České Budějovice – Co mají společného koleje, kniha o válečných československých parašutistech, první číslo týdeníku Reflex, kreslený seriál o Gormitech, podepsaná kniha Benjamina Kurase Češi na vlásku nebo elpíčko Michala Tučného a trampského Dua Červánek? Počátkem tohoto týdne jste si je mohli levně zakoupit v nově otevřeném antikvariátu na českobudějovickém vlakovém nádraží.

Cestující, kteří zrovna udýchaně nechvátají na vlak, nebo naopak přemýšlejí, jak využít nenadálého zpoždění, tak mají možnost, jak se už nemračit a příjemně strávit čekání na svůj přípoj. A zatímco jízdenku po cestě vyhodí, kniha jim zůstane.

Jarní novinka

Zatímco čekárna vlakového nádraží v jihočeské metropoli ostudně již několik let za zamčenými dveřmi vyplazuje jazyk na klienty, majitel komůrky, která může mít sotva sedm metrů čtverečních, se na cestující naopak uculuje.

„Otevírali jsme letos v dubnu a lidé si už na nás pomalu zvykají,“ usmívá se šestapadesátiletý majitel Jan Augustin Hofman, pro kterého není zkušenost s prodejnou starých knížek a časopisů u vlakových kolejí novinkou.

„Čtrnáct let jsme měli stánky ve dvou železničních vagonkách přímo u peronů na nádraží Praha střed, Masarykovo nádraží. Při rekonstrukci nádraží nám ale řekli, že žádné stánky sem nepatří, a museli jsme pryč. Protože mám vazby do jižních Čech a dobře znám českobudějovické nádraží i tohle místo, které bylo k pronájmu, tak jsem otevřel nový nádražní antikvariát zrovna tady,“ prozrazuje muž, který se vyučil knihkupcem. Zastavují se tu u něj jak cestující, tak lidé, kteří chodí kolem od přechodu z Lannovky. Výběr je tu pestrý, ceny mírné, od pětikoruny, což je méně než jízdenka. Otevřeno je sice až od deseti hodin, ale u výlohy s literárními magnety postávají lidé dříve a přemýšlejí, kdy zase pojedou zpátky, aby se trefili do otevírací doby.

„Zaměřili jsme se hlavně na časopisy i knihy. Vozíme je sem z našeho kamenného antikvariátu v Praze na Smíchově, který nás drží nad vodou. Lidé, kteří u nás něco shánějí, nám zase radí, co máme prodávat a na co lidi nalákáme. Čtenáři se ptají a kupují, zájem se zvětšuje a lidé o nás ví. Do dvou let bychom mohli konečně začít vydělávat,“ usmívá se optimisticky Hofman v době národního boje o DPH, která knihám a časopisům nepřeje.

Důležité centříčko

„Jsme tady stále ve styku se zajímavými lidmi, ve stálém kontaktu se životem. Nádraží je život a realita,“ zdůrazňuje knihkupec. A k životu prý přece knihy i časopisy patří, i když jsou už třeba přečtené.

„Antikvariát na nádraží je totiž výborná věc,“ libuje si knihkupec. „Lidé, kteří tady v prostorách bloumají, sem přijdou pro nějakou knihu nebo časopis. Jsme s lidmi stále v kontaktu, protože se k nám vracejí. Stáváme se tak kulturně–společenským centrem nebo spíš centříčkem,“ dodává majitel výjimečného antikvariátu na pár metrech čtverečních, a tudíž nejmenšího v jihočeské metropoli, Jan Augustin Hofman.