„Umělá neuronová síť (AAN – z anglického artificial neural network pozn. red.) je postavena na stejných principech. A v současné době je považována za moderní způsob v rámci výzkumů či různých projektů a bádání,“ řekl k metodě, jejíž základ položili už v roce 1943 dva američtí vědci. „Pak ale vývoj umělé neuronové sítě padl na dlouhá do útlumu, a to především pro nedostatečnou technologickou vyspělost výpočetní techniky, která je pro využití těchto metod základním požadavkem pro práci s nimi,“ přiblížil historii.

DATA ZA VELKÉ PENÍZE

Dnes, v době rozmachu technologií, a to nejen ve výpočetním odvětví, hraje při analýze dat hlavní roli. „My na VŠTE používáme umělou neuronovou síť primárně pro analýzu ekonomických dat, pro různé predikce časových řad, kdy dokážeme předjímat vývoj ceny určité komodity na finančním trhu či pro klastrování. Ve velké míře pak také pro komplexní hodnocení podniků,“ přiblížil Jakub Horák.

Jakub Horák.Zdroj: archiv VŠTE

Právě možnost zpracovávat opravdu rozsáhlé soubory sesbíraných dat je podle něj důvod, proč je umělá neuronová síť v současnosti „královnou“ mezi nástroji. „Záleží na charakteru, velikosti, kvalitě dat i účelu použití. Data jsou ale velmi ceněným zbožím a velké datové soubory se prodávají ve velkém za opravdu vysoké částky,“ konstatoval českobudějovický vědec.

Současně s tím doplnil, že ačkoliv se nám to na první pohled nemusí zdát, neuronové sítě jsou každodenní složkou života člověka – ať jde o cílenou reklamu na sociálních sítích, překladače, analýzu řečových signálů či jen vyhledávání na základě obrázků či aplikace typu FaceApp nebo spawnování NPC ve videohrách. „To vše běží na umělé inteligenci, konkrétně na modelech ANN,“ vysvětloval Jakub Horák.

Budějovický Budvar ilustrační foto.
Budějovický Budvar navýšil výstav piva o 3 % i v minulém roce

POVÍDKY I PŘEKLAD

„Doba šla tak dopředu, že už umělá inteligence píše dokonce i vlastní povídky. Český rozhlas kupříkladu nedávno zveřejnil pět nových povídek – sci-fi, horor, detektivku, milostný a historický příběh, které za pár minut napsala právě umělá inteligence. A když už jsem zmínil překladače, určitě všichni známe Google Překladač a s vysokou pravděpodobností jsme si i vyzkoušeli, jak funguje. Pokud používáte tento nástroj častěji, mohli jste si všimnout, že zhruba před čtyřmi lety kvalita překladu znatelně vzrostla. Změnila se totiž technologie překladu, kdy před změnou byl překlad založený na statistických metodách, které nahradily právě umělé neuronové sítě. Umělá inteligence stojí i za automatickým překladem z jednoho jazyka do druhého, kdy přes fotoaparát v mobilním telefonu namíříte na nějaký nápis, ceduli a překladač nápis přeloží,“ jmenoval konkrétní příklady.

Jan Zimandl
Aplikace Jana Zimandla používá celý svět. Jedna pomáhá zmírňovat dopad panedemie

SCIENCE FICTION

Pro samotné uživatele se zdá být v dnešní době umělá neuronová síť jednoduchá, jak to ale mají ti, co stojí na začátku? „Člověk neustále čelí všem možným úskalím a změnám, které musí buďto překonat, nebo jednoduše přijmout,“ podělil se o své zkušenosti s tím, že je k tomu zapotřebí se neustále vzdělávat. „Pro spoustu lidí je práce s ANN science-fiction, je velmi těžké naučit se i základní pravidla po používání, hrnou se na vás desítky informací a termínů, ve kterých se zpočátku neorientujete, ale s každým výzkumem, projektem či kurzem se člověk cítí jistější, a konečně se dostává k tomu, že je schopen takto komplexní nástroje používat a chápat jejich výhody i nevýhody,“ uvedl Jakub Horák, který se ANN věnuje zhruba pět let.

Umělá inteligence. Na Vysoké škole technické a ekonomické ji využívají primárně pro analýzu ekonomických dat.Zdroj: archiv VŠTE

Jak on sám dodává, za tu dobu se nejednou mohl se svými kolegy radovat nad dosaženými úspěchy, stejně tak se ale musel několikrát vrátit ve svém bádání o krok zpět. „Výkony některých námi zvolených sítí, zpravidla při predikcích časových řad, dosahují výkonu přes devadesát procent s malým rozsahem reziduí, což lze považovat za velmi příznivý výkon. Jindy jsme zase po analýze výsledků nuceni se vrátit o několik kroků zpět, zamyslet se a začít prostě jinak a znovu, to je po několikadenní práci, která kvůli jedné drobné chybě při nastavení přišla vniveč, opravdu stresující,“ podotkl dnes již s úsměvem na tváři.

Tomáš Šupa je majitelem Vinařství Mutěnice, Neoklas Šardice, Vína Pezinok
Covid nás naučil nesázet na jednoho koně, říká zkušený vinař Tomáš Šupa

Každá chyba je pro něj totiž možností ke zlepšení. „U nás vnímáme možnosti využití těchto metod jako naději na lepší a efektivnější dělání vědy, s kvalitnějšími a přesnějšími výsledky výzkumů, a primárně s možností přínosu pro širokou veřejnost, nejen pro analytiky trhu či investory,“ dodal na závěr.