To vše k podnikatelské činnosti a péči o rodinu se dvěma syny. Není tedy náhodou, že se její jméno opakovaně objevuje v návrzích na Cenu města České Budějovice.


Absolventka vysoké školy chemicko-technologické se vrhla do podnikání již v roce 1990 ve vlastní reklamní agentuře eF. „Prvních pět let bylo opravdu docela drsných. Začínali jsme z ničeho, narodil se Vojta, Jakub začal chodit do školy a firma vyžadovala všechen náš čas. Jsem ale ráda, že jsem to dokázala i přes všechny nečekané potíže,“ říká dnes Eliška Štěpánová.


Firmě se postupem času začalo dařit a aktivní žena si mohla začít plnit sny o kultuře podle vlastního gusta. Podařilo se jí získat starý dům v centru města v Nové ulici, který byl původně určený k demolici. „Zdál se mi krásný a rozhodla jsem se ho zachránit. Na dvorku jsem se v horkém létě poté, co parta Romů odmítla tuhle práci dělat, dala do kopání ztvrdlých nánosů krumpáčem, oklepávala jsem omítku ze zdí,“ vzpomíná na těžké začátky.
Koncem roku 1999 byl objekt otevřen veřejnosti. Dole vznikla literární kavárna, nahoře jsou galerijní prostory vhodné i pro různé pořady. V přízemí ještě přibyl malý butik, ale ten časem nahradila kavárna Na půli cesty, kde obsluhují hosty lidé s handicapem.


Navíc jsou zde trvalé výstavy, akce a prodej výrobků chráněných dílen i zboží z rozvojových zemí pod značkou Fair Trade, tedy bez prostředníka a za solidní ceny vyplácené přímo výrobcům.


Počet výstav konaných v galerii dávno přesáhl stovku, ale mladí autoři a studenti vystavují i dole v prostorách kavárny. Nezřídka mají tyto výstavy i další dopad – například výtěžek z prodejní fotovýstavy Martina Šmída byl určen na stavbu školy v Íránu. S výstavami se pojí různé happeningy a programy, autorská čtení, koncerty, divadelní vystoupení, přednášky, ekologické cykly, ale také třeba každoroční Festival poezie. Středoškoláci si pod záštitou Měsíce ve dne vydávají vlastní noviny, kde se učí redakční práci.


To vše z velké části financuje Eliška Štěpánová z vlastní kapsy: „Studenti nikdy neoplývali penězi a já se snažím pomoci nejen kultuře, ale i mladým lidem a začínajícím umělcům. Tahle velká osobní svoboda a to, že tak dělám radost nejen druhým, ale i sobě, jsou tedy vyvážené mým osobním finančním vkladem.“