Výbuch sopky Hunga Tonga–Hunga Sa'apai způsobil nejenom několik ničivých cunami, ale také dalekosáhlejší změny na planetě, které zaznamenají lidé po celém světě. Tvrdí to nová studie. Vodní pára vyslaná erupcí do stratosféry, která se nachází ve výšce až padesát kilometrů nad zemským povrchem, bude mít za následek krátkodobé vyšší teploty.

Padesát osm tisíc bazénů

Americká agentura odhadla, že erupce do atmosféry vymrštila tolik vody, že by zaplnila skoro 60 tisíc plaveckých olympijských bazénů. Přesněji to podle nové studie zveřejněné v časopise Geophysical Research Letters bylo na 146 teragramů vody, což se rovná deseti procentům vody, které se už v atmosféře nacházejí.

„Nikdy jsme nic podobného neviděli,“ uvedl autor studie a atmosférický vědec z Laboratoře proudového pohonu NASA v jižní Kalifornii Luis Millán. Vědci museli pečlivě zkontrolovat všechna měření, aby se ujistili, že jsou data opravdu důvěryhodná.

Server CNN doplňuje, že detekci provedl přístroj Microwave Limb Sounder (MLS), který se nachází na družici NASA Aura. Sonda odstartovala už v roce 2004 a jejím úkolem je měřit vodní páru, ozón a další plyny v atmosféře. MLS byl podle vědce jediným přístrojem, který dokázal zachytit chuchvalec vodní páry v průběhu erupce a zároveň nebyl ovlivněn vyvrhnutým popelem.

Vyšší teploty i poškození ozónové vrstvy

Běžně silné sopeční erupce, jako byl výbuch sopky Krakatoa v roce 1883, spíše teplotu zemského povrchu ochlazují. Vše, co sopka vyvrhne, tedy plyn, prach a popel, totiž odráží sluneční světlo do vesmíru. Výbuch sopky Tonga byl však jiný. Obrovské množství vodní páry může podle vědců v atmosféře naopak teplo zachycovat, což bude mít za následek vyšší teploty. Nadbytek páry v atmosféře může navíc trvat roky.

Odborníci ale očekávají, že účinek vodní páry bude malý a bude mizet podle toho, jak sama pára bude ubývat. Server Laboratoře proudového pohonu NASA dodává, že by nadbytečná vodní pára mohla také podpořit chemické reakce, které dočasně poškodí ozónovou vrstvu.

Příčinu velkého množství vodní páry vymrštěného do atmosféry vidí vědci v sto padesáti metrové hloubce kaldery sopky pod mořskou hladinou. Pokud by se kráter nacházel hlouběji, tak by oceán erupci utlumil, a naopak menší množství ohřáté vody by neodpovídalo tomu, co se dostalo do stratosféry.

Záběry výbuchu společně s jeho dopady:

| Video: Youtube

Vyrovná se už jen Krakatoa

Podvodní erupce sopky v souostroví Tonga v jižním Tichém oceánu si vyžádala šest mrtvých a devatenáct zraněných. Způsobila sérii cunami od Fidži a Tongy až po Nový Zéland, Japonsko nebo Peru. Spustila také sonický třesk, který dvakrát obletěl zeměkouli. NASA zjistila, že výbuch byl stokrát silnější než atomová bomba svržená na Hirošimu.

Vyvolaným atmosférickým poruchám může za poslední staletí konkurovat už jen erupce sopky Krakatoa před téměř sto čtyřiceti lety. Jedna z nejsmrtelnějších sopečných událostí si vyžádala na šestatřicet tisíc obětí, zničeno bylo na sedmdesát procent ostrova a jeho okolního souostroví a zvuková vlna obletěla Zemi sedmkrát.