Hroty zubů pravěké pandy, pojmenované Agriarctos nikolovi po bulharském paleontologovi Ivanu Nikolovovi, který poprvé katalogizoval zuby již v 70. letech minulého století, se na rozdíl od zubů moderních pand nezdají být dostatečně silné na to, aby rozdrtily dřevnaté stvoly bambusu. Panda se proto živila pravděpodobně nějakou jemnější stravou, ukazuje nová studie, otištěná v Journal of Vertebrate Paleontology.

Konkurovali jim masožravci

Podle vědců tento objev konvenuje s teorií, že moderní pandy velké se před miliony let vyvinuly z masožravého medvěda, čímž zaplnily ekologickou mezeru.

„Pravděpodobná konkurence jiných druhů, zejména masožravců a pravděpodobně jiných medvědů, vysvětluje, proč se pandy velké ve vlhkých lesních podmínkách začaly postupně zaměřovat na rostlinnou potravu," vysvětluje paleontolog Nikolai Spasov z bulharského Národního přírodovědného muzea. Cituje jej Science Alert.

O pandách velkých se často říká, že jsou to živé fosilie, protože se během své evoluční historie změnily jen velmi málo. To však neznamená, že jejich rodokmen představuje přímý výhonek z pravěku. Ve skutečnosti se v průběhu historických epoch rozvětvil do tolika nesourodých větví, že vědci mají problém je vzájemně propojit.

Do Číny možná přišly z Evropy

Není vyloučené, že ještě předtím, než se vydaly na východ, se pandy velké vyvinuly v Evropě z masožravých medvědů. Stejně možné ale je, že dnešní pandy velké skutečně pocházejí původně z Asie, zatímco do Evropy se rozšířila jiná vývojová větev tohoto druhu, která později vyhynula.

Nejpravděpodobnější příbuzný moderních pand velkých žil v Číně před osmi miliony let. Nedávno však byly v Maďarsku objeveny zkamenělé zuby tvora podobného pandě, který je datován do doby ještě o dva miliony let starší.

Podle vědců je na základě těchto dat pravděpodobné, že pandy opravdu pocházejí z Evropy a později začaly migrovat na východ do Asie. Nově popsaný druh mohl být jednou z posledních evropských pand.

„Pandy velké jsou velmi specializovanou skupinou medvědů úzce vázanou na specifické prostředí," vysvětluje Spasov. „A třebaže Agriarctos nikolovi nebyl až tak moc závislý na určitém stanovišti a potravě jako moderní panda velká, přece jen jeho evoluce souvisela s vlhkým zalesněným ekosystémem. Je pravděpodobné, že na jeho existenci měly nepříznivý vliv klimatické změny na konci miocénu v jižní Evropě," dodává.