Východoafrická propadlina se šíří kontinentem přes třicet milionů let. Geologové ale v posledních desetiletích pozorují kolem soustavy hlubokých údolí, strmých srázů a sopečných vrcholů rostoucí aktivitu. Proto se snaží lépe pochopit, co se na dotyku dvou zemských desek děje a jak dramatické změny to může v geologicky dohledné době způsobit.
Magazín Earth si povšiml, že vědci už alespoň vědí, co pohyb desek pohání. Nedávno vydaná studie potvrdila dosavadní úvahy, že somálskou a núbijskou tektonickou desku odtahují výrony horka z nitra Země.

„Východoafrická propadlina vznikla nejspíše kvůli horku vystupujícímu z astenosféry, horní, teplejší a slabší vrstvy zemského pláště, mezi Keňou a Etiopií. Horko způsobilo, že zemská kůra se v daném místě začala zvětšovat a stoupat, což vedlo k roztahování a lámání křehké kontinentální skály. To vyvolalo značnou sopečnou aktivitu včetně vzniku nejvyšší africké hory Kilimandžáro,“ upřesnil představy geologů web Live Science.
Jak pro web vysvětlila vedoucí katedry geologie na Tulanově univerzitě v New Orleans Cynthia Ebingerová, propadlina se začala vytvářet někdy před 35 miliony let mezi Arábií a Africkým rohem ve východní části kontinentu a postupně se šířila na jih, až před 25 miliony let dosáhla severu Keni.
V Africe zřejmě vzniká nové moře:
„Trhliny se nyní pohybují velmi pomalu, zhruba stejným tempem, jako nám rostou nehty,“ řekl Live Science Ken MacDonald, emeritní profesor geologie na Kalifornské univerzitě v Santa Barbaře. Ovšem například v etiopské poušti se v roce 2005 projevila trhlina, která se od té doby šíří rychleji, ročně asi o 2,5 centimetru, poukazuje Earth.
Vývoj nelze předvídat
Pokud se desky budou dál vzdalovat, existují různé představy, jak se může Afrika v horizontu jednoho až pěti milionů let rozdělit.
Jeden scénář počítá s tím, že se somálská deska oddělí od zbytku afrického kontinentu a vzniklý prostor zaplní nové moře. Nový ostrov by zahrnoval Somálsko, Eritreu, Džibuti a východní části Etiopie, Tanzánie a Mosambiku. Další scénář počítá jen s oddělením východní Tanzánie a Mosambiku, vypočítala Ebingerová.

Geologové zdůrazňují, že skutečný vývoj lze propočítávat, ale ne předvídat. „Nevíme, zda se trhlina bude rozšiřovat současným tempem, aby nakonec otevřela oceánskou kotlinu podobnou třeba Rudému moři a později pak cosi ještě mnohem většího, třeba malou verzi Atlantského oceánu. Stejně tak je možné, že se proces zrychlí nebo naopak zastaví,“ konstatoval MacDonald.
Pokud by k rozdělení kontinentu skutečně došlo, trval by vznik nového moře velikostí odpovídající současnému Rudému moři dvacet až třicet milionů let.