Nejenže lidé nad padesát let mají ve srovnání s mladšími kolegy v průměru nižší mzdy, ale navíc s přibývajícím věkem zaměstnanost starších lidí výrazně klesá. Vyplývá to z analýzy Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.

Padesátníků bez práce přibývá

Problémy se uplatněním lidí nad padesát let potvrzují i jihočeské úřady práce. „Za posledních pět let se počet těchto lidí v naší evidenci zdvojnásobil. Konkrétně je to 1136 osob – to znamená, že každý čtvrtý uchazeč o zaměstnání má nad padesát let,“ uvedl ředitel českobudějovického úřadu práce Ivan Loukota.


Analýza zahrnula 433 tisíc zaměstnanců nad padesát let, kteří pracovali v šestnácti tisících institucí a firem. Porovnávala jejich příjmy do roku 2004, odkdy se situace podle autorů příliš nezměnila. Pomyslné nůžky mezi příjmy starších a mladších se mohly spíše ještě rozevřít.
Podle analýzy je trh práce v Česku oproti vyspělým zemím deformovaný. Výdělky jsou nízké a mzda se chápe jen jako odměna za práci a výkon.
Lidé nad padesát let představují třicet procent zaměstnanců v podnikatelské a třicet dva procent v nepodnikatelské sféře. V privátním sektoru pracují čtyři pětiny padesátiletých a starších pracovníků.


„Klesající úroveň mzdového ohodnocení v podnikatelské sféře vyjadřuje zájem zaměstnavatelů o mladší a výkonnější pracovní síly a postupné vytlačování starších z pracovní aktivity,“ uvádějí autoři analýzy.

Ovlivňují výši platu nemoce?

Zatímco mezi 50 a 54 lety je zaměstnáno 91 procent mužů a 86 procent žen, od 55 do 59 let je to 81 procent mužů a 46 procent žen. Ve věku 60 až 64 let je to pak 31 procent mužů a 13 procent žen.


Pracující pětašedesátníci jsou pak spíše rarita. Nižší výdělky totiž lidi nemotivují, aby zůstali v práci i po dosažení důchodového věku.
„Zaměstnavatelé si stěžují, že starší lidé jsou méně pružní a nechtějí se učit novým věcem. Mají i rezervy v jazycích, což je v našem příhraničním regionu značný handicap,“ podotkl Loukota, podle něhož mohou být nižší výdělky starších lidí ovlivněné i jejich častější nemocností.
Trh práce přitom nejrychleji opouštějí lidé s nižší kvalifikací. Ve vyšším věku naopak roste podíl zaměstnaných vysokoškoláků a vysokoškolaček. Starší zaměstnanci působí častěji ve středních a větších organizacích a firmách.


V průmyslu vydělávají asi 94 procent průměrné mzdy, v dopravě a spojích 95 a ve školství 84 procent. Ve veřejné správě, obraně a sociálním zabezpečení mají naopak 112 procent. Příjmy v nepodnikatelské sféře se však řídí tabulkami, které délku praxe důsledně zohledňují.


Nižší mzdové ohodnocení zaměstnanců nad 50 let vycházelo ve výrobě a v komerčních službách, tedy asi u 70 procent starších pracovníků.
Ve zdravotnictví a sociálních službách naopak výdělky rostou, zaměstnanost s věkem ale klesá. Jen učitelé jsou na tom poměrně dobře: ve školství je vysoký podíl zaměstnanců nad 60 let s nadprůměrným výdělkem.


Podle analýzy budou muset zaměstnavatelé v příštích letech přístup ke starším přehodnotit. Společnost stárne a podíl mladých pracovních sil klesá.
Odborníci uvádějí, že stárnutí s sebou přinese nejspíš také všeobecné zpomalení růstu produktivity práce a mezd.