Své o tom ví třeba česká společnost Funky dog, která pro výrobu doplňků pro psy využívá přírodní materiály, mimo lnu a bavlny také takzvaný Piňatex.

„Jedná se o materiály z listů ananasů, které vznikají jako odpad u ovoce určené ke konzumaci a běžně se spalují. Z listů se extrahují vlákna, ta se sušší a poté slisují a barví ekologickými barvami, může se i přírodně naimpregnovat, třeba rostlinnými vosky,“ popisuje proces Kateřina Králová, spoluzakladatelka Funky Dog a tvůrce sortimentu.

Piňatex dobře imituje kůži, proto je vlajkovým materiálem pro výrobu obojků, kdy se našívá na konopný popruh. Těšit může nejen vegany, ale i bojovníky za lepší životní prostředí. „Alternativy kůže, jako je třeba koženka, sice nevyžadují zabití zvířete, ale až ze sedmdesáti procent je tvoří umělá vlákna. Další chemické látky jsou potřeba pro zpracování, včetně barvení,“ popisuje Králová.

Ušetřit za hypotéku? Jde to pomocí zelené půjčky

Připouští ale, že přírodní materiály mohou být méně odolné. „Konkrétně u Piňatexu se nedoporučuje máčení, po nějaké době mohou být vidět odchlíplá ananasová vlákna, nejedná se ale o materiál na jedno použití. Vydrží dost, ale je přírodní a má proto své limity. Výměnou za to je ale dobrý pocit, že se jedná o etický materiál, šetrný k přírodě a je to i šance na lepší život pro farmáře, kteří ananasy zpracovávají,“ shrnuje Králová.

Výroba alternativních rostlinných materiálů se zatím soustřeďuje do malých firem. „Cenově se tyto materiály, přestože mají i přidanou hodnotu v podobě spravedlivé odměny pro pěstitele, nepohybují razantně výš než třeba kůže. Spíše než cena je limitem dostupnost, protože v každé galanterii je prostě neprodávají. Producenti mají pořadníky, svoje partnery si pečlivě vybírají, chtějí znát jejich filozofii a ztotožnit se s ní,“ vysvětluje Králová.

Hřeje, ale kouše

Méně exotickým a také starším materiálem pro výrobu oblečení jsou i kopřivy. Že se jedná o všestrannou bylinku, se učí už malé děti. Kromě prospěšnosti na lidské zdraví se s ní počítá i v oděvním průmyslu, pro kopřivové plátno, v I. světové válce se z něj šily například uniformy.

Zelená pro jadernou energii. Hudbou budoucnosti jsou i malé modulární reaktory

Má ale jisté nevýhody. „V dnešní době by textil z kopřivového vlákna asi nikdo moc rád nenosil, protože kouše, ale technologie jdou dopředu a určitě není daleko doba, kdy bude kopřivové vlákno oblíbenou surovinou. Má totiž výborné termoizolační vlastnosti, a kopřiva jako plevel roste skoro všude,“ popisuje materiál Kamila Širůčková Lónová z Ústavu biologie rostlin brněnské Mendelovy univerzity.

Univerzita momentálně provádí na kopřivách výzkum dalšího pěstování, snaží se rostliny obohatit o více mikroprvků, jako je selen či zinek, a připravit takovou rostlinu i pro polní pěstování ve velkém. Primárně by měly kopřivy sloužit k potravinářství, kromě šťavnatých listů ale nabídnou i stonky pro rostlinné vlákno.

Hudba budoucnosti

Trendy ve využívání rostlinných vláken představují v Paříži, konkrétně na největším veletrhu látek Premiére Vision. Svoje produkty tu už před lety představila třeba švýcarská společnost Bananatex, která pro výrobu tašek, triček i bot využívá odpad z filipínských banánů rodu Abaca. „Rostliny jsou pěstované v přirozeném ekosystému udržitelného smíšeného zemědělství a lesnictví, jsou soběstačné, nevyžadují žádné pesticidy, hnojiva ani vodu navíc,“ popisuje svůj materiál společnost.

„Tyto vlastnosti přispěly k opětovnému zalesnění oblastí, kdysi erodovaných kvůli monokulturním palmovým plantážím. Zároveň se podařilo zvýšit biologickou rozmanitost i prosperitu zemědělců, kteří je pěstují,“ doplňuje svůj profil Bananatex. A v podstatě tak shrnuje všechny výhody, které rostlinná vlákna a ovocný odpad pro módní průmysl mají.

Zhoršení klimatu směřuje ke špíně ve vzduchu a hurikánům, varují vědci

Na rozdíl od toho běžného nedecimují životní prostředí zakládáním monokultur ani využíváním chemie jak při jejich pěstování, tak následném zpracování. A až přestanou sloužit, do pár let se rozloží. Pro módu materiály začaly využívat především startupy, nikoli nadnárodní koncerny, a hlídají, aby pěstitelé dostali za práci férově zaplaceno.

K výrobě módy z rostlinného odpadu sahají i módní domy a slavní módní návrháři. V kolekcích Stelly McCartney, Gucci, Balenciaga,  Alexander McQueen či Hermés se už používala i kůže z hub. Gigant LVMH představil kabelky z kaktusů. Nike se nebál zařadit a do několika málo hodin vyprodat boty z korkovníku. Postupně se sáhlo při výrobě módy i k jablečným slupkám, pomerančům, cukrové třtině nebo kokosům a mořským řasám.