Slavný T-rex, kolem jehož krátkých předních končetin vznikla i řada vtipů, rozhodně nebyl sám. Paleontologům v argentinské severní Patagonii se podařilo najít fosilii dinosaura, který na tom byl s předními končetinami velmi podobně.

„V době, kdy dinosaurus žil, v oblasti muselo být horko a vlhko se značným množstvím vodních toků a vegetace včetně velkých stromů,“ uvedl pro CNN Juan Canale, vedoucí projektu z Paleontologického muzea Ernesta Bachmanna v argentinském Neuquénu.

Masožravec patří do skupiny dinosaurů Karcharodontosauridů , kteří podle studie, zveřejněné ve čtvrtek v časopise Current Biology, žili v období křídy, tedy před 145 až 66 miliony let.

Dobře zachovaná fosílie

Za posledních třicet let paleontologové našli celou řadu fosilií dinosaurů z čeledi Karcharodontosauridů, ale o jejich lebce, předloktí nebo chodidlech se toho vědělo jen velmi málo. „To se s objevem M. gigas změnilo, a to díky pozoruhodně kompletní fosilii,“ píše britská BBC.

„Poprvé můžeme konečně podrobně studovat některé části anatomie těchto obřích masožravých dinosaurů,“ řekl Canale. Vědci našli téměř kompletní přední končetinu. To jim umožnilo dospět k závěru, že M. gigas měl na tak velkého dinosaura velmi drobné pracky, což je fyzický rys společný s T-rexem, nad kterým si paleontologové dlouho lámali hlavu.

Nalezli také téměř kompletní lebku a chodidlo, což jim umožnilo objasnit, jak se tato skupina dinosaurů vyvíjela. Canale vysvětlil, že existoval trend směrem k větším rozměrům těla, větší lebce a menším pažím v poměru k tělu.

Fosilii odkryli v oblasti Huincul, kde podle studie dříve našli i pozůstatky jednoho z největších známých suchozemských zvířat všech dob, Argentinosaura huinculensise, které pocházejí ze stejného období jako fosilie M. gigase.

Je známo, že v této oblasti žili i další masožraví dinosauři, i když menší než nově objevený druh, a vedle argentinosaura také další druhy dlouhokrkých býložravců.

| Video: Youtube

Masožravci pojídali býložravce

Canale uvedl, že je obecně velmi obtížné určit, čím se dinosauři živili, ale zuby nalezené na místech vykopávek, kde objevili fosilie býložravých dinosaurů, byly přiřazeny právě masožravým dinosaurům. „Můžeme tedy říci, že M. gigas se alespoň částečně živil těmito býložravci s dlouhým krkem, jako je Argentinosaurus huinculensis“ dodal.

„Není náhoda, že obří býložraví dinosauři a obří masožraví dinosauři žili ve stejném prostředí,“ doplnil dále paleontolog. Jak se býložravci vyvíjeli s většími těly jako formou obrany, vyvíjeli se podle něj i masožravci, aby je mohli lovit. „Byly to jakési závody ve zbrojení,“ konstatoval Canale.

Fotogalerie: Tyranosaurus rex

Žádný přímý vztah k T. rexovi

S nejslavnějším podobným masožravcem se nově objevený druh nejspíš nepotkal. Tým vědců tvrdí, že M. gigas se od T-rexe vyvíjel odděleně a vyhynul téměř dvacet milionů let před tím, než se po Zemi Tyrannosaurus rex procházel. Canale navíc upozornil, že ačkoli oba dinosauři měli velkou hlavu a malé paže, jejich kostní struktura byla velmi odlišná. „Neexistuje mezi nimi žádný přímý vztah,“ sdělil.

Předkové M. gigas měli podle vědců menší hlavu a delší paže, které byly důležité při lovu, ale to se časem změnilo.

Proč tak krátké?

Předchozí výzkumy zjistily, že u dinosaurů, jako je M. gigas a T-rex, se menší paže vyvíjely s rostoucí hlavou.

To ukazuje, že tito predátoři paže k lovu nepoužívali a místo toho k zabíjení kořisti využívali hlavu. „Domnívám se, že u vyvinutějších forem se činnosti spojené s dravostí, jako je uchopení nebo držení kořisti, prováděly hlavou,“ potvrdil vedoucí projektu z Paleontologického muzea Ernesta Bachmanna.

Zkameněliny ale také ukazují, že ačkoli byly paže krátké, byly svalnaté. A dobře vyvinuté byly i hrudní svaly. „To neodpovídá končetině, která by neměla žádnou funkci,“ řekl Canale a dodal, že mohly sloužit k pomoci při vstávání ze země nebo jako opora samici při páření. 

Tým také zjistil, že M. gigas měl na lebce ozdoby, jako jsou hřebeny, brázdy, hrbolky a malé rohy, které pravděpodobně sloužily k přilákání potenciálních partnerů.