„Jako každoročně i letos se v předvečer prvního máje rozzáří stovky ohňů, protože poslední dubnový večer je totiž spojen s pálením ním čarodějnic,“ říká Vendula Matějů, mluvčí Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje. A tak, jako mají záchranáři spojeného Silvestra a Nový rok s většími riziky, stejně krizovým dnem je i 30. duben.

Pálení nepořádku

Lidé prý už ani nevědí, jak tento zvyk vznikl. Co měl symbolizovat nebo koho oslavovat?

„Historikové se v názorech na tyto otázky liší, ale mnohé historické prameny mají jedno pravdivé jádro,“ pokračuje Vendula Matějů.

„Jedná se o pohanský zvyk zavlečený na naše území pravděpodobně Kelty. Jeho význam můžeme hledat hlavně ve spojitosti s ukončením zimy a příchodem jara. Zima byla spojována s představou zlých mocností a duchů, proti kterým se bojovalo za pomoci plamene. Lidé proto před svátkem Filipa a Jakuba (dle starého kalendáře 1. května) zakládali ohně, kde spalovali všechen nepořádek, který se během zimy nahromadil v okolí příbytků. Zlo a zlé moci ztvárnili do podoby čarodějnice, již během večera na ohni spálili.“

Shodou okolností se 4. května v křesťanském kalendáři objevuje jméno svatého Floriána, který je znázorňován většinou v podobě římského vojáka, často s kopím a korouhví v ruce, jak hasí hořící dům vodou.

„Tento lidový světec je přibližně od 15. století patronem hasičů,“ pokračuje Matějů.

„Florián, patron proti nebezpečí ohně a vody, nebyl na počátku 4. století při pronásledování křesťanů ochoten odpřisáhnout zapření víry. Byl za to krutě mučen. Nakonec mu jeho trýznitelé na krk pověsili mlýnský kámen a svrhli ho do vody.“

Tradice pálení čarodějnic přetrvala i do současnosti. Zatímco pro lidi je spojená s oslavami, pro hasiče znamená i rizikový den.
„Lidé by si měli připomenout základní zásady pálení a rozdělávání ohně v přírodě,“ dodává Vendula Matějů.

Jen tak se večerní oslavy nezmění v boj o záchranu majetku nebo dokonce o život.

Rady hasičů pro rozdělávání ohně:

- Před rozděláním ohně je třeba posoudit aktuální povětrnostní situaci (směr a sílu větru, dobu od posledních větších dešťových srážek).

-  Místo pro rozdělávání ohně musí být izolováno od hořlavých látek a vzdálené minimálně 50 metrů od lesa a 100 metrů od stohu.

- Je zakázáno rozdělávat oheň ve vysoké suché trávě a ponechat ho bez dozoru.

- Ohniště můžeme opustit až po jeho úplném vyhasnutí, po zalití vodou nebo zasypání zeminou.