Radko Frček a Čestmír Hromada upřesňují, že kromě plynovodů v Jihočeském kraji, kontrolují také ty v okrese Pelhřimov. „Než všechna potrubí zkontrolujeme, najezdíme zhruba 2200 kilometrů, kolegové z ostatních středisek nachodí pěšky 400 kilometrů tam, kam se detekční vůz nedostane, a k tomu ještě musí zkontrolovat 700 kilometrů přípojek,“ sypou čísla Radko Frček a Čestmír Hromada.

K tomu, aby jim šla práce dobře od ruky, mají šikovného pomocníka. Odhalit, jestli někde neuniká plyn, jim pomáhá speciální přístroj zvaný Portafid (detektor). Ten se neobejde bez dvou plynových lahví.

„V jedné je pracovní plyn, v druhé kalibrační plyn,“ dodávají shodně pracovníci společnosti E.ON Servisní. Současně s tím doplňují, že je v detektoru ještě komůrka, kde hoří plamínek, ten je důležitou součástí detektoru při vyhodnocování, zda se jedná o zemní plyn.

V praxi to dle jejich slov vypadá tak, že auto přes gumové zvony, které jsou upevněné vepředu automobilu, nasává do detektoru vzduch z okolí, který dále pokračuje právě přes tu komůrku.

Pokud je ve vzduchu metan nebo jiný hořlavý plyn, plamínek se rozhoří, čímž se zvýší teplota a na přístroji se ukáže naměřená hodnota koncentrace. Ta se udává v jednotkách ppm neboli částicích na jeden milion (10-4 %). Přístroj je velmi přesný a citlivý na jakoukoliv změnu nasávaného média.

„Cítí to třeba výfuk z tatry, když stojí před námi, cítí to propan butan, cítí to ale i hnůj,“ vysvětluje Čestmír Hromada s tím, že na nich je ten plyn dále blíže specifikovat. „Když zjistíme podezření na únik plynu, tak do země navrtáme sondy a ručním přístrojem zjišťujeme, o jaký plyn se konkrétně jedná. Pokud se podezření na únik zemního plynu potvrdí, oznámíme to správci sítě a ten podle rozsahu úniku nechá ve spolupráci s našimi montéry v E.ON Servisní únik plynu odstranit,“ říká Čestmír Hromada a dodává, že okamžitě se opravuje únik plynu v dutých prostorech a v domech.

Tou největší výhodou ale je, že už údaje o místu, kde plyn uniká, nemusí zaznamenávat do papírové mapy. V notebooku totiž mají unikátní program, který tuhle práci udělá za ně.

„Když jsme měli ještě starý počítač, byla v něm mapa, ta se ale neotáčela po směru jízdy. Veškeré naměřené údaje jsme museli zaznamenávat do papírové mapy. Teď jsme ale připojeni na satelit, takže se mapa otáčí podle toho, jak jedeme, stejně jako v navigaci,“ poukazují Radko Frček a Čestmír Hromada na jednu z výhod programu a pokračují.

„Plynovody jsou v programu zobrazeny oranžově, trasa, kterou jsme projeli, pak zeleně. A v případě, že odhalíme únik plynu, už přímo v mapě se označí místo, kde k úniku plynu dochází. Správce sítě tak dostane emailem zákres úniku v mapě i s naměřenými hodnotami,“ pochvalují si Radko Frček a Čestmír Hromada nového parťáka a na závěr ještě přidávají radu.

Pokud má někdo podezření na únik plynu, ať volá na pohotovostní linku 1239, a na místo vyjedou příslušní pracovníci.