„Ekologii bereme vážně. Hodně se už udělalo a nyní systematicky připravujeme další scénáře, jak využít nejmodernější dostupné technologie a ještě víc přispět k ochraně klimatu. Hlavně tím, že co nejlépe zhodnotíme potenciál centrálního zásobování teplem. Máme vysokou účinnost využití primárních paliv a plníme přísnou legislativu,“ říká Václav Král, předseda představenstva teplárny.

Nejvíc peněz, přes půl miliardy, firma investovala do odsíření obou uhelných kotlů. K němu použila nejúčinnější dostupnou metodu mokré vápencové vypírky spalin. Objem vypouštěných emisí oxidů síry SO2  klesl na 15 procent předchozího stavu, stejně jako u prachových částic. Po spuštění technologie DeNOx klesly také emise oxidů dusíku o více jak 20 procent. Tato opatření zvyšují roční náklady na provoz budějovické soustavy o desítky milionů, pomáhají však plnit přísné emisní limity. Z komína se proto již nevalí kouř, ale především vodní pára.

Tam, kde je to efektivní, probíhá nahrazování parovodů moderními horkovody. Lepší efektivita distribuce a kogenerační výroby tepla a elektřiny snižuje spotřebu fosilních paliv a tím i objem emisí. Zásluhou těchto stomilionových investic se uspoří přes 200 TJ tepla ročně, což odpovídá přibližně 20 000 tunám hnědého uhlí.

„Na základě dobrých příkladů z Česka i zahraničí postupně omezujeme spalování uhlí a měníme palivový mix směrem k většímu podílu obnovitelných zdrojů energie. Prvním krokem je horkovod z Temelína, následovat bude kotel na dřevní štěpku a energetické využívání komunálního odpadu,“ doplňuje Václav Král.

Horkovod z ETE po napojení na distribuční síť teplárny sníží spotřebu uhlí o třetinu. Tím klesne roční produkce CO2 o 80 tisíc tun a teplárna ušetří část „uhlíkové daně“, kterou platí v podobě povolenek za vypouštěné emise. Státní rozpočet z nich jen loni v celém Česku získal 15 miliard korun a letos, kdy se cena za 1 tunu CO2 vyšplhala nad 30 eur, to bude ještě víc. Stát přitom inkasuje i jiné poplatky, včetně těch za dobývání nerostů.

Teplárny a jejich zákazníci se již dnes chovají zodpovědně. Extrémně přísná legislativa a omezená veřejná podpora kogenerační výroby elektřiny však negativně ovlivňují celkovou ekonomiku tepláren. Stát by tedy měl vytvořit stabilní podmínky k plnění svých koncepcí. Jedině tak lze vytvořit dostatečný prostor pro další dlouhodobé ekologické investice, které pomohou splnit závazek Česka při globální ochraně klimatu.