Rozsáhlé stavební dílo Göbekli Tepe v Turecku považují vědci za nejstarší svatostánek, jaký byl dosud objeven. Stavba představuje obrovský neolitický komplex datovaný do doby před více než 11 tisíci lety. Komplex byl objeven v 90. letech minulého století a v archeologickém světě znamenal senzaci.
Archeologický zázrak
Göbekli Tepe je podle vědců starší než další megalitické zázraky, jako jsou egyptské pyramidy nebo britský Stonehenge, a to v obou případech o několik tisíc let. Není tedy divu, že se jím historici i archeologové od jeho objevení intenzivně zabývají. Tajemná stavba by mohla hodně vypovídat nejen o dávno zaniklých kulturách, ale také o schopnostech a možnostech lidí, kteří ji postavili.
Přes neuvěřitelné stáří komplexu nová analýza, publikovaná odborným časopisem Cambridge Archaeological Journal, naznačuje, že architekti, kteří měli na starost uspořádání všech prostor a prvků včetně tajemných sloupů, jež svatyni doplňují, uměli do plánování zahrnout geometrii, o níž věděli zřejmě více, než jsme se domnívali. Informuje o tom Science Alert.
"Göbekli Tepe je archeologický zázrak," říká archeolog Avi Gopher z Telavivské univerzity. "Protože nemáme pro danou dobu důkazy o zemědělské činnosti nebo o domestikaci zvířat, předpokládáme, že toto dílo vybudovali lovci a sběrači. Jeho architektonická složitost je však pro ně velmi neobvyklá."
Vědci změřili a zanalyzovali architektonické uspořádání Göbekli Tepe pomocí prostorového algoritmu, přičemž zjistili, že tento komplex se neskládá z oddělených a vzájemně nesouvisejících struktur, ale naopak - ze vzájemně propojených doplňků a sloupů, které byly navrženy podle jediného plánu a jež mohly být dokonce i současně postaveny (na rozdíl od původních představ, podle nichž se podoba komplexu rodila v časovém rámci více věků).
Rovnostranný trojúhelník z dob, kdy lidstvo neumělo psát
Nejpozoruhodnější je podle vědců to, že středy tří nejvýznamnějších vnitřních prostor Göbekli Tepe, známých jako Areál B, C a D, se zdají být geometricky propojené, založené na základním tvaru téměř dokonalého rovnostranného trojúhelníku - tvaru, jenž by mohl podle vědců symbolizovat i určitý hierarchický vztah mezi jednotlivými prostory.
"Určitě jsem to neočekával," uvedl pro izraelský titul Haaretz archeolog a spoluautor studie Gil Haklay Haaretzovi. "Místnosti a doplňky komplexu měly různé velikosti i tvary, takže šance, že by tyto středy vytvořily rovnostranný trojúhelník náhodně, je velmi malá."
Stavba je přitom podle vědců o několik tisíc let starší než epocha předpokládaného nástupu psaní. Pokud už tehdy byli lidé schopni naplánovat předem stavbu na takové úrovni, museli k tomu použít jiné vodítko - zvažovány jsou například rákosy rozložené na zemi tak, aby vytvářely předběžný plán.
Podle vědců je také třeba zvýšit počty odhadovaných stavebních dělníků, kteří chrám budovali, a rovněž organizace jejich práce byla zřejmě náročnější, než se vědci původně domnívali.
Web Science Alert dále upozorňuje také na to, že až dosud byl vykopán pouze zlomek (možná dokonce pouze pětiprocentní) celého komplexu Göbekli Tepe a další struktury ještě čekají na své objevení pod vrstvami turecké země.
Tuhle show musel řídit někdo mocný
Přesto je však už podle vědců zřejmé, že jde o odraz monumentálního zlomu v lidských dějinách, a to nejen z hlediska architektonických schopností, ale také ve vývoji společnosti.
"Tady to začíná,“ řekl Gopher magazínu Haaretz. "Vytrácejí se instinkty vzájemně sdíleného společenství lovců a sběračů a roste nerovnost mezi lidmi - tuhle show najednou někdo řídí. Nevíme, zda to byli šamani nebo političtí vůdci, ale v každém případě se nám tu objevuje společnost, která má svého architekta, má někoho, kdo je schopen zahájit velký projekt, jako je tento, a kdo má také dostatečnou moc na to, aby něco podobného prosadil."