Vše se odvíjí od založení společnosti Pivo Eggenberg A.D. 1560 spol. s r. o., v Českém Krumlově 15. dubna 2004. Pivovar Eggenberg do ní vložil své nemovitosti, oceněné na 214 milionů korun. Za to mu byl sjednán obchodní podíl 30 procent. Radim Pařízek a Petr Horák jako fyzické osoby vložili do společnosti po 20 000 Kč, přičemž byl sjednán každému podíl 35 procent.

Následujícími převody podílů to skončilo 19. září 2006 tak, že v Pivo Eggenberg A.D. zůstal pivovaru jednoprocentní majetkový podíl. Tehdejších jeho 64 procent, odpovídajících vkladu přes 206 milionů, pivovar převedl plzeňské společnosti Tema, a. s., za 80 000 Kč …

Na tomto místě připomeňme jen, že transakce „vyplula“ na povrch, když byl na pivovar 16. května 2008 prohlášen konkurz. Žalobu správce na určení neúčinnosti právního úkonu, onoho převodu 64 procent majetkového podílu na Temu, a na vydání předmětného podílu do podstaty úpadce krajský soud loni zamítl.

Podrobnosti tohoto prvního dílu dramatického osudu nemovitostí v centru Českého Krumlova najdete na stránkách www.ceskobudejovicky.denik.cz pod titulkem „Jak byl vytunelován pivovar“.

Druhé kolo

Ještě než soud začal tuto žalobu projednávat, napadla mu další. 29. ledna 2009 správce podstaty Štěpán Bláha zažaloval Pivo Eggenberg A.D. 1560 i o neúčinnost právního úkonu, jímž Pivovar Eggenberg, a. s., vložil do A.D. onoho 15. dubna 2004 jako nepeněžitý vklad 210 milionů za obchodní podíl ve výši 30 procent.

Skoro po roce začal soud případ projednávat. Tehdejší jednatel A.D. Milan Kašpárek řekl, že byl tehdy osloven, zda by nové společnosti nepomohl sehnat investora „k odkupu nějakého pivovaru“, tedy Eggenbergu. Získal příslib soukromé skupiny, ale nestačilo to, a tím věc pro něho skončila. JUDr. Radim Pařízek, který tehdy Pivovaru Eggenberg poskytoval právní služby, líčil, že se dohodli založit společnost, která by po sehnání investora odkoupila pivovar od akciové společnosti. Ta měla do nové firmy vložit nemovitosti s tím, že její podíl pak ostatní společníci z prostředků hledaného investora odkoupí. Mělo jít asi o 130 milionů, které by se vrátily akciovce. Ze vstupu rozjednaného partnera ale sešlo. Pařízek poté 19. září 2006 svých 35 procent na A.D. převedl plzeňské společnosti Tema za 10 000 korun. U následného rozdělení 65procentního podílu Pivovaru Eggenberg na 64 procent pro Temu a jedno procento pro pivovar už Pařízek nebyl.

„Chránili“ majetek

Svědek Jiří Shrbený mladší, tehdy člen dozorčí rady Pivovaru Eggenberg, řekl, že ve složité situaci pivovaru chtěli vložením nemovitostí do A.D. zachránit provoz, výrobu. Po dotazech na onu „ochranu majetku“ připustil, že šlo o ochranu před věřiteli. Jiří Shrbený starší, předseda představenstva a. s., rovněž rozváděl těžkou ekonomickou situaci pivovaru. Chtěli udržet výrobu za každou cenu, zachránit pivovar s dlouhou tradicí. Uvítal proto myšlenku na založení společnosti, do níž by Pivovar Eggenberg ohrožené nemovitosti vložil. „Až právníci mi později vysvětlili, že by to mohlo poškodit věřitele,“ ujišťoval. Soud mu připomněl, že v nové společnosti měli až do 19. září 2006 alespoň 65 procent, ale onoho dne z nich 64 procent prodali Temě za 80 000 korun a vzdali se tak i majority. Jak se pak měl vložený majetek akciovce vrátit?! A Srbený řekl, že „se tak dělo za určitých dohod s Temou, které se pak neplnily“.

Petr Vicenda, jednatel žalované Temy, předeslal, že u vložení nemovitostí do A.D. jeho společnost nefigurovala. Věděl ale, že A.D. je ohrožena exekucí, a dedukoval, že problémy může mít i Pivovar Eggenberg, a. s. Dohodli se prý proto, že obchodní podíl pivovaru a Pařízka v A.D. odkoupí. „Velmi to spěchalo, exekutorka v Táboře už měla připraven příkaz,“ vysvětloval „v podstatě nízkou“ cenu za podíly. Transakcí prý chtěli umožnit, aby českokrumlovský pivovar mohl dál vyrábět, byť v prostorách jiného. Hodlali také využít areálu pivovaru i k dalším činnostem.

„Uklidíme“…

Po čase se podařilo vyhledat zbývajícího „zakladatele“ Piva Eggenberg A.D. 1560, s. r. o., Petra Horáka. Rozvíjel, že pro export do Skandinávie hledal český pivovar, ale s tím, že švédská firma chce mít na něm podíl, aby mohla kontrolovat chod od výroby a ovlivňování cen do konečného prodeje.
Radim Pařízek prý poté „komplexně vymyslel a zařídil“, že když je Eggenberg účetně ve ztrátě a hrozí v něm i „jiní kostlivci“ ve skříni, „uklidíme“, vytáhneme z něho majetek a založíme Pivo Eggenberg A.D. 1560. On že v něm chce ale také „kontrolních“ 35 procent.

Pro další jednání se vyšlo z ocenění nemovitostí pivovaru na 214 milionů. V den podpisu zakládací smlouvy Pivo Eggenberg A.D. její účastníci podepsali dohodu, podle níž měl být Pivovaru Eggenberg, a. s., při případném ukončení jeho činnosti ve společnosti A.D. vyplacen podíl 137 milionů. Nebude-li pak tato částka složena do 30. června, zavázali se společníci Pařízek a Horák převést své podíly na osoby, které určí pivovar. Dál bylo ujednáno, že s nakládáním s nemovitostmi pivovaru musí Pivovar Eggenberg vyslovit souhlas. Jenže pak podle Horáka jednatelé Piva Eggenberg svolali v době Horákovy nepřítomnosti v republice valnou hromadu a v duchu stanov rozhodli o převodu jeho 35procentního obchodního podílu na jiné osoby a Horáka odvolali. „Chtěli tak pivovar ukrást,“ mínil svědek.

Kdo je odpovědný?

Zástupce správce Pivovaru Eggenberg pak závěrem zopakoval, že vložení 214 milionů za 30procentní podíl proti 70 procentům za 40tisícový vklad dalších dvou společníků do A.D. hrubě neodpovídá. Akcentoval výpověď svědka Horáka o účelu založení A.D. , tedy vyvedení nemovitostí Pivovaru Eggenberg, jejich „uklizení“ před věřiteli. Takový úkon, kterým dlužník úmyslně zkrátil své věřitele, je ze zákona odporovatelný.

Zástupce Temy naopak mínil, že stranami napadeného právního úkonu byli Pařízek, Horák a Pivovar Eggenberg, a žalováni by tedy měli být Pařízek s Horákem, rozhodně ne A.D., která v tu dobu ještě neexistovala. Pivovaru nabídnutých 137 milionů by prý ostatně uspokojilo nároky jeho věřitelů. Úmysl je zkrátit tady tudíž prý není.

Na okraj snad zajímavá odbočka. Během soudního řízení navrhla loni 5. října společnost Eductia, personálně propojená s A.D. a Temou, věřitelskému výboru pivovaru a správci Dohodu o společném postupu v rámci dobrovolné dražby a urovnání vzájemných sporů. Pivovar Eggenberg a A.D. měly prodat areál pivovaru v dražbě s minimálním podáním 130 milionů. Z výtěžku měl Pivovar Eggenberg dostat pět procent jako hodnotu movitých věcí, ze zbytku pak mělo 55 procent připadnout Eggenbergu, 45 procent A.D. Výbor věřitelů i správce nabídku odmítli.

Nepravomocně

Krajský soud posléze ve čtvrtek vyhlásil rozsudek, jímž prohlásil vložení nemovitostí Pivovaru Eggenberg, a. s., onoho 15. dubna 2004 jako nepeněžitý vklad 210 milionů do vznikající společnosti Pivo Eggenberg, A. D., za současného stanovení obchodního podílu ve výši 30 procent za neúčinný právní úkon.

Soud nepřitakal námitkám Temy, že tato společnost pro spor není pasivně legitimována. „Pivo Eggenberg, A.D., byl adresátem onoho třístranného úkonu vložení majetku akciové společnosti, v jeho prospěch byla transakce provedena,“ řekl soudce s poukazem na insolvenční zákon. Majetkový prospěch získaný plněním z neúčinného právního úkonu zkracujícího možnost uspokojení věřitelů pak musí být osobami, v jejichž prospěch byl učiněn nebo které z něj měly prospěch, vydán do podstaty.

Úmysl takto věřitele zkrátit podle soudu potvrdily i výpovědi obou Shrbených a dalších účastníků ujednání o snaze ochránit majetek pivovaru v situaci, kdy měl prokazatelně stamilionové dluhy. „V této situaci zakládá předseda představenstva novou společnost a vkládá či ,uklízí´ do ní nemovitosti, aby pivovar ochránil,“ řekl soudce a podotkl, že se tak ovšem stalo na úkor věřitelů, tedy jaksi na ochranu před nimi. Přestože pivovar měl za nemovitosti údajně dostat 137 milionů, jakkoliv k tomu stejně nedošlo, za jejich „vyvedení“ měl předseda představenstva chtít 210 milionů, na jaké byly oceněny. V každém případě měl ovšem Shrbený senior s péčí řádného hospodáře podmínit platnost smlouvy vyplacením údajně sjednané částky do pevného termínu, eventuálně ujednat podmínku vrácení nemovitostí do majetku a. s. v případě nezaplacení zmíněné částky. Nic takového neučinil.

Z rozhodnutí krajského soudu se tedy nemovitosti českokrumlovského pivovaru mají vrátit do majetku Pivovaru Eggenberg, a. s. „Právo by mělo také svou troškou přispět spravedlnosti,“ řekl v závěru odůvodnění předseda konkurzního soudu. Rozsudek není v právní moci.