Kliknutím zvětšítePoverty Point je archeologická lokalita nedaleko obce Epps v americkém státě Louisiana, kterou již v roce 1700 před naším letopočtem obývala komunita domorodých obyvatel severoamerického kontinentu, jež se zřejmě vyznačovala mimořádnými stavitelskými schopnostmi.
Hliněné stavby, které přetrvaly tisíce let
Podle nové studie, publikované v Southeastern Archaeology, dokázali tito příslušníci dávné předkolumbovské civilizace vybudovat během několika týdnů až měsíců mohutné hliněné stavby schopné přetrvat věky, přičemž jejich pevnost a stabilita nebyla zřejmě náhodná. "Ti lidé velmi dobře věděli, co dělají," prohlašují vědci.
Poverty Point se těší vědeckému zájmu již řadu let. Jde o lokalitu skládající se z uměle vytvořených pásů uspořádaných v šesti řadách do půlkruhu kolem centrálního prostranství, v jejichž okolí se nacházejí prehistorické mohyly, jež na sebe berou při pohledu z výšky tvary různých zvířat či ptáků. Jde o největší severoamerickou stavbu z takzvaného archaického období.
Podle nové studie přitom tyto mohyly nepředstavovaly nijak snadný stavební projekt. "Jednou z nejpozoruhodnějších věcí je, že tyto hliněné objekty drží pohromadě i více než 3000 let po svém vzniku, a to bez jakéhokoli většího propadu, slehnutí nebo eroze," uvedl podle serveru Science Alert archeolog a hlavní autor nové studie Tristram Kidder z Washingtonské univerzity ve městě St. Louis v americkém státě Missouri.
"Pro srovnání, moderní mosty, dálnice i přehrady selhávají s velkou pravidelností. Stavět z hlíny a zeminy je složitější, než byste si mysleli. Museli to být opravdu neuvěřitelní inženýři s velmi propracovanými technickými znalostmi," dodává Kidder.
Předkolumbovští obyvatelé Ameriky stavěli rychle
Klíčovým zjištěním nového výzkumu přitom je to, že mohyly byly postaveny neobvykle rychle. Vědci to zjistili pomocí technik zahrnujících radiokarbonové datování, magnetická měření a mikroskopickou analýzu půdy. Všechny tyto analýzy ukázaly, že mohyly v Poverty Point vznikly ve výjimečně krátkém časovém rámci.
Podle nové studie to potvrdilo také vrstvení půdy používané pro stavbu. Mezi jednotlivými vrstvami hliněných valů se neobjevila téměř žádná známka zvětrávání, což znamená, že žádná z nich nebyla po delší dobu vystavena působení přírodních živlů - musely být tedy velmi rychle navršeny na sebe.
Pozoruhodné však je zejména to, že tyto valy a mohyly stále stojí, a to navzdory tomu, že oblast Mexického zálivu, kde se Poverty Point nachází, je už po tisíce let vystavována značnému množství dešťových srážek. Podle vědců tomu tak je nejspíše proto, že domorodí Američané chytře zkombinovali různé druhy hlíny a zeminy (včetně jílů, bahna a písku), aby z nich vytvořili pojivo, které se ve zkoušce času ukázalo jako téměř nezničitelné.
Domorodí Američané přitom nejsou jediným etnikem na světě, které již ve starověku dokázalo stavět z trvanlivějšího materiálu, než jaký jsme schopni vyrobit za pomoci nejmodernějších technologií. Například beton z dob starého Říma se vyznačuje tím, že s postupem věků stále více tvrdne a zpevňuje se, zatímco moderní beton v čase zvětrává (příčinou je podle staršího vědeckého objevu z roku 2017 skutečnost, že staří Římané uměli unikátním způsobem smíchat vulkanický popel, vápenec, mořskou vodu a drť z vyvřelých hornin - mořská voda totiž v cementu reagovala s vulkanickou horninou a vytvářela další minerály, jež beton zpevňovaly).
Rovněž starověká čínská etnika uměla vytvářet hliněná obydlí, jež se dochovala i přes propast tisíců let. "Podobně jako staří Římané a Číňané objevili zřejmě i domorodí Američané důmyslné způsoby míchání různých druhů materiálů, aby byly prakticky nezničitelné, a to i přesto, že nebyly zhutňovány. Prostě existuje nějaké kouzlo, na které naši dnešní inženýři ještě nepřišli," říká Kidder.
Tuhle práci musel někdo řídit
Komunity lovců a sběračů, o nichž se předpokládá, že obývaly v předmoderní době severoamerický kontinent, nebyly považovány za politicky vyspělé, ale podle Kiddera a jeho kolegů svědčí stavby v Poverty Point o tom, že musely ovládat dělbu práce, mít lidi ve vedoucích pracovních pozicích a také velký pracovní prostor.
Má se přitom za to, že tito lidé ještě neuměli používat moderní nástroje ani zdomácnělá zvířata, natož kolové povozy, jimiž by sváželi hlínu na místo. Jakým způsobem ji tedy vyhloubili a jak ji dopravili k budoucí stavbě, je zatím otázka.
Podle Kiddera mohlo místo v oblasti dnešní lokality Poverty Point představovat důležitou zastávku náboženských poutí. Opuštěno bylo asi před 3200 až 3000 lety, pravděpodobně v důsledku klimatických změn a záplav. Vytvořené stavby však na něm zůstaly a podle vědců si právem zaslouží pozornost nejen pro svou působivost, ale i pro schopnosti a dovednosti jejich stavitelů.
"Výzkumníci i dnešní lidé jako celek mají sklon domorodé lidi podceňovat. Ukazuje se, že jejich schopnost stavět a stavět rychle tak, jak oni uměli, si zaslouží mnohem větší pozornost," uzavírá vědec.
38
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
