areálu stojí konstrukce prostorné výrobní haly a nové skladové prostory. „První, co potřebujeme, jsou sklady, aby nám nepršelo na hotové výrobky a na velkoplošný materiál,“ vysvětluje Vít Opekar. „Tak jsme postavili první sklad, který má 700 m2, pak hrubou stavbu kotelny, která snad letos bude osazena technologiemi, a momentálně stavíme pilnici s výrobní halou, kterou budeme využívat na výrobu palet, abychom se v podstatě vyrovnali s tím požárem. Pak uvidíme, jestli na nás nějak negativně dopadne covidová krize, což se zatím moc nestalo. Pokud vše půjde dobře, máme v plánu, že postavíme výrobní halu na rozšíření výroby a zdvojnásobíme její kapacitu.“

Firmě Velimpex se rovněž podařilo udržet jejích zhruba třináct kmenových zaměstnanců. Mirkovická pila vznikla původně přestavbou kravína, nyní v areálu rostou moderní objekty. Za tím je především houževnatost a nezměrní úsilí majitelů. Projekt nové pily počítá s výrazným zvětšením areálu, ale stavět se bude na etapy podle toho, jak se firmě bude dařit.