Portál Sky News informuje, že ztrátou mužského pohlavního chromozomu, která se také označuje jako mutace mLOY, trpí čtyřicet procent sedmdesátníků. Všem těmto lidem pak dle výzkumu hrozí větší riziko vážných zdravnotních komplikací. „Zejména po šedesátce umírají muži rychleji než ženy. Je to, jako by biologicky stárli rychleji,“ uvedl autor studie a profesor na Virginské univerzitě Kenneth Walsh.

Ztrátu mužského pohlavního chromozomu odhalili ve všech orgánech a tkáních, a právě po šedesátém roce života je pravděpodobnější než u mladších ročníků. U lidí starších devadesáti let je pak pravděpodobnost ztráty chromozomu Y už sedmapadesát procent.

Vědci použili ve výzkumu zveřejněném v časopise Science speciální myší model bez chromozomu Y. Zjistili, že jeho ztráta se pojí s kardiovaskulárními chorobami a srdečním selháním. Myši byly navíc více náchylné k zjizvení srdce a předčasně umíraly. 

Škodlivé účinky ztráty chromozomu by podle vědců mohl pomoci potlačit již existující lék Pirfenidon, který se používá k léčbě idiopatické plicní fibrózy. Pacienti trpící tímto onemocněním mají zjizvené plíce a hůře se jim dýchá.

Výzkum doplnil zjištění odborníků z už dřívějších studií, které tvrdí, že ztráta mužského pohlavního chromozomu ovlivňuje onemocnění spojená s věkem, mezi něž patří například Alzheimerova choroba. Portál El Pais k tomu poznamenává, že už před osmi lety vědec z Uppsalské univerzity ve Švédsku Lars Forsberg zjistil, že muži s menším počtem chromozomu Y čelili vyššímu rakoviny a žili o pět let méně než ti, kteří ztrátou netrpěli.

Kuřáci jsou více náchylní

Existují tři faktory, které zvyšují riziko ztráty chromozomu Y. Prvním je proces stárnutí. Čím déle člověk žije, tím větší je pravděpodobnost mutací. Druhým je kouření, které podle vědce způsobuje zrychlenou ztrátu chromozomu Y v krvi. Třetím faktorem jsou další zděděné genetické mutace, které postupnou ztrátu chromozomu Y mohou v krvi zvýšit až pětkrát.

Výzkumníci tvrdí, že je v tomto vědeckém poli zapotřebí dalších výzkumů. Je nutné například prozkoumat, zda muži, kteří ztratili chromozom Y, mají také srdeční fibrózu a zda to je důvod jejich srdečních infarktů. „Zatím jsme ukázali, že chromozom Y není jen pro reprodukci, ale je také důležitý pro naše zdraví," řekl Forsberg. „V samotných Spojených státech je více než 160 milionů mužů. Roky života ztracené kvůli nevýhodě mužského pohlaví v přežití jsou ohromující,“ dodal druhý výzkumník Walsh.

Vysvětlení, jak chromozomy určují pohlaví:

| Video: Youtube

Downův či Turnerův syndrom 

Chromozomy jsou svazky DNA v každé buňce. Vyskytují se párech, přičemž přirozeně mají ženy chromozomy X a muži chromozomy X a Y. Genetickou podstatu dědičnosti pohlaví odhalilo v roce 1905 detailnější studium meiózy, tedy procesu redukčního dělení buňky. Člověk má třiadvacet párů chromozomů. Chromozomální odchylky způsobují mimo jiné některá onemocnění, například Turnerův syndrom, který je způsobem absencí chromozomu X, a Klinefelterův syndrom, jež je naopak způsobem jeho nadbytkem. Nejznámější chromozomální porucha je přitom Downův syndrom, který je způsoben ztrojením jednadvacátého chromozomu. Celkově má člověk trpící tímto onemocněním sedmačtyřicet chromozomů, tedy o jeden více, než má zdravý jedinec.