Školní stravování bohužel dokázalo některé zdravé potraviny a jídla na dlouhá léta vyřadit z našeho jídelníčku. Také si i dnes vybavíte chuť tehdejšího špenátu, čočky nebo kapusty?

Pokud jim ale dáme šanci a vyzkoušíme jiné úpravy než rozblemclé cosi, zjistíme, že oprávněně patří na talíře těch nejšpičkovějších restaurací. Je to případ také červené řepy. Ta má navíc nevýhodu, že není na první pohled moc krásná, dá se říct, že je spíš nevzhledná. Bulva obalená v menší či větší vrstvě hlíny k ochutnání příliš neláká. Ale už po rozkrojení nám dokáže vykouzlit úsměv na tváří. Ta barva! A její nasládlá a zemitá chuť ji předurčuje k široké škále využití. 

Je to prostě česká superpotravina

Hlavně (pro někoho asi dost překvapivě) strčí do kapsy mnoho svých příbuzných. Obsahuje spoustu vitaminů a minerálních látek – hodně betakarotenu a vitaminu C, vitamin B1, B2 a B9, stejně tak významný antioxidant vitamin E, draslík, vápník, železo, hořčík, křemík, ale také pektin… Už z tohoto výčtu je patrné, že to je skvělá prevence před spoustou neduhů. A že se jí krvavý elixír mládí nepřezdívá jen tak. „Již od starověku se používala jako lidový lék. Tehdy se ale jedly spíš listy než podzemní bulvy.

Zkušenosti starých Řeků a Římanů, ale i našich (pra)babiček jsou, že šťáva z červené řepy snižuje tělesnou teplotu při horečkách, podporuje organismus při únavě spojené s chudokrevností a zvyšuje odolnost organismu,“ líčí výživová poradkyně a potravinářská technoložka Ing. Veronika Hanzlíková (www.veronikahanzlikova.cz). Je autorkou knihy Příběhy českých superpotravin aneb Když jídlo mluví, v níž popisuje „zázračné“ účinky druhů ovoce a zeleniny běžně rostoucích u nás. Červené řepě v ní samozřejmě věnuje jednu kapitolu.

Předplaťte si Deník.cz a získejte zdarma e-knihu plnou ovocných receptů. Více na: denik.cz/predplatne.

„Uvádí se, že díky vysokému obsahu betakyanu a dalších antioxidantů a protizánětlivých látek pomáhá snížit riziko některých druhů rakoviny (například tlustého střeva, kde působí prospěšně i obsažená vláknina) a riziko srdečních onemocnění i stařecké demence,“ vyzdvihuje další z přínosů řepy odbornice.

Šťáva z této kořenové zeleniny je v poslední době vyloženě hitem mezi sportovci. Dusičnany (nitráty), které obsahuje, mají totiž pozitivní vliv na práci svalů – potvrdila to například studie americké Kansas State University, jež sledovala fotbalový tým, kde je rituálem popíjení řepné šťávy před každým utkáním. Podle výsledků výzkumu se zásobování svalů kyslíkem zvýšilo až o 38 procent! Zlepšilo se i prokrvení svalů a přísun živin do svalových buněk.

„Zjistili jsme větší vytrvalost a také lepší kontrakci svalů, což pomáhá zvyšovat sílu a rychlost,“ uvádí také Andrew M. Jones, Ph.D., profesor aplikované fyziologie na univerzitě v britském Exeteru, jenž se snaží odhalit působení řepy v lidském těle. I podle jeho zjištění jsou za tímto působením řepy hlavně dusičnany.

Pozor, nesmí se to s ní přehánět!

Dusičnany spolu s draslíkem jsou také důvodem, proč řepa funguje jako přírodní prostředek na snížení vysokého krevního tlaku. Autoři studie univerzit v Southamptonu a Cambridge tak na základě svého výzkumu doporučují řepu pacientům ohroženým mrtvicí či infarktem – i kvůli tomu, že má pozitivní vliv na ředění krve a rozpouštění krevních sraženin.

„Dále červená řepa snižuje hladinu prozánětlivého homocysteinu v krvi a napomáhá i lepšímu vyprazdňování,“ pokračuje ve výčtu pozitivního vlivu na náš organismus Veronika Hanzlíková s tím, že ne nadarmo se řepa považuje za potravinu podporující detoxikační mechanismy těla a obecně za potravinu „doplňující krev“. „Doporučuje se proto konzumovat ji při chudokrevnosti, to naši předci věděli správně. Jako bonus podporuje i zdraví očí a nervových tkání, takže nám pomáhá chránit zrak před makulární degenerací a šedým zákalem,“ dodává a doporučuje konzumovat nejen bulvu, ale zkusit po vzoru našich předků i listy.

„Někde se udává, že červenou řepu a její listy by měly jíst nastávající maminky (kvůli obsahu kyseliny listové), ale také ženy v menopauze,“ vysvětluje.

Ačkoli se obecně mluví o tom, že bychom měli spořádat co nejvíce zeleniny, v případě řepy určitě neplatí „čím více, tím lépe“. „Rozhodně nepřehánět,“ odpovídá výživová poradkyně na otázku, zda se jí můžeme cpát od rána do večera. „Některé z nás může červená řepa až příliš čistit a způsobovat lehce infarktové stavy na záchodě. Umí totiž zabarvit stolici, a dokonce i moč.

Pozor si na ni musí dát lidé, kteří trpí na ledvinové a močové kameny vzniklé ze solí kyseliny šťavelové (oxaláty), a také diabetici. Na zeleninu totiž obsahuje poměrně velké množství sacharidů. Díky tomu je ale řepa, obzvlášť po tepelné úpravě, nasládlá, a dobře se kombinuje s kyselou nebo pikantní chutí,“ objasňuje s tím, že jako u všeho tu platí známé tvrzení středověkého učence Paracelsa: „Každá látka může být jedem, ale i lékem. Záleží jen na jejím množství.“

Právě vyšší obsah sacharidů vyvolává otázku, zda je řepa vhodná při hubnutí. „Z mého pohledu ano. Opět záleží na jejím množství. V podobě přílohy namísto ještě víc sacharidových brambor, těstovin a rýže určitě ano. Pro každodenní konzumaci a ještě třeba ve večerních časech spíš ne,“ formuluje svůj postoj Veronika Hanzlíková s tím, že u hubnutí by mohla pomoci šťáva z červené řepy. Ta tělo trochu víc vyčistí a zároveň dodá potřebné vitaminy a minerály. Navíc, když ji přidáme do smoothie, lákavě ho obarví!

Je libo syrová, vařená, nebo pečená?

Velká výhoda řepy je, že je levná. Stojí doslova pár korun, a to i v biokvalitě. Také není náročná na skladování, takže ji můžeme mít doma stále po ruce. Ani její příprava není nijak složitá – nejlepší je vařit či péct ji vcelku a neoloupanou, aby si zachovala co nejvíce vitaminů, minerálů a dalších živin. Trochu otravné je, že opravdu silně barví – ruce, nádobí, prkýnka… Ale pokud by to pro nás bylo nepřekonatelné, dá se už koupit uvařená, oloupaná a vakuově zabalená. Ta je fajn i proto, že ji můžeme okamžitě zpracovat do receptu a nemusíme čekat desítky minut, než na sporáku či v troubě změkne.

Lze ji použít od polévky (ostatně je základem boršče) přes předkrm, hlavní jídlo až po dezert. Do některých se dá řepa šikovně schovat, že si na ní pochutná i ten, kdo by ji jinak nepozřel. Dá se jíst syrová, vařená, pečená.

Jak říká Veronika Hanzlíková, každá z variant má svoje. „Syrová třeba v podobě šťávy je skvělá proto, že u ní nedochází ke snížení obsahu vitaminů a enzymů kvůli tepelné úpravě. Vařená ve slupce je pak zase o něco stravitelnější než ta syrová. No a pečená pro změnu nejlépe chutná,“ shrnuje odbornice s tím, že právě při pečení vynikne její příjemně sladká chuť. „Pečená i příjemněji voní a díky tomu jí pravděpodobně sníme větší množství než v syrovém stavu. Takže do sebe dostaneme víc prospěšných látek, a to i přesto, že k určitým ztrátám vitaminů a enzymů při vaření nebo pečení u ní přece jen dojde,“ popisuje. 

Klidně ji schovejte do těsta

Každý si musí najít své recepty, v nichž mu řepa bude chutnat nejvíc. Někdo potřebuje její typickou chuť přebít něčím jiným, druhý ji naopak nechá vyniknout. Například Marcela Prachařová, autorka food blogu Pradobroty, ji má nejraději v nejjednodušší podobě. „Řepu mám moc ráda a nejvíc mi chutná úplně obyčejně vařená nebo pečená a pokapaná trochou oleje, posypaná bylinkami a třeba s čerstvým sýrem,“ líčí s tím, že si pochutná i na řepě nakládané.

Na svém blogu nabízí ale recept, ve kterém ji můžeme „schovat“ – čokoládové řezy z červené řepy (viz rámeček Najděte si recept, kde vám bude řepa chutnat). „Dezerty, kde jsou ovoce nebo zelenina použity k zvláčnění těsta, mám moc ráda. Tento dezert je krásně vláčný, řepa z něj trochu cítit je, ale pokud to strávník nebude vědět, nepozná ji,“ směje se.

Také Svatava Vašková, autorka food blogu Coolinářka a kuchařek Coolinářka – testováno na rodině, Tak chutná hygge a Vánoční kuchařka pro kluky a holky, nedá na řepu dopustit. „Máme ji doma moc rádi, dcera nestihla mít trauma z takové té nakládané ze školních jídelen, co obarvila jakékoli jídlo narůžovo,“ pochvaluje si.

Nejraději peče řepu v alobalu s olivovým olejem, balzamikovým octem a kvalitní solí. „Mám tuto úpravu radši než vaření. Navíc se dá takto připravit předem a pak už s ní jen ‚kouzlit‘,“ říká nadšená kuchařka, která například ráda spojuje řepu s další hodně zdravou zeleninou – křenem – do pomazánky (viz rámeček Najděte si recept, kde vám bude řepa chutnat). Ale také ji zkusila „vpašovat“ do těsta – pyré z řepy přimíchala do palačinkového těsta… Fantazii se meze nekladou. S řepou se dá dělat téměř cokoli. Teď v zimě je ideální čas na to začít s hledáním správného receptu právě pro nás. Vyplatí se to! 

Možná o řepě nevíte, že…

…pochází ze Středomoří. Jedla se už ve starověku a v polovině minulého tisíciletí tak byla pěstována prakticky na celém území Evropy vyjma severských oblastí, kde podnebí jejímu pěstování nepřeje.

…je to poměrně nenáročná rostlina a není těžké si ji vypěstovat na zahradě. Vyséváme ji od poloviny dubna do konce května. Vegetační doba trvá podle odrůdy od 60 až do 120 dnů.

…ji lze namrazit do zásoby. Nejprve ji uvaříme, nakrájíme a rozdělíme do sáčků.

…ji najdeme v řadě potravinářských výrobků. Barvivo betanin, který obsahuje, se totiž používá k obarvení zmrzliny, jogurtů a dalších mléčných výrobků, cukrovinek, ale i masa a uzenin. Skrývá se pod označením E162.

…odstranit skvrny na prkénku po krájení řepy pomůže potírání rozkrojenou půlkou citronu. Ruce vyčistíme jedlou sodou – navlhčíme je, nasypeme půl čajové lžičky sody a vzniklou kašičkou ruce umyjeme.