Měly by padnout evropské kvóty na produkované množství. Jeden z jihočeských zemědělců, předseda ZD Skalka Zdeněk Houška, který je zároveň činný ve vedení Mlékařského a odbytového družstva JIH, se k tomuto tématu vyjádřil pro Deník.

Jaká hlavní změna nastane?
V roce 2013 skončí kvótové období a pak bude produkce mléka v Evropské unii volná, bez omezení. V rámci Evropské komise se proto vytvořila expertní skupina, která zkoumá, jak by se řešila otázka produkce mléka v této situaci. Začala pracovat v říjnu minulého roku a zhruba před měsícem se její materiály dostaly ven, staly se veřejně známými.

Jsou výsledkem práce expertů nějaká doporučení?
Doporučení je jasné v tom, že by měly být ty závěry zapracované do legislativních návrhů, které by měly být předložené do konce roku. Jsou tam navržena střednědobá a dlouhodobá opatření k restrukturalizaci trhu, který by se měl poučit i z loňské krize na trhu s mlékem.

Jak se zmíněná krize projevila v České republice?
V rámci České republiky bylo 2205 držitelů kvót k 20. červenci 2010. Z toho 154 subjektů ukončilo v posledních měsících produkci. I když je to zdánlivě malé množství, co se týče počtu firem, je to 3,6% objemu produkce. Tito producenti své kvóty přeprodali, vrátili Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu a důvodů ukončení produkce je celá řada.

A co přímý prodej mléka, hodně producentů do něj vkládalo určité naděje…
I když zároveň zhruba o sto subjektů více začalo provozovat přímý prodej mléka, který se teď navýšil, rozhodující je dodávková kvóta prodeje (mléko pro zpracovatele – pozn. red.). Přímý prodej je podstatně méně než zmíněných 3,6% produkce.

Jak je to třeba s vývozem českého mléka do Německa?
V období duben 2010 – květen 2010 bylo přepraveno do zahraničí 68 000 tun mléka. Z uvedeného českého vývozu jde 95% do Německa. V České republice se vyprodukuje ročně přes 2,8 milionu tun syrového kravského mléka.

Co konkrétně tedy komise expertů připravila, aby se situace stabilizovala?
Komise připravila několik návrhů. V legislativě by se to mělo řešit v jednotlivých členských státech. Jde hlavně o kontrakty a kontraktační vztahy mezi producenty a zpracovateli. Předtím než začnou samotné dodávky mléka zpracovatelům, kontrakty musí obsahovat cenu, objednávky dodávek, délku trvání dodávek mléka a časový rozvrh dodávek.
My například máme roční smlouvu s Madetou. Cena není pevně stanovena, jen rámcově. Není tady stabilita pro odběratele a ani pro ty producenty ve zpracovatelském průmyslu tu není jistota.

Kromě vztahů odběratel – dodavatel, týkají se návrhy komise ještě dalších věcí?
Druhá věc je doporučení, aby producenti vyjednávali o prodeji společně. Tady je ale u nás problém s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Ten tvrdí, že bychom neměli společně v rámci odbytových družstev vyjednávat.
Návrhy expertní komise tomu ale dávají zelenou, aby se tvořily větší celky v odbytu mléka. Je na producentech mléka v České republice, aby se sdružili.
Jak to zatím v tomto ohledu v České republice vypadá?
V jižních Čechách je to hodně producentů, v těch ostatních oblastech republiky je to méně. V České republice je necelých čtyřicet odbytových organizací mléka, ale ne všichni zemědělci jsou v nich zastoupeni. Je to přibližně 50% producentů, ale ani současné odbytové organizace neobchodují plnohodnotně. Jen Mlékařské družstvo JIH svojí obchodní politikou tyto požadavky EK naplňuje.

Jedná se ještě o něčem dalším?
Měly by se řešit i národní statistiky. Měla by nastoupit transparentnost v rámci řetězce dodávky mléka v tom, za kolik vyrábí producenti, jaké náklady mají zpracovatelé a kolik činí obchodní marže prodejních řetězců. To vše by se mělo řešit. Pro někoho to nebude příjemné. Ale mělo by se tím předejít situaci, kdy se mléko vykupuje jeden rok za cenu deset korun za litr a druhý rok za cenu šest korun za litr. To je smysl těch návrhů.

Mělo by se to koordinovat i v rámci Evropy?
Uvažuje se o tom, že by se využil i evropský cenový monitorovací systém. Také by měl být zajištěn větší objem informací ( o objemu dodávek mléka) s pomocí organizace EUROSTAT a národních statistických úřadů.

Jaká je naděje, že tyto návrhy evropské státy přijmou?
Pro jsou zatím Velká Británie, Švédsko, Dánsko, Holandsko a Česká republika.
Trošku stranou stojí Německo a Francie, ale ty postihne konec kvótového období zrovna tak. Cítí se být tak silní, že si tuto situaci vyřeší sami. Je to ale krátkozraké.