Vědci z Brazilského institutu geografie a statistiky tvrdí, že Amazonka je nejdelší řekou na světě. Jsou však jediní, kteří si to myslí. Zbytek badatelů udává, že je jí Nil. Kvůli tomuto sporu odborníci vytvořili mezinárodní tým, který bude vést Brazilec Yuri Sanada.
Mají v plánu Amazonku projet na kajacích. Z místa, kde řeka pramení zamíři až na její konec, informoval americký deník Washington Post. „V minulosti Amazonku sjelo na kajacích méně než deset výprav. A všechny byly dobrodružného charakteru,“ komentoval Sanada.
Jednou z expedicí byla i výprava českého misionáře a cestovatele Samuela Fritze. Rodák z Trutnova byl prvním, kdo vytvořil přesnou mapu celé řeky. Vědecký tým na něj naváže za pomocí nových technologií. Jeho kajaky mají být vybaveny GPS lokátory a solárním napájením. „Dálkové měření může mít radiometrické či geometrické chyby. Oproti tomu lokální měření má ve většině případů nejnižší chybovost a používá se i pro účely kalibrace dálkového měření,“ vysvětlil kartograf Zdeněk Stachoň.
Je Nil opravdu nejdelší řekou na světě? Podívejte se na záběry z dronu:
Dle Brazilců má Amazonka 6970 kilometrů. Což je téměř o 600 více než udává Geologický ústav Spojených států. Jejich výpočty se však liší i u 6650 kilometrů dlouhého Nilu, který plánují změřit stejnou metodou, pokud se první projekt povede.
Odkud řeku měřit?
Problematická je otázka, odkud vlastně řeku měřit. Měl by být počáteční bod ve zdrojnici řeky, tedy místě odkud vytéká největší objem vody nebo v nejzazším prameni přítoku Amazonky? Aktuálně je za něj považován ten, který patří peruánské řece Mantaro.
Stejně tak je to i s konečným bodem. Část vědců si myslí, že řeka končí je ústím, které se vlévá do Atlantského oceánu. Podle jiných by se jako nejzazší bod řeky měl brát nejvzdálenější konec jednoho z jejich přítoků.
Nebezpečí v okolí Amazonky
Výprava se může potýkat s mnoha nástrahami. V některých oblastech totiž operují piráti a organizované kartely, které řeku používají k pašování drog. V roce 2018 znásilnili a zabili Britku Emmu Keltyovou, která se na kajaku snažila sjet celou Amazonku.
„Rizika spojená s cestou stojí za předpokládané výsledky. Můžeme vyřešit jednu z posledních geografických záhad,“ komentoval Sanada.
Deštný prales v okolí Amazonky tvoří domov pro mnoho organismů, některé jsou přitom pro člověka smrtelně nebezpečné. Napomáhá tomu i malý zásah civilizace viditelný třeba na tom, že po celé délce nestojí přes řeku ani jeden most. Vědci zde každý rok při výzkumech nachází nové druhy zvířat. Například při bádání mezi lety 2014 a 2015 zde britští badatelé objevili 165 druhů zvířat a 216 rostlin.
Nahrává to i legendám o vědě neznámých tvorech, třeba gigantické anakondě. o jejíž existenci se někteří lidé přou. Největším druhem hada, který v Amazonce prokazatelně žije je anakonda velká. „Samice, které jsou větší než samci, v průměru měří okolo šesti metrů,“ osvětlil biolog Lumír Gvoždík.
close
info
Zdroj: Shutterstock
zoom_in
V Amazonském pralese žije řada člověku nebezpečných tvorů. Patří mezi ně anakonda velká
Podle něj je problematické změřit anakondy přesně. Kvůli velikosti a agresivitě hada to vyžaduje asistenci několika lidí. Na druhou stranu usmrcený plaz povolí svaly, což zkreslí měření. Takto byly měřeny i největší zaznamenané anakondy, které měly až deset metrů.
Ze světa ryb si ve spojení s Amazonkou lidé často představí piraňu obecnou. Ta se stává až tříapůlkilovou svačinkou vodního savce delfínovce amazonského neboli delfína růžového. Na menší ryby se zase zaměřuje tamní druh vydry. Dorůstá téměř dvou metrů.
Pro laiky nečekaně v řece plují i kapustňáci. Žije tam sice nejmenší z rodiny mořských krav, i tak dosahuje až čtyř a půl metru a 600 kilogramů.
Nahrává se anketa ...
Špičkou potravního řetězce je kajman černý. Zvládne zabít jakékoliv zvíře amazonského ekosystému. Nečiní mu problém ulovit ani jiné predátory jako například původními obyvateli uctívaného jaguára amerického. Ten se vody nebojí ba naopak ji má velice rád. A není až tak neobvyklé, že z kořisti se stává lovec a jaguár zabije kajmana.
V oblasti, kde řeka ústí, vědci v roce 2016 objevili rozsáhlý korálový systém. Třicet až 120 metrů pod hladinou se rozkládají kolonie korálových útesů v oblasti přes devět tisíc metrů čtverečních.
Přístupnější Nil
Co se týče zvířat a rostlin, není konkurenční Nil o nic chudší. Je však mnohem přístupnější, a bilogové mají snazší pozorování.
I Nil je ovšem domovem plazů z řádu krokodýlů. Podle řeky pojmenovaný krokodýl nilský je oproti kajmanovi větší a těžší. Stejně jako kajman je vrcholným predátorem řeky. Podle výzkumu vědců z americké Brownovy university má tento druh nejsilnější stisk čelisti ze všech zvířat. Nečiní mu tedy problém ulovit přes tunu a půl velkého hrocha obojživelného.
Život v Amazonce:
Značná velikost je pro tamní živočichy typická. Ryba okoun nilský může dorůstat až dvou metrů a dvou set kilo. Proti okounu říčnímu, který žije v Česku je to až padesátinásobek. Půl druhého metru dlouhá dravá binga tygří zase už od pohledu nahání strach svými 32 zuby.
