Místa na dílnách často zastávají zahraniční dělníci, kromě Slováků a Ukrajinců například už i Bulhaři.


Ačkoli strojařina patří mezi profese s nejdynamičtějším rozvojem a jistou perspektivou, veřejnost ji stále podceňuje. Řada technicky zaměřených učilišť ještě stále nabírá už hodně prosáté síto žáků z devátých tříd do svých prvních ročníků. Přitom zruční mladí lidé se zájmem o techniku mohou dnes ve firmách pracovat s nejmodernějšími stroji i technologiemi.


„Nejvíc nás tíží nedostatek lidí v dělnických profesích, kde jsou docela vysoké nároky. Jde o náročnou strojařinu na drahých strojích, většinou se tam uplatní středoškoláci,“ uvedl Jan Tůma, ředitel pro strategii a marketing ze společnosti Jihostroj Velešín.


Přitom Jihostroj má výhodu, že v jeho sousedství sídlí Střední odborná škola strojní a elektrotechnická, z níž získává část nových posil do svých dílen. Podle ředitele školy Rudolfa Ondřicha tamní škola a učiliště připravuje žáky nejen pro Jihostroj, ale i pro řadu dalších strojírenských firem v kraji.
„Nejméně polovinu našich žáků mají firmy rozebranou už od prvního ročníku. Je to určitě dobrý trend, žáci mají lepší motivaci k přípravě na své povolání, chodí do firem na praxi i na brigády. Kromě toho se dostanou k nejmodernějším strojům, na které škola nemá. I když naše tři odborná pracoviště jsou vybavená poměrně dobře,“ podotkl Ondřich.


Zástupci strojírenských firem ze Strakonicka se snažili minulý týden upoutat pozornost výchovných poradců základních škol na neutrální půdě strakonického úřadu práce. Přesvědčovali je tam, že pro žáky je perspektivní uplatnění ve strojírenství nejen v dělnických profesích, ale i v pozicích konstruktérů, technologů, projektových či průmyslových inženýrů nebo jazykově a technicky vybavených technických obchodníků.


„Hledáme stále kvalifikovanější odborníky – zatímco dnes ještě stačí řadě mistrů maturita, po nové generaci mistrů budeme požadovat vysokoškolské vzdělání. Zavádíme do praxe týmovou práci, kde je základní buňkou výrobní tým a nad ním je vysokoškolsky vzdělaný bussiness tým,“ popsal mluvčí ČZ Strakonice Jan Pěnkava.


Strakonické zbrojovce průběžně chybí desítky pracovníků. Popelkou je slévárna, v níž schází větší množství kvalifikovaných slévačů. „Chybějící pracovníky nahrazujeme zaučováním jiných profesí a zaměstnáváním cizinců, zejména Slováků a Ukrajinců. Cizinců u nás nyní pracuje více než stovka,“ řekl Pěnkava.


Velkým problémem personalistů je shánět specializované vysokoškoláky. V kraji zatím citelně chybí technicky zaměřená vysoká škola, i když řada technik si v jižních Čechách zřizuje své pobočky při středních školách. Velké strojírenské firmy tak musí zatím spoléhat zejména na pražské, plzeňské či brněnské techniky.


Podle analytika budějovického úřadu práce Vladimíra Brablece se může nedostatek strojařů na jihu Čech v příštích letech ještě prohloubit. „Kvalifikovaní strojaři odcházejí do důchodu a mladí lidé nemají o řemeslo zájem. Stejně tak hrozí dál nedostatek vysokoškolsky vzdělaných strojírenských techniků, zvlášť, pokud budou maturanti stále mířit na známé techniky do jiných krajů,“ naznačil analytik.