Nepotvrdily se tak obavy hejtmanství, že zařízení budou mít problém získat příspěvky, o jejichž účelu podle nového zákona o sociálních službách rozhodují sami klienti. Naopak se ztrátou třináct milionů korun hospodařila jihočeská záchranná služba.


„Ztrátu záchranky zvětšil nový zákoník práce, který omezuje možnost sloužení přesčasů,“ uvedl krajský radní František Štangl.


Zisk dvacet milionů korun shodně vykázaly domovy důchodců a denní stacionáře. Loni oba druhy zařízení hospodařily se ziskem čtyři miliony korun. „Byli jsme velmi opatrní při tvorbě rozpočtu, protože se změnila legislativa v sociální oblasti. Takže jsme se trochu obávali, do jaké míry budou naplňovány příjmy od klientů,“ řekl Štangl. Příspěvek od státu kraji byl kvůli novému zákonu nižší, zbytek ale navzdory očekáváním pokryly právě platby klientů.
Horší situace je u záchranné služby, která potřebuje na provoz 330 milionů korun. Kraj svůj příspěvek navýšil ze 180 na 190 milionů, ale ani tak platby zdravotních pojišťoven rozdíl nepokryjí. „Je to pro nás velká zátěž, ale je to služba, kterou musíme a chceme pro občany kraje zajistit,“ řekl Štangl. Loni byla ztráta záchranné služby o dva miliony nižší, tedy jedenáct milionů.


Zákoník práce omezil počet přesčasových hodin, záchranná služba proto musí zaměstnat a najímat více zaměstnanců. „Nové podmínky zákoníku práce nás nutily přijmout větší množství nových zaměstnanců, což výrazně zvyšuje naše náklady. Náklady záchranky zvýšilo i rozšiřování počtu posádek zejména v oblasti Českých Budějovic i růst tabulkových mezd,“ sdělil ředitel jihočeské záchranné služby Marek Slabý.


Kromě toho se na vyšší ztrátě záchranky podepsala i stagnace příjmů od zdravotních pojišťoven. U sekundárních transportů byla navíc záchranka nucena ukončit část své činnosti, která není placena ze zdravotního pojištění, čímž klesly její tržby.