VYBRAT REGION
Zavřít mapu
TÉMA

Jihočeské filmování

Víte, že na jihu Čech vzniklo nespočet filmů? Seriál Deníku na ně nejen upozorní, ale přinese také vzpomínky komparzistů a další zajímavosti.

Neznáte podrobnosti o natáčení Divé Báry?

Šumava – Slavný český film Divá Bára z roku 1949 režiséra Vladimíra Čecha má jednoznačné šumavské kořeny. Příběh podle stejnojmenné povídky Boženy Němcové vypráví o „divoké" dceři obecního pastýře, které nadbíhají všichni mládenci z vesnice.

Zdeněk Štěpánek hrál knížete na Boubíně

Jižní Čechy – Když za 1. republiky končila éra němého filmu a začínaly vznikat zvuková díla, přicházel na svět tehdejší velkosnímek 
o národním světci s názvem Svatý Václav. Jednalo se extrémně předražený projekt, který měl připomenout tisíc let od úmrtí českého patrona. Na vzniku filmu měl zájem prezident T. G. Masaryk.

Divoké pivo bylo skvěle obsazené

Jižní Čechy – V našem seriálu Jihočeské filmování jsme před třemi lety (15. června 2013) psali o třeboňském natáčení privatizační komedie z počátku 90. let minulého století režiséra Milana Muchny Divoké pivo.

Láska s Jakubem se zadrhla v Písku a Putimi

Písek, Putim – Milostný příběh mladé učitelky se odehrává v jihočeském městečku. Do reálného příběhu vstupují symbolické scény z masopustu

Místo Klatov se na plátně „rozbřeskl“ Tábor

Tábor - Pro melodramatickou selanku Čas lásky a naděje o počátcích dělnického hnutí našel režisér Stanislav Strnad exteriéry i na jihu Čech.

Odešel muž, který dokázal zastřešit Kuklov

Jižní Čechy - Když jsem se ve středu v redakci dozvěděl o smrti výtečného filmového scénografa Jindřicha Goetze, zaskočilo mě to v tom nejsmutnějším smyslu slova. S panem architektem a rektorem písecké Filmové akademie Miroslava Ondříčka jsem se několikrát setkal. On, jako autor scény asi 120 celovečerních a televizních snímků, byl skvělým poradcem a milým pamětníkem pro už pětiletý seriál Deníku Jihočeské filmování. Ten vyhledává regionální lokace a svědky starých i novějších filmů.

Seriálová mordparta pročesala řeku pod Podolským mostem

Písecko - Populární krimiseriál České televize Případy prvního oddělení, jehož druhá řada nedávno skončila, čerpá náměty ze skutečných trestných činů a tvůrci se snažili najít autentická místa děje. Pátý a sedmý díl II. série s názvy Tělo a Krádež století diváky zavedl na břehy Orlické přehrady na Písecku, konkrétně pod mostní oblouky Podolského mostu mezi obcemi Podolí a Temešvár.

Kluci z bronzu cvičili v píseckých kasárnách

Jižní Čechy . Spartakiáda, komunistickým režimem protežované hromadné cvičení všech generací s masivním vyvrcholením na mamutím stadionu na pražském Strahově, se plátna kin nebo televizní obrazovky dostala několikrát. Vzpomeňme jen dětské snímky Kouzelný den (1960) Jana Valáška nebo táborského rodáka Jiřího Hanibala Anna, sestra Jany (1975). Tělovýchovné snažení se nedávno objevilo i v epizodě televizního seriálu Vyprávěj (2009).

Ruského kozáka hrál statný písecký házenkář

Písecko - Jméno filmového režiséra Karla Kachyni je spjato s Píseckem. Nejen že si tu po natočení filmu Už zase skáču přes kaluže koupil chalupu v Novém Dvoře u Písku, ale ve zdejší krajině často natáčel. Nemuselo jít o celé příběhy, nemusel se tu odehrát veškerý děj, ale alespoň část scénáře vznikla v tomto koutě jižních Čech. Platí to také o filmu z roku 1965 Ať žije republika, který zachytil poslední dny II. světové války, osvobozování Rudou armádou a excesy, kdy lidé rabovali nebo se mstili na údajných kolaborantech.

Poezie Koženého slunce se narodila na Písecku

Písecko - Scenárista Karel Čabrádek, kdysi aktivní fotbalista, léta bafuňářil v Semicích jako sekretář, maloval plakáty, psal faktury při pronájmu autobusu.

Lahve se vzkazy házel Lišák v Židově strouze

Bechyňsko - Na začátku sedmdesátých let minulého století vznikl stále populární dětský film režiséra Josefa Pinkavy Metráček o dívce, která na základní škole bojuje s tloušťkou.

Nové šaty koupili malé pacientce Hance v Písku

Písek - Když po natočení známého filmu Už zase skáču přes kaluže (1970) koupil režisér Karel Kachyňa (1924-2004) chalupu v Novém Dvoře jihovýchodně od Písku, stal se naturalizovaným Jihočechem. Písek a jeho okolí pak vstupovaly do exteriérů a natáčecích míst jeho filmů jaksi automaticky.

Talentovaní houslisté jezdili vlakem do Písku

Písek Za první republiky uznávaný režisér, scenárista, kameraman a také herec Svatopluk Innemann zareagoval na smrt houslového pedagoga Otakara Ševčíka (†18. ledna 1934 v Písku) tak, že o něm a jeho žácích natočil podle námětu Quida E. Kujala pietně oslavný film. Bylo zcela logické, že část exteriéru děje musela být umístěna do jihočeského Písku, kde Ševčík od roku 1907 se svou „houslovou kolonií" působil (mj. v letech 1903 - 06 vedl letní kurzy svých zahraničních žáků v Kandlově mlýně u Prachatic).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT