Na novém snímku, pořízeném 4. července 2020, lze kromě jasně zářící planety Saturn shlédnout také dva z jejích 82 měsíců. Malá tečka na pravé straně fotografie je měsíc Mimas a o něco větší tečka ve spodní části snímku měsíc Enceladus. Oba měsíce už dříve opakovaně nasnímala vesmírná sonda Cassini, která mimo jiné pořídila detailní záběry povrchu Enceladu. Informuje o tom web Science Alert.

Hubbleův vesmírný dalekohled provedl od roku 1990, kdy jej americká vesmírná agentura (NASA) vypustila do vesmíru, více než 1,3 milionu pozorování. Většinu jeho snímků tvoří záběry vzdálených galaxií, mlhovin a hvězd, občas se ale podívá i na nějaký objekt, který je ve vesmírných měřítcích Zemi bližší.

Přes poznání vesmíru k poznání sama sebe

Snímky Saturnu pořizoval každoročně jako součást dlouhodobého projektu Outer Planet Atmospheres Legacy (OPAL), který odstartoval v roce 2014 pozorováním Uranu, v roce 2015 začal studovat planety Jupiter a Neptun a od roku 2018 Saturn.

Tento projekt využívá každoročně část pozorovacího času  Hubbleova vesmírného dalekohledu pro pozorování vnějších planet. Astronomové tak získávají soubory map, které jim umožňují nejen chápat atmosféru obřích planet ve Sluneční soustavě, ale dozvědět se více i o atmosféře Země či o atmosférách planet objevených u jiných hvězd. 

Saturn se postupně mění

Každý snímek Saturnu vypadal trochu jinak než předchozí, což vědcům pomáhá mimo jiné při hledání odpovědi na otázku, jak se Saturnovy prstence v průběhu věků formovaly.

"Měření drobounkých částic pršících do atmosféry Saturnu, které provedla vesmírná sonda Cassini od NASA, naznačuje, že prstence mohou trvat jen dalších 300 milionů let. Je to jeden z argumentů svědčících pro mladý věk prstencového systému," uvedl planetární vědec Michael Wong z Kalifornské univerzity v Berkeley.