Přijela i sanitka, říká hráčka famfrpálu Mottlová. Láká ji angažmá v cizině

„Smějí se, stejně jako já, když jim to říkám,“ sděluje Mottlová v rozhovoru pro Deník a dodává: „Vesměs se odehrávají zápasy v přátelském duchu, ale jak už se hraje třeba o medaile, tak to pěkně jiskří. Na posledním mistrovství republiky přijela sanitka a neodjížděl v ní jeden člověk.“

Jak se mladá dívka dostane ke sportu, jako je famfrpál?
Jsem jednou z účastnic táborů Fortescue. Prvním rok jsem přijela na tábor, kde jsme hráli famfrpál. Hned mě to chytlo, je to originální sport, který kombinuje základy z ostatních her. Pokud má člověk sportovní nadání, tak to není zase tak těžké. Nicméně ve famfrpálu je dost prvotních pravidel na to, aby ten sport byl zajímavý. 

Harry Potter v reálu? Famfrpál není sport pro dámičky, kupte si chrániče zubů

Jste příznivcem Harryho Pottera?
Ano. Ale ne takovým jako někteří z našich táborů. Knížky znám, četla jsem je nejednou. A na filmy se také ráda podívám. Harryho Pottera znám velice dobře.

Když jste sledovala film, napadlo vás, že jednou budete hrát famfrpál?
Ve filmu se lítá iks metrů nad zemí, je to hezké po grafické stránce. Ale, že by se někdy dal přenést famfrpál na zem, tak to mě vážně nenapadlo. 

Hrála jste někdy famfrpál na počítačové hře podle knižní předlohy?
Vím o tom, že existují nějaké počítačové hry, ale nehrála. Naživo je famfrpál úplně jiný a daleko větší adrenalin.

Famfrpál v podání Fortescue Falcons: Lucie MottlováZdroj: Tomáš Krabač

Dělala jste před tím jiný sport, který by vám třeba pomohl nějakými základy pro famfrpál?
Zkoušela jsem několik sportů. Nejdéle jsem zůstala u basketbalu. V dětství jsem hrála asi tři roky za Hradec Králové, kam jsem to měla z Bělče nad Orlicí kousek. Z basketbalu se dá při házení na obruče vycházet. 

Jaké jsou reakce vašich vrstevníků při zjištění toho, že si hrajete na Harryho Pottera?
Smějí se, stejně jako já, když jim to říkám. Řada lidí famfrpál jako sport stále nezná. Pořád je to ještě rarita.

Podařilo se vám někoho umluvit, aby se přidal k famfrpálovým nadšencům?
Zatím ne. Ale poctivě to zkouším (smích). Mám ambici ho přenést do školy na tělocvik. 

Kde se dá famfrpál provozovat, co je nutné na hrací ploše připravit?
Jako hřiště může posloužit cokoliv. Už se nám stálo, že jsme si rozbalili nádobíčko i na louce. Potřebujeme větší travnatá plocha, zhruba o rozměrech menší hokejové. Klíčem ke hře jsou obruče rozdílných výšek, které jsou na každé straně tři. Nejvyšší je dvoumetrová a nejnižší asi metr a půl. Pak už stačí jen košťata. Každý hráč má své koště, které je prezentované plastovou tyčí. Na táborech ale hrajeme postaru, tedy se dřevěnými smetáky (culí se). Poslední věcí, která je potřeba, jsou míče. Hodně se liší. Hlavním je vyfouknutý volejbalový míč, který se shání dobře. Pak se používají tzv. potlouky. Jedná se o míče na vybíjení, lépe řečeno o speciální americké míče na vybíjenou. 

Hraje se se čtyřmi míči, dvěma potlouky, jedním camrálem a zlatonkou. Není to trochu chaos a jak se to dá všechno stihnout?
Je to chaos. Hráči si na to v pohodě zvyknou. Záleží na tom jaký mají post. Pak hrají s určeným míčem. Nemůžete se protkat s těmi ostatními na hřišti a přitom jste jeden tým. To je asi na té hře nejzajímavější. Co ale vím od diváků, kteří neznají pravidla, tak mají ve hře guláš. Nedivím se jim. Některých míčů se můžete dotknout, ovšem těch dalších ne. 

Nepřipadá vám létat na plastové tyči jako úlet?
(chechtá se) Vybírám si, komu řeknu, že hraji famfrpál. Každý sport má ale něco. Když se podíváte na fotbal, nemůžou se používat ruce. V basketbalu se dribluje. Takže tyč mezi nohama je jen nějaký nový sportovní hendikep. Za mě však úplně v pohodě. 

Kousek, který bere dech. Pilot Šonka jako první podletěl rekordní visutý most

Co ještě k tomuto sportu hráči kromě „koštěte“ potřebují?
Fyzickou průpravu a ideálně dobré boty. Spíše kopačky. Ale ne s kolíky (pousměje se). 

Kolik může být na hřišti hráčů?
Na každé straně maximálně sedm lidí. Jinak v týmu jich je jednadvacet. 

Pravidlem jsou smíšená družstva, jak to funguje?
Je to celkem vzácnost v kolektivních sportech. Existuje jednoduché pravidlo. Musí být zhruba polovina hráčů pohlaví mužského a polovina žen. Když je na hřišti šest hráčů v první části hry, tak stačí čtyři a dva. Když nastupuje zlatonka, kde je to jedno, tak čtyři a tři. 

Jakou plníte roli na hřišti?
Jsem střelec a mám jediný úkol: skórovat. 

Kolik jste již vyfasovala ran potloukem?
To se nedá spočítat. Třeba deset za zápas. Vždyť je to způsob, jak na chvíli vyřadit protivníka ze hry. Je to tak, že soupeř za mnou běhá a hází po mně míče. Taková vybíjená. Po zasažení se musíme dotknout své středové obruče. Horší je ale skládání.

Počkejte, o čem je řeč?
Skládání soupeře. Jako v ragby. Když se nebojíte, tak ho můžete položit na zem. Nejčastěji se tak děje, když potřebujete získat zpět potlouk, který jste ztratil. Když spadnete na zem, tak musíte pustit všechny míče. 

Bojují spolu holky s holkami a kluci s kluky?
Je to jedno. V tom zápalu boje si nevšimnete, proti komu stojíte (úsměv). 

Už jste zkusila sejmout nějakého hráče opačného pohlaví?
Když proti vám někdo běží a vy ho nemáte jinak zastavit, než do něj narazit, tak se neohlížíte na pohlaví. Už jsem to zkoušela a podařilo se mi to. 

Hlavní zápletkou ve famfrpálu je zlatonka. O co jde?
Zlatonka ve filmech lítá. Jedná se o malý míček. To my ale nedokážeme zařídit. Takže ji supluje člověk ve speciálním dresu. Je celý žlutý a za pasem má tenisák v ponožce. Jeho cílem je nenechat se chytit a neztratit ten míček. Z každého týmu ho může najednou honit jeden hráč. Právě těm se říká chytači. Podle označení i úkolu utíkat, se může zlatonka jevit jako milé subtilní stvoření. Opak je pravdou. Většinou její roli zastávají dvoumetroví robustní chlapi. Jelikož se brání také útokům, je to fyzicky hodně náročná práce. Nicméně má výhodu v tom, že soupeř může sahat jen po tom míčku. Naopak zlatonka shazuje z koštěte. Pokud se ale dlouho nedaří zlatonku chytit, je i ona omezená. Může třeba používat jen jednu ruku nebo se pohybovat ve vymezeném prostoru. 

Proč jde zlatonka na hřiště až v 17. minutě?
Ve famfrpálu nejsou poločasy. Zlatonka končí hru, proto nastupuje o něco déle, aby hra neskončila třeba po pěti minutách. Minimálně se hraje sedmnáct minut, nicméně průměrný hrací čas je kolem pětatřiceti minut. 

Jaký jste sehrála nejdelší a naopak nejkratší zápas?
Když po chycení zlatonky, což je za třicet bodů, dojde na remízu, tak se prodlužuje. Nastavený čas už jsem také zažila. Klidně padesát minut. Nejkratší zápas trval asi dvacet minut. 

Už jste to naznačila. Famfrpál rozhodně není bezkontaktním sportem. Jaké hrozí úrazy?
Všechno možné. Otočené koleno, zlomeniny holenní kosti, žeber, lícní kosti. Kromě skládání je totiž povolené kopání do míče, trhání za končetiny. Po většinu doby se odehrávají zápasy v přátelském duchu, ale jak už se hraje třeba o medaile, tak to pěkně jiskří. Na posledním mistrovství republiky přijela sanitka a neodjížděl v ní jeden člověk… 

Jaké jste utrpěla nejhorší zranění?
Právě na republikovém šampionátu jsem měla otřes mozku a nedohrála. Držela jsem camrál u soupeřových obručí, otočila jsem se a koupila ránu loktem do hlavy.

Nejkrásnější výlet Chrudimska: Ráj pro cyklisty, milovníky skal i rodiny s dětmi

Dosáhla jste už s famfrpálem nějakých úspěchů?
Třetí místo na mistrovství republiky. Jelikož jsme hráli pouze jeden velký turnaj, tak na další čekám. 

Může se o famfrpálu mluvit jako o sportu studentů, třeba jako byl dříve basketbal?
Podobné jsou v tom, že sport určitě nejvíce šíří studenti. V České republice ale máme hráče, kterým je čtyřicet i padesát let. Za pražský tým hrají dvě generace, respektive dcera a matka. 

Jak je populární famfrpál v ostatních zemích. Jaké jsou jeho velmoci, kolébka, kde je nejrozšířenější?
Česká republika je v rámci Evropy menší zemí famfrpálu. Na starém kontinentu jsou hlavními tahouny Velká Británie, Francie a Španělsko. Famfrpál pochází z USA, kde vznikl v roce 2005. Do Evropy pronikl asi o tři roky později. Prvním českým týmem byl Occamy Olomouc. 

Jak si vedou Češi v mezinárodním měřítku?
Před měsícem se konal celoevropský turnaj, na kterém startovaly nejlepší týmy ze svých zemí. Z mistrovství republiky se tam kvalifikovaly dva nejlepší týmy, což nás těsně minulo. Praha skončila dvanáctá ze čtyřiadvaceti týmů. 

Jaká je popularita famfrpálu ve světe?
Největší je v USA, kde se vysílají přímé přenosy. Navíc ty zápasy o všechno jsou hodně prestižní. Družstva si rozebírají univerzitní ragbyové týmy, aby byla co nejsilnější. V Evropě se koná taková Liga mistrů, kde startují nejlepší týmy ze svých zemí. 

Může být famfrpál jednou v roli fotbalu?
Ve světě je famfrpál dost rozvinutý, ale v Čechách máme ještě velké rezervy. Nicméně potenciál tu je. Famfrpál by ještě potřeboval vychytat mouchy. Pravidla se stále upravují, hra by mohla být ještě v něčem variabilnější. Každopádně už se může pochlubit turnaji na špičkové úrovni jako je světový pohár. S famfrpálem se lítá i do zámoří. Takže zbývá nějaká olympiáda (mrkne). O jeho budoucnost  se neobávám. 

Jaké jsou vaše ambice v tomto sportu?
Někdy bych si ráda zahrála v zahraničí. Dostat se ven z České republiky není nějaký velký problém, protože nás tady není tolik. Existují evropské ligy i světové poháry. Šanci v nich startovat vidím slibně.