S člověkem, který je agresivní a zlý, diskuse nemá smysl, říká Markéta Jourová

Jak vás napadlo založit iniciativu #jsme tu a kdo stál u jejího zrodu?
České #jsmetu je členem mezinárodní sítě #iamhere. První iniciativa #jagärhär vznikla ve Švédsku a založila ji Mina Dennert, následovalo Německo, Slovensko a další země. Na úplném začátku iniciativu podpořil Člověk v tísni, ale záhy začala iniciativa fungovat zcela samostatně.

Vaším záměrem je přinášet do debat v on-line prostoru slušnost, respekt a fakta. Jak se to dělá?
Pro většinu lidí, kteří se ke skupině přidali, to bylo docela automatické, protože jim jsou tyto hodnoty blízké a pravděpodobně se tak chovají i v běžném životě. Pro mě je základní aspekt to, že nikdy nepíšu nic, co nevím stoprocentně. Na sítích se všechny informace šíří velmi rychle, snadno dojde k dezinterpretaci. Z mého pohledu je podstatné ověřovat si informace, když se k něčemu vyjadřuji, nebýt a priori útočná na lidi, kteří si myslí něco jiného, a snažit se o věcnou diskusi. Důležité je si také si pokaždé uvědomit, že člověk, se kterým diskutuji, je skutečná osoba, která má své názory a emoce a věci vnímá. Za počítačem se na to dá poměrně snadno zapomenout.

Velitel hasičů ve Škodě Stanislav Cihelník: Nejvíc v životě mě naučila smrt

Snažíte se přesvědčit lidi, kteří slušní nejsou, aby slušní byli, nebo s nimi prostě diskutujete o jejich názorech?
Nemohu mluvit za všechny, každý to má jinak. Já diskutuji jen do chvíle, kdy cítím, že to má ještě smysl. Lidé, kteří žijí ve stereotypních představách, jejich názory zavánějí rasismem nebo vědomě šíří konspirační teorie, svůj názor mnohdy jen tak na základě vašich argumentů nezmění, a člověk si musí určit hranici, kdy ještě chce vkládat do diskuse energii.

Má debata se sprosťákem a člověkem, který chce být zlý, nějaký smysl?
S člověkem, který je agresivní, zlý a chová se tak vědomě, diskuse smysl nemá. S takovým člověkem bych se nechtěla bavit ani osobně. Když mi to nedá, tak napíšu nějaký ucelený komentář, ale dál se mu již nevěnuji. Je to jen vyčerpávající a dotyčný má radost, že z někoho vysál energii.

O jakých tématech se na internetu v poslední době diskutuje nejvíce? Kde se objevuje nejvíce dezinformací, hoaxů a nenávistných komentářů?
V poslední době se obrovské množství dezinformací a hoaxů objevilo v souvislosti s novým koronavirem. Naštěstí vznikly také iniciativy, které se jejich vyvracení věnovaly, reagovalo i ministerstvo zdravotnictví. Z dlouhodobého hlediska se pak ty dezinformace tematicky opakují. Stále je to klimatická změna, uprchlíci, Evropská unie a podobně.

Lež s fotografiemi. Zprávy o protestech v Berlíně provázely snímky z jiných akcí

Vašimi členy jsou dobrovolníci. Procházejí nějakým vstupním testem?
Skupina je uzavřená, na začátku odpovídají na několik otázek, ale členství schvalujeme lidem, kteří na Facebooku vystupují pod svým jménem, na svém profilu nešíří dezinformace či rasistické příspěvky a vypadají důvěryhodně. To se ovšem vždy ukáže až časem.

Jakým způsobem kontrolujete nebo korigujete aktivitu svých členů?
Vždycky, když se pod facebookovým příspěvkem velkých a čtených médií objevily příspěvky, které třeba byly v rozporu s Listinou základních práv a svobod nebo byly lživé, tak někdo ze správců skupiny vložil příspěvek do skupiny a členové věděli, že úroveň dané diskuse je tristní, a kdo měl čas a chuť, tak pod příspěvek napsal komentář. Takový, který ctil normální diskusi, neobsahoval neověřené informace.

Jste nevýdělečná organizace. Kde berete peníze na provoz?
Nemáme žádné peníze. My ani nejsme organizace, spíš taková iniciativa nebo platforma pro lidi, kterým vadí, jak vypadají diskuse na Facebooku, který je také veřejným prostorem. #jsmetu funguje na dobrovolnické práci. Jediná investice je čas a věnovaná energie.

Soud s fanoušky Baníku: Podle žaloby šlo v případě komanda o válečný plán

Dá se vliv #jsmetu nějak změřit? Máte nějaké výsledky?
Naposledy jsme příspěvky měřili loňský rok a v některých diskusích se nám poměrně podařilo je obrátit. Už tam nebyly jen komentáře vyzývající k zavraždění uprchlíků nebo lži o Evropské unii. Vnesli jsme tam příspěvky založené na pravdě, a kdokoliv si otevřel diskusi, tak na něj jako první nevyskočilo právě vybízení k zabíjení, rasismus a lži. Spousta lidí diskuse čte, ale nepřispívá. A pak si na základě komentářů v diskusi utváří nějaký názor nebo povědomí, že tohle si myslí většina. A tak to právě není, většina lidí, kteří si ty šílené věci přečtou, už nic nechtějí komentovat. Nechtějí zabřednout do toho bahna.

Do telefonu jste mi říkala, že momentálně je vaše činnost pozastavená.
Rozhodně nic nevzdáváme, ale máme omezenou kapacitu a spousta lidí, kteří iniciativu táhli, se věnuje i dalším věcem a tématům. Já a několik dalších jsme se například zapojili do fact-checkingu informací kolem koronaviru, když byl nouzový stav. Po večerech jsme ověřovali, co je pravda a co ne, a vybraný přehled jsme zasílali pravidelně dalším platformám a vybraným médiím s důkladným fact-checkingem těch nejrozšířenějších dezinformací.