Proč v celé 150 milionů let trvající epoše, kdy Zemi vládli dinosauři, bylo mnohem více velkých druhů ve srovnání s těmi středně velkými, když dnes je tomu u suchozemských zvířat přesně naopak? Jednu z možných odpovědí na tuto otázku nabízí nová studie amerických vědců, kterou 25. února publikoval odborný časopis Science. Informuje o tom Science Alert s odkazem na tiskovou agenturu AFP. 

"Komunita dinosaurů připomínala nákupní středisko v sobotu odpoledne. Jinými slovy, byla plná teenagerů," uvedla Kat Schroederová z univerzity v Novém Mexiku, která vedla výzkum. "Dospívající dinosauři tvořili významnou část jedinců druhu, a mohli tak mít velmi reálný dopad na zdroje, jež měla celá komunita k dispozici."

Já jsem mladý, ale ty malý. Tak uhni

I s přihlédnutím k tomu, že informace o dinosaurech čerpáme jen z nalezených fosilií, jejichž množství je omezeno, zastává současná věda názor, že dinosauři nebyli ve svém celku nijak zvlášť různorodí: existuje jen asi 1500 známých druhů, což je ve srovnání s desítkami tisíc moderních druhů savců a ptáků velmi nízké číslo.

Navíc platí, že v celém geologickém období druhohor před 252 až 66 miliony lety dominovali spíše velcí dinosauři s tělesnou hmotností kolem jedné tuny. Těchto druhů bylo po celou dobu relativně více než druhů vážících méně než 60 kilogramů.

Někteří vědci se to pokoušeli vysvětlit tím, že i ti zdaleka největší dinosauři se rodili jako drobná mláďata, která při dospívání využívala různé zdroje - a tím zabírala v ekosystémech prostor, v němž by jinak mohly prospívat menší druhy.

Schroederové tým se rozhodl tuto teorii ověřit. Začal zkoumat údaje z nalezišť zkamenělin po celém světě, včetně záznamů o fosiliích více než 550 druhů dinosaurů. Na základě všech dat pak rozdělil dinosaury podle velikosti a také podle toho, zda byli býložravci, nebo masožravci.

Objevil přitom překvapivou věc: v každé dinosauří komunitě, v níž se vyskytovali megateropodi (výjimečně velcí masožravci) a obří dravci jako Tyrannosaurus rex, chyběli masožravci střední velikosti.

"V komunitách s megateropody existuje jen velmi málo masožravých dinosaurů s hmotností mezi stem a tisícem kilogramů. A právě tato hmotnostní kategorie představuje prostor, do nějž přímo zapadají dospívající jedinci obřích masožravců," uvedla Schroederová.

"Teenageři" jako samostatný druh

Závěry studie podporuje i to, jak se rozmanitost dinosaurů proměňovala v čase. V období jury (před 200 až 145 miliony let) byla mezera mezi velkými a malými dinosaury menší, v období křídy (před 145 až 65 miliony let) naopak velká. 

Podle vědců je tomu tak proto, že "teenageři" jurských megateropodů připomínali spíš dospělé jedince a k lovu si mohli vybírat z větší nabídky býložravých sauropodů s dlouhým krkem, jako byl třeba brachiosaurus.

"V křídě naproti tomu zcela dominují Tyrannosauři a Abelisauři, jejichž růst se s dospíváním hodně měnil," uvedla Schroederová.

Aby její tým tuto teorii matematicky otestoval, vynásobil na základě fosilních záznamů hmotnost mladistvých megateropodů počtem dinosaurů, kteří mohli podle předpokladů každoročně přežít.

Tato statistická metoda, jež klasifikovala mladistvé dinosaury jako "samostatný druh", přehledně znázornila mezeru, tvořenou středními masožravci. 

Chápejme je jako živočišnou říši

Podle Schroederové umožnil nový výzkum nejen zodpovědět mnohaletou otázku, proč známe tak málo středně velkých dinosaurů, ale ukázal i to, jakou hodnotu má při výzkumu dinosaurů uplatnění ekologických hledisek.

"Myslím, že se trochu posouváme k pochopení dinosaurů jako zvířat. Už se na ně nedíváme jen jako na chladné zkameněliny, což byl pohled, u nějž paleontologie začala. A to je už dávno."