Spolupráce Jihočeského a Plzeňského kraje s jejich rakouskými a bavorskými sousedy se začala rozvíjet v roce 1994, tedy 10 let před vstupem České republiky do Evropské unie. Za tu dobu už se v krajích odehrála celá řada projektů v oblasti kultury, cestovního ruchu, vzdělávání, aplikovaného výzkum, zdravotnictví či životního prostředí.

Například na státních hranicích Plzeňského kraje bylo od poloviny 90. let realizováno více než 700 velkých a více než 1700 malý projektů dohromady za více než 400 milionů eur z rozpočtu EU.

„Z realizovaných projektů je jasně vidět, že prostředky určené na přeshraniční spolupráci dlouhodobě pomáhají partnerství a celkovému rozvoji mezi Českou republikou a Svobodným státem Bavorsko,“ uvedl Jan Přibáň, vedoucí odboru fondů a programů EU na krajském úřadu Plzeňského kraje, při debatě serveru EURACTIV.cz ve spolupráci s vydavatelstvím Economia.

Přeshraniční projekty pokrývají celou řadu oblastí lidské činnosti.

„V České republice se obecně snažíme více prosazovat infrastrukturní projekty, zatímco naši partneři v Rakousku nebo Bavorsku spíše inklinují k těm měkčím projektům,“ upřesnil Jan Návara, vedoucí Odboru evropských záležitostí na krajském úřadu Jihočeského kraje.

„Za nás byla vždy jednou z preferovaných oblastí doprava. Od roku 2004 jsme použili poměrně významné prostředky na zlepšení přístupových komunikací k hraničním přechodům, zejména k těm menším,“ popsal Návara jednu z klíčových oblastí.

Témata projektů se podle něj příliš nemění, protože se nemění ani požadavky lidí žijících v příhraničí. „Je jedno, co děláte. Hlavní je, že to děláte přeshraničně a odbouráváte bariéry, nejen ty fyzické a administrativní, ale i bariéry v hlavách lidí,“ dodal s nadsázkou Přibáň.

V neposlední řadě podle něj pomáhá přeshraniční spolupráce také přiblížit evropskou problematiku místním občanům.

Pandemie byla tvrdou ranou pro sousedské vztahy

Koronavirová pandemie výrazně zasáhla velké i malé přeshraniční projekty. Týká se to například různých konferencí, které bylo nutné přesunout do online prostředí. Taková forma ale není vždy zcela uspokojující. Reálný přínos a dopad přeshraniční projektů, tedy prohloubení komunikace a přímých osobních kontaktů, lze totiž provádět on-line jen těžko.

Přeshraniční aktivity založené na přímém setkávání místních obyvatel, například různé kulturní slavnosti či školní výuka, proto musely být pozastaveny do doby, než se přeshraniční sousedé budou moci na hranicích opět setkávat.

„Ministerstvo (pro místní rozvoj) se snaží vycházet žadatelům vstříc a posunout jim termíny realizace projektu,“ upřesnil ředitel odboru územní spolupráce z Ministerstva pro místní rozvoj ČR Jiří Horáček s tím, že projekty by měly být dokončeny na podzim příštího roku.

Jak připomenul Jan Přibáň, menší projekty hrazené z tzv. dispozičního fondu musí být hotovy ještě dříve. Může se tedy podle něj stát, že pokud bude pandemie nadále pokračovat, některé projekty nebudou dokončeny.

„V oblasti cestovního ruchu v rámci Evropského regionu Dunaj-Vltava jsme před covidem měli v plánu celou řadu projektů. V tomto roce jsme měli spouštět velký projekt vybudování centra piva v našem území,“ uvedl Jaromír Polášek, ředitel Jihočeské centrály cestovního ruchu.

Navzdory všem komplikacím ale podle Horáčka zatím ani jeden velký projekt předčasně neskončil a čeká se na to, jak se situace bude dále vyvíjet. Počet nových žádostí o dotace na přeshraniční aktivity navíc po koronavirovém šoku opět mírně roste, po pandemii se tak očekává spuštění řady nových projektů. Jednou z oblastí přeshraniční spolupráce po pandemii by mohlo být zdravotnictví.

Přeshraniční spolupráce pojede zhruba ve stejných kolejích dál

Jihočeský i Plzeňský kraj se spolu se svými rakouskými a bavorskými partnery připravuje na nové dotační období 2021-2027. Ani to podle Jana Návary není v době koronavirové pandemie jednoduché. Jednání se totiž vede on-line.

Přestože se legislativa EU, která definuje hlavní parametry pro čerpání finančních prostředků z unijního programu Interreg pro přeshraniční projekty, teprve dojednává, výrazné změny se neočekávají. Peněz ale bude o něco méně.

„Myslíme si, že snížení dotační sazby ze stávajících 85 procent na 80 procent evropských prostředků nehraje zásadní roli a věříme, že se podaří zrealizovat řadu zajímavých projektů,“ upřesnil Přibáň.

Nové projekty by se mohly točit nejen kolem spolupráce ve zdravotnictví, ale také v oblasti ochrany životního prostředí, výzkumu, vědy, vzdělávání či digitalizace. Právě to jsou totiž priority EU pro následující roky. První výzvy pro předkládání návrhů projektů by se podle Horáčka měly spustit začátkem příštího roku.

Pavla Hosnedlová