Vyplývá to z předběžných výsledků. Průměrná roční teplota dosáhla loni ve městě 10,51 stupně Celsia. Průměr posledních dvanáct let pak činí 9,34 stupně Celsia.

Firma se přitom musela vypořádat s řadou složitých situací, včetně nižšího celkového prodeje tepla a elektřiny, propadu cen vyrobené elektřiny i dopadů nové legislativy.

„Nebýt změn zahájených už před čtyřmi lety, kdy se razantně začaly snižovat provozní náklady a tepelné ztráty v rozvodné síti, dramaticky bychom to pocítili. Na plánovaný zisk stanovený akcionáři bychom prostě nedosáhli," vysvětluje Jaroslav Panoch, člen představenstva teplárny.

Té tak k dobrému hospodaření pomohly masivní investice do nových, úspornějších technologií a horkovodů financované i s pomocí získaných dotací a grantů.

„Jako manažery nás může těšit, že zvyšujeme akcionářskou hodnotu firmy, naše zákazníky pak, že jsme se loni i letos dokázali obejít bez významnějšího růstu cen tepla. To máme druhé nejlevnější v kraji mezi okresními městy a i v republikovém srovnání patříme mezi levnější teplárny. V Brně, Praze nebo Liberci se za tepelnou energii platí víc než v Českých Budějovicích," říká Miroslav Houfek, předseda představenstva.

Investice do odsíření kotlů

Předběžné výsledky roku 2015 ukazují, že prodej tepelné energie v jihočeské metropoli, především díky teplé zimě, opět mírně o několik procent klesl. Teplárna meziročně vyrobila i méně elektrické energie.

„Podnikatelské prostředí se v energetice zhoršuje nejen v Česku, ale v celé Evropě. Proto je důležité držet náklady stále pod kontrolou napříč celou firmou a procesy řídit," uvedl Jaroslav Panoch.

Teplárně v tom pomáhá také nový komplexní systém vedení dat, včetně těch účetních. Dokumenty tedy už nejsou v papírové, ale pouze digitální podobě. To jí umožní se bez problémů vyrovnat také s oznámenými požadavky státní správy a Ministerstva financí, jako jsou kontrolní hlášení o placení DPH.

Českobudějovická teplárna v letech 2012 až 2015 proinvestovala na 780 milionů korun, z nichž 640 milionů mířilo do ekologických staveb, především odsíření uhelných kotlů a náhrady parovodních rozvodů horkovodními.

„Odsíření na rozdíl od horkovodů sice nepřináší dlouhodobý ekonomický efekt, pozitivně se ale promítne do porovnání meziročních nákladů, zejména na paliva, jako je hnědé uhlí a zemní plyn, a umožní nám bezproblémový provoz teplárny i po roce 2016, kdy v Evropské unii začaly platit nové, přísné emisní limity," uzavřel Miroslav Houfek.

Plných 212 milionů korun přitom tvořily dotace, které teplárna získala z národních a evropských programů a grantů Evropské investiční banky.