Miroslav Vrzal pracuje na plný úvazek v IT firmě, jako externista pak působí na Masarykově univerzitě v Brně. Rozhodně však není typickým vysokoškolským vyučujícím. Dlouhé vlasy a tematická trička napovídají, že jeho hlavním zájmem se nejen v životě, ale i ve vědě stal hudební žánr, který je mnohými nepochopen nebo brán se značnými předsudky - metal.
Miroslav Vrzal: Satanismus u skupin Törr, Root, Master’s Hammer na přelomu 80. a 90. let:
Jak jste se dostal k metalu jako výzkumnému tématu? V Česku je to přeci jen poměrně nová věc a většina lidí tápe, co si má pod pojmem „metalová studia“ představit.
V tomto případě nejde o studium kovů a materiálů (v angličtině slovo "metal" znamená kov, pozn. red.), jak by si někdo mohl myslet, ale o zkoumání metalu jako svébytné kultury okolo tohoto hudebního stylu. Metalová studia, někdy označovaná jako metal music studies, jsou multioborový akademický směr.
Ten vnímá metal jako komplexní sociální jev s globálním rozměrem a značným množstvím lidí, kteří se na metalové kultuře podílejí a jejichž život v různých částech světa metal ovlivňuje. Díky tomuto multioborovému propojení pak metal studies (metalová studia) nahlíží na metal z perspektivy sociologie, psychologie, muzikologie, historie, filozofie, politologie, ekonomie, ale i dalších oborů jako religionistika, tedy věda o náboženství, přes kterou jsem se ke studiu metalu dostal já.
Mým dlouhodobým cílem bylo adaptovat metal studies i v českém prostředí. Začal jsem proto učit kurz o metalu, organizovat na toto téma odborné konference a v roce 2017 jsem založil volné sdružení badatelů Czech Metal Studies (ve volném překladu Česká metalová studia, dále jen CMS, pozn. red.), kteří se tomu na různých univerzitách v České republice věnují. Ve snaze o internacionalizaci CMS jsem později založil Metal Studies in Central and Eastern Europe (Metalová studia ve střední a východní Evropě, dále jen MSCEE), kde jsou i akademici z Polska, Maďarska i třeba Ukrajiny.
Miroslav Vrzal (narozen 1982) vystudoval informační systémy na Fakultě informatiky VUT v Brně, sociologii na Fakultě sociálních studií a religionistiku na Filozofické fakultě na Masarykově univerzitě. V současnosti působí externě na Ústavu religionistiky Masarykovy univerzity. Je ženatý a žije v Brně, původně pochází z Jihlavy. Mezi jeho koníčky patří metalová hudba a věda.
Myslíte si, že se dá fenomén metal studies, ve světě již zavedený, považovat za relevantní vědecký obor s budoucností?
V současnosti stále pokračuje boom tohoto oboru, který začal asi před deseti lety. Myslím si, vzhledem k tomu, kolik pozornosti dříve věda věnovala jiným hudebním subkulturám, že tento trend bude ještě pár let pokračovat.
V zahraničí je to vidět mimo jiné na zájmu o vydávání odborných knih, které se buď celé nebo na úrovni kapitol metalu věnují. I když možná současný exponenciální růst v budoucnu ustane, metal studies budou stále mít své místo. Metal, který je tu s námi už více než půl století, jen tak nezanikne. V České republice je mimochodem v současnosti metal jednou z nejvýznamnějších hudebních subkultur.
Jak se specializují česká metalová studia? A z hlediska jakých oborů lidé metal v Česku zkoumají?
Sdružení CMS vzniklo na Ústavu religionistiky Masarykovy univerzity. To definovalo i prvotní orientaci na téma metal a náboženství. V určitý moment jsme si ale řekli, že chceme být více multioboroví. Kromě religionistiky se tak pohybují či pohybovali někteří členové CMS i na poli historie, sociologie, muzikologie a filozofie, lingvistiky či skandinávských studií.
close
info
Zdroj: se souhlasem Miroslava Vrzala
zoom_in
Miroslav Vrzal na Mezinárodní metalové konferenci v Brně.
Je však třeba říct, že metalu se částečně, například v rámci bezpečnostních studií, věnovali i další autoři. Celkově je odborná produkce o metalu v Česku stále poměrně malá. Na druhou stranu ale už u nás vyšla řada populárních knih o metalu. Dokonce i několik románů. Naštěstí se začíná poslední dobou probouzet i česká muzikologie, jak jsem měl možnost se nedávno přesvědčit na muzikologii na Univerzitě Palackého v Olomouci, kde jsem měl přednášku o CMS.
A jak moc je svět oproti Česku napřed? Případně dá se Česko srovnat s okolními státy věnujícími se stejné problematice?
Ve srovnání se západní Evropou jsme stále pozadu. Vydali jsme sice řadu odborných článků, ale - například oproti polským metal studies - zatím žádnou knihu zaměřenou čistě na metal. Nicméně, v současnosti jsou CMS i díky poslední mezinárodní konferenci o metalu už více vidět.
To bude, doufám, pokračovat také po další mezinárodní konferenci, kterou chystáme s organizačním týmem na září. Co se týče okolních zemí, v Německu a Rakousku už je řada etablovaných badatelů a realizovaných projektů. Podobně i v Polsku. Na Slovensku si myslím, že je situace dost v plenkách.
Jak jste zmínil, před časem jste metal studies povýšil na mezinárodní úroveň a již druhým rokem se v Brně bude konat Mezinárodní metalová konference. Máte z tohoto počinu radost? A myslíte si, že Česko ve zkoumání metalu ještě povýší?
Beru to jako přirozený vývoj a výsledek dlouhodobé strategie. V CMS jsme začali usilovat o mezinárodní kontext, díky čemuž vzniklo i zmiňované sdružení MSCEE. V současnosti máme kontakty s akademiky, kteří se věnují metal studies po celém světě, a také s hlavní mezinárodní organizací International Society for Metal Music Studies (česky Mezinárodní společnost pro metalová studia). Chtělo by to ale ještě více publikovat na mezinárodní úrovni, což se nám zejména za poslední rok začíná dařit.
Nejlepší metalové klipy:
Vy sám jste metalista. Pociťujete zkoumání metalu více jako závazek k dané hudbě, nebo k vědě?
Rozhodně ke vědě. Když se to snažím vysvětlit na přednáškách, používám scénu ze svého oblíbeného českého sitcomu Comeback. V ní vystupuje Martin Dejdar v podobě metalisty Ozzáka, který se rozhodne kvůli rozmnožení metalu abstinovat. Zjeví se mu Zuzana Bydžovská v podobě žárlivého piva a v jeden moment se ho zeptá: „Ty to děláš kvůli metalu?“
Takže kdyby se mi Zuzana Bydžovská také zjevila a zeptala se mě, jestli to dělám kvůli metalu, tak bych jí řekl, že ne. Viděl jsem tady zkrátka nějakou mezeru, kterou jsem chtěl - i v souvislosti s tím, co už se odehrávalo na poli metal studies v západní Evropě - zaplnit. I když velká část akademiků, kteří se věnují metal studies, také poslouchají metal, tak tento obor není a ani by v budoucnu neměl být „jen“ něco jako metalové fandovství. Je to součást vědy a vědeckého zkoumaní.
Jakou hudbu vy osobně v soukromí preferujete? Jste takzvaným „ortodoxním metalistou“ nebo si poslechnete i něco jiného?
Poslouchám především black metal, i když už nejsem ortodoxním black metalistou. Sám se cítím být součásti metalové subkultury už přes dvacet let. Působil jsem kdysi i v jedné lokální black metalové skupině. Hudebně mě nejdříve oslovila raná tvorba českých blackmetalových skupin Törr, Root a Master's Hammer.
Později jsem začal poslouchat i zahraniční black metal. Tento žánr mi přišel vždy zajímavý i tím, že v něm nešlo jen u o hudbu samotnou. Často nejde o krystalicky čistý zvuk, kterého se snaží dosáhnout skupiny jiných směrů; jde o vytvoření určité syrové atmosféry, plné symbolismu. Poslechnu si ale i skupiny mimo black metal, jako třeba starší Therion nebo Moonspell. Mou srdcovou záležitostí mimo metal je pak gothic rocková skupina XIII. století. Právě ta mě přivedla k temnější muzice celkově.
Nahrává se anketa ...
Jaké je vaše civilní povolání? A jak se kombinuje s akademickou prací na univerzitě a pořádáním tematických konferencí?
V současnosti jsem na plný úvazek vedoucí IT developerského týmu v jedné mezinárodní společnosti. Kromě sociologie a religionistiky mám vystudováno také IT na VUT v Brně. V této oblasti mě baví zejména právě leadership, ne třeba programování jako takové.
V akademické sféře působím teď pouze externě na Ústavu religionistiky Masarykovy univerzity v Brně a vědu dělám v podstatě jako koníčka ve volném čase. Univerzitní prostředí mám velmi rád, zejména ten kontakt s mladými a inspirativními lidmi. S Masarykovou univerzitou se cítím velmi spjatý a jsem na ni hrdý.
Je metal stagnujícím žánrem, nebo se neustále rozvíjí?
Metal je na jednu stranu dost konzervativní, což je například vidět i v black metalu. Na druhou stranu je to však zároveň velmi košatý strom různých stylů. Řada kapel posouvá různé subžánry stále dál. Před časem jsme mohli být například svědky obrovského nástupu folk metalu. I díky globalizaci metal pevně zakotvil v různých částech světa, kde vstřebává i lokální prvky.
close
info
Zdroj: se souhlasem Miroslava Vrzala
zoom_in
Miroslav Vrzal, zakladatel badatelského spolku Czech Metal Studies a Metal Studies in Central and Eastern Europe.
Stalo se během vaší „kariéry“ s metal studies a českými CMS něco skutečně překvapujícího, ať už z pozitivní stránky nebo i méně pozitivní?
Mile mě překvapuje zájem o CMS a o naše konference od badatelů z celého světa. Je však třeba říct, že aktuální zájem o region střední a východní Evropy v rámci různých sociálních a humanitních oborů souvisí i s aktuální válkou na Ukrajině. Z negativních zkušeností jde o reakce ze strany některých metalistů samotných.
Po jedné naší konferenci se celkem rozvířily debaty na různých fórech. Zazníval argument, že metal se nemá studovat, ale žít. A že akademici nemohou metalu porozumět. Zde bych rád dodal, že téměř všichni členové CMS jsou sami součástí metalové kultury. Negativní reakce byly i na některých fórech ze strany nemetalové veřejnosti, a to v kontextu údajné zbytečnosti humanitních a sociálních věd. Představa humanitního a sociálního vědce, který si čte v knihovně a potřebuje jen tužku a papír, je však scestná.
Jste na něco, co jste v rámci své specializace dokázal, skutečně hrdý?
Na to, že se mi můj cíl etablovat metal studies v českém prostředí, doufám, podařil.
