Nájem nebytových prostor je v praxi poměrně časté řešení. Ať už se jedná o kanceláře, výrobny, dílny či obchody, řídí se nájemní vztahy zákonem o nájmu a podnájmu nebytových prostor. Nájem vzniká na základě písemné nájemní smlouvy, kterou pronajímatel přenechává nebytové prostory do užívání nájemci.


V nájemní smlouvě musí být určeni účastníci, předmět a účel nájmu, výše nájemného a úhrady za energie či odvoz odpadů, nebo způsob, jakým se určují. Jestliže je smlouva uzavírána na dobu neurčitou, nemusí být tento údaj ve smlouvě uveden.


V případě nájmu na dobu určitou je nezbytné uvést, na jakou dobu se nájem uzavírá. Jestliže je prostor pronajímán pro podnikání, uvádí se také předmět podnikání, který se bude v provozovně vykonávat. Pokud kterákoliv z uvedených náležitostí ve smlouvě chybí, je smlouva neplatná. Tato neplatnost může být nepříjemná, neboť nájemce pak může být z nebytových prostor vyklizen bez jakékoliv ochrany i ze dne na den.


Práva a povinnosti mezi pronajímatelem a nájemcem jsou uvedeny přímo v zákoně, který však poskytuje stranám velkou smluvní svobodu. Účastníci se mohou dohodnout na postupu odlišném od zákona, což je vhodné zejména v případech, které zákon neřeší nebo jejich úprava účastníkům nevyhovuje. Účelné je to také z hlediska podrobnější dohody účastníků o rozsahu jejich práv a povinností.


Když nájemní smlouva neobsahuje ujednání o údržbě, je pronajímatel povinen odevzdat prostor nájemci v dobrém stavu a v tomto stavu musí prostory stále udržovat. Jelikož v praxi bývají časté spory o to, kdo odpovídá za určitou povinnost v rámci údržby, je vhodné důkladné vymezení činností, které se nájemce zavazuje v údržbě prostoru vykonávat.


Nájemce musí bez zbytečného odkladu oznamovat pronajímateli potřebu oprav, které nebytové prostory vyžadují a také mu tyto opravy umožnit. Pokud nájemce tuto povinnost nesplní, mohl by odpovídat za škody, které neprovedením oprav nebo jejich pozdním oznámením vzniknou. Jedná se například o škody způsobené dlouhodobým zatékáním vody či únikem plynu.


Pro nájem na dobu určitou platí, že končí zásadně uplynutím doby nájmu. Před touto dobou může pronajímatel smlouvu písemně vypovědět například kvůli prodlení s placením nájemného o více než jeden měsíc nebo užívá-li nájemce prostor v rozporu se smlouvou. Nájemce může přistoupit k výpovědi, ztratí-li způsobilost k provozování činnosti, kterou v nebytovém prostoru vykonává, prostor se bez zavinění nájemce stane nezpůsobilým anebo když pronajímatel hrubě porušuje své povinnosti. U nájemní smlouvy platí možnost pronajímatele i nájemce vypovědět ji bez udání důvodu. Musí tak učinit písemně. Po doručení výpovědi počíná běžet výpovědní doba. Činí tři měsíce a běží od prvního dne měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém byla výpověď doručena druhé straně. Zákon umožňuje účastníkům nájemní smlouvy, aby si délku výpovědní doby i výpovědní důvody dohodli i jinak.