Tento článek a mnoho dalších najdete také v magazínu Víkend, který je standardně součástí sobotních tištěných Deníků, nebo právě zde v naší placené webové verzi. Jako předplatiteli se vám odemknou všechny prémiové články na Deník.cz.

Nekonečno rozpínající se nekonečnou rychlostí. To je vesmír, v němž naše Země tvoří jen nepatrný bod. V posledních měsících se naše oči zase začaly častěji obracet tím temným směrem, opět jsme se začali více zajímat o to, co se děje „tam nahoře“.

Přinášíme vám to nejzajímavější z posledních objevů, které člověk ve vesmíru v poslední době uskutečnil, a také mise, jež se v nadcházejících měsících chystají. Zkrátka se vám pokusíme zmapovat, co se nyní děje ve vesmíru navzdory globální pandemii koronaviru, která je vesmíru na rozdíl od lidstva tak nějak lhostejná.

Výlety na rudou planetu

Podle prestižního magazínu Astronomy bude rok 2021 rokem rudé planety. Ano, náš nejbližší soused, planeta Mars, nabývá v hledáčcích vědců stále ostřejších obrysů a kontur. Není se čemu divit. Kvůli relativně příznivým podmínkám a relativní blízkosti se právě Mars stal kandidátem číslo jedna na první meziplanetární výlet lidské posádky. Není se čemu divit, když jeden z klíčových ukazatelů – tedy povrchový tlak – je na něm setinový oproti Zemi, což je řešitelné, na rozdíl od Venuše, kde je tlak na povrchu 92násobný ve srovnání se Zemí. Takže si sami odpovězte na otázku, kde byste se chtěli raději projít.

„Mise, které ze Země odstartovaly vloni, všechny přistanou na Marsu v únoru letošního roku. Jedná se o trojici sond. První odstartovala Naděje, kterou vyslaly Spojené arabské emiráty, následovala čínská sonda Tianwen-1 (v překladu ,Nebeské otázky‘) a na konci července vyslala k Marsu svou sondu – vozítko Perseverance (v překladu ,Vytrvalost‘) – NASA,“ uvedli Alison Klesmanová a Jake Parks v aktuálním vydání magazínu Astronomy. Přistání těchto vozítek zároveň označili za nejdůležitější vesmírnou událost, kterou je třeba letos sledovat.

Každá ze zmíněných sond veze jiné technologie a má také jiné cíle. Arabská sonda například veze speciální spektometr, který bude zkoumat prach, vodu a led ve spodních vrstvách atmosféry rudé planety a také přítomnost kyslíku a oxidu uhelnatého ve svrchních vrstvách atmosféry.

Naproti tomu Číňané a Američané na Mars vysílají autonomní vozítka schopná pohybu a sběru vzorků i jejich komplexnějších analýz. Čínské vozítko přistane na severní polokouli poblíž planiny Utopia Planitia, kde bude hledat známky života. A ještě dál půjde americké vozítko, které chce ze zkoumané horniny přímo prokázat dávný život v kráteru zvaném Jezero.

Nové národy

Jak naznačují i zmíněné mise na Mars, relativně novým trendem dobývání vesmíru je jeho demonopolizace. Až donedávna se totiž aktivnímu vesmírnému objevování věnovaly především dvě mocnosti: USA a Rusko (jako nástupnický stát Sovětského svazu), k nimž se opatrně připojila Evropská unie se svým programem ESA. V posledních letech však roste počet „vesmírných mocností“, kterým se daří opakovaně dostávat své technologie za hranice zemské atmosféry a případně již dokážou také vozit vzorky z vesmíru zpět na Zemi.

Patří sem již technologicky vyspělé státy jako Japonsko a Izrael, ale dostala se sem také Indie. Její sonda mířící na Měsíc Čandraján-2 měla naplánovaný start na duben 2019, ten byl přesunut na 14. července a nakonec skutečně úspěšně odstartovala předloni 22. července.

Pozemní sonda s vozítkem se pokusila o měkké přistání 6. září mezi dvěma krátery Manzinus C a Simpelius N na jižní polokouli Měsíce. Ve výšce 2,1 km nad povrchem se spojení s přistávacím modulem ztratilo. Indy to však neodradilo a Čandraján-3 měl již loni odstartovat opět směr Měsíc. Kvůli koronaviru i technickým potížím však byl start odložen a přesunut na druhou polovinu letošního roku. Indové by navíc letos velmi rádi vyslali do vesmíru lidskou posádku. Mělo by jít o let v nižší orbitální výšce a letu s posádkou by měly předcházet obdobné mise s humanoidními roboty na palubě. Zda k tomu skutečně dojde, není však úplně jisté i vzhledem k předchozím neúspěchům indického kosmického programu.

Jak připomíná Benjamin Sutherland v časopise The Economist, rok 2021 bude na vesmírné mise velmi plodný. A Měsíc se stává dalším oblíbeným cílem astronautů. Vedle zmíněné indické rakety by se k satelitu Země měli vydat také Rusové. Pro ně to je návrat na území, které bylo předmětem proslulých „hvězdných válek“ mezi SSSR a USA. Nyní chtějí Rusové na Měsíc vyslat sondu Luna-25, která by měla přistát v oblasti měsíčního jižního pólu, která není příliš probádaná. Pro Rusy to je přitom návrat na Měsíc po letech.

Co se tradičních velmocí týče, NASA chystá hned několik misí, které by se měly vydat směrem k asteroidům Didymos a Dimorphos a také k Jupiteru. Evropská unie by měla v příštím roce předvést šestou verzi své rakety Arianne, která by program ESA měla vrátit do první ligy dobývání vesmíru. První let je nicméně plánován až na příští rok.

Z agresivních nováčků pak největší plány má asi Čína, která chce za pouhé dva roky postavit svou další (a dosud největší) vesmírnou stanici Tiangong-3. „Čína doufá, že stanici dokončí v průběhu pouhých dvou let pomocí dvanácti vzletů do vesmíru,“ uvádí Benjamin Sutherland.

Soukromníci

Vesmírné objevy v rukou států a státních agentur jsou však na ústupu. Velké národní (i nadnárodní) programy čelí kritice kvůli příliš vysokým nákladům. Ostatně i proto NASA před 10 lety ukončila vlastní lety na Mezinárodní vesmírnou stanici a odstavila i poslední raketoplán a raději si kupovala kapacity u konkurenčních Rusů. Pandemie choroby covid-19, která svět uvrhla do ještě hlubších problémů, tuto kritiku ještě zintenzivnila.

Novou éru vesmírného dobývání tak předznamenal loňský start rakety Crew Dragon společnosti Space X, již založil miliardář Elon Musk. Soukromému kapitálu se podařilo přijít s řešením, které je mnohem levnější než ta pod kuratelou států. NASA tak získala dvě důležité výhody: partnera, který její potřeby řeší levněji než předchozí program raketoplánů, a zbavila se nutnosti spojovat se s Rusy. Naopak Elon Musk získal možnost rozpoutat skutečně komerční lety pro platící zákazníky, protože kapacity v americkém vesmírném středisku jsou mu plně k dispozici. A je první, komu se podařilo dostat skutečně lidi do vesmíru. Ale jediný nejspíš bude jen krátce.

V letošním roce se totiž očekávají dvě zásadní testovací mise, které komerční výlety do vesmíru mohou významně nakopnout. První bude test rakety Starliner společnosti Boeing. Ta se dřív podílela na vesmírném programu, ale jen jako dodavatel „železa“. Starliner má být první raketa Boeingu, jež vzešla z deset let trvajícího inovačního programu NASA pouze podporovaného (ze stejného programu byl ostatně dotován také vývoj raket Space X). Starliner si start vyzkoušel již v roce 2019, na letošní březen se však chystá test, který by měl Boeing značně přiblížit možnostem Muskova Space X.

A o vesmír má eminentní zájem také nejbohatší muž planety – zakladatel internetového obchodu Amazon Jeff Bezos (pro pořádek: Elon Musk je druhým nejbohatším mužem planety). Bezos již v roce 2000 založil společnost Blue Origin, která se postupně zaměřila na stejný byznys jako Space X: tedy na vývoj opakovaně použitelných vesmírných korábů, které by bylo potenciálně možné využít na komerční vesmírnou turistiku.

Bezosův nejnovější raketový systém nese jméno New Glenn a v polovině prosince loňského roku získal kontrakt s NASA na budoucí vědecké mise platný až do roku 2028. New Glenn by právě v letošním roce měla absolvovat první testovací lety. Pokud budou úspěšné, nejspíš se otevře cesta také k první misi s lidskou posádkou. Výhodou Bezosova řešení pak je především to, že do vesmíru dokáže odvézt až dvojnásobek v současnosti největšího možného nákladu za stejné peníze, což z něj pravděpodobně učiní hit u NASA.

Sci-fi o krok blíž

Dva velké skoky pro lidstvo se v tomto roce zatím nejspíš nenaplní. Těmi skoky samozřejmě je cesta lidské posádky na Mars a pak zahájení skutečné vesmírné turistiky.

To první chystá NASA až na příští dekádu, navíc s tím, že ani to nemusí být reálný termín. Muskova Space X má ambicióznější plány a posádku na Mars by chtěla vyslat již do poloviny aktuálního desetiletí. Je to reálné? Jak platí pro všechny Muskovy plány: není to nereálné.

A také v druhém snu lidského pokolení je Space X dál než všichni ostatní. První turisté by se do vesmíru s Elonem Muskem mohli podívat ještě letos, tedy přesněji „nejdříve na sklonku roku 2021“. Tak alespoň zní předběžné plány, které ale v době pandemie mohou vzít za své.

Jen pro pořádek připomeňme opatrné začátky vesmírné turistiky. Do vesmíru platící zákazníky vozili již Rusové, ale šlo spíše o placenou možnost zúčastnit se skutečné vesmírné mise. Výlety do suborbitálních výšek začíná nabízet také společnost Virgin Galactic, kde jde zase spíše o let v extrémních výškách a prožitek stavu beztíže. Snahy Elona Muska jdou v tomto daleko dál a jsou blíž skutečné vesmírné turistice. A co vy, vyrazili byste na několikadenní dovolenou do vesmíru, pokud byste na to měli?