Chytří mořští savci nezklamali a k překvapení výzkumníků se pustili do vzrušujících honiček a dokonce se zaměřili na jedovaté mořské hady.

Neprobádaný svět delfínů

Navzdory tomu, že delfíni jsou velmi populárními a známými zvířaty, víme toho podle magazínu Science Alert o těchto vysoce sociálních a často „hrubých“ kytovcích jen málo. Dosud například zůstávalo záhadou, jak a čím se obvykle živí.

Vědci obecně hovoří o dvou technikách, které delfíni při lovu používají, připodobňují je „srkání“ kořisti, či rychlému hltání. Záběry z kamer však nyní odhalily mnohem víc.

Kamery připevněné na šesti delfínech skákavých (Tursiops truncatus) z americké Národní nadace pro mořské savce (NMMF) pořídily šest měsíců záznamu a zvuku, a poskytly tak vědcům i veřejnosti nový pohled na lovecké strategie a komunikaci těchto savců.

Záznamové zařízení umístili výzkumníci na záda a boky delfínů, záběry tak ukazovaly dosud neznámé a zvláštní úhly jejich očí a úst. 

Divoký lov

„Zkoumaní delfíni sice nejsou divocí, ale mají pravidelné příležitosti k lovu na otevřeném oceánu, který doplňuje jejich obvyklou stravu tvořenou mraženými rybami. Je tedy pravděpodobné, že tato zvířata používají podobné metody jako jejich divocí bratři,“ vysvětluje v článku veterinář mořských savců NMMF Sam Ridgway a jeho kolegové.

„Při lovu delfíni téměř nepřetržitě klikali v intervalech 20 až 50 milisekund. Při přiblížení ke kořisti se intervaly kliknutí zkracují do konečného bzučení a následného pištění. Při kontaktu s rybou bylo bzučení a pištění téměř nepřetržité až do okamžiku, kdy kořist spolkli,“ dodávají. 

Delfíni s kamerami ulovili více než 200 ryb, včetně okounů, kranasů, halibutů a tlamovců. Právě tlamovci se často vrhali do vzduchu v zoufalých pokusech uniknout obratným dravcům. Delfíni však sledovali každý jejich pohyb a plavali vzhůru nohama, aby jejich otáčející se oči měly dobrý výhled (tato technika byla dříve pozorována i u volně žijících delfínů).

„Zdá se, že tito delfíni využívali k vyhledávání kořisti jak zrak, tak zvuk,“ píší Ridgway a jeho kolegové. „Zatímco na dálku delfíni k vyhledávání ryb vždy používali jen echolokaci, zblízka využívali obojí, tedy zrak i echolokaci společně.“

Oblíbená pochoutka? Jedovatý had

Kamery také zaznamenaly tlukot srdce těchto zvířat, které usilovně pumpovalo, aby udrželo krok s namáhavou činností, a odhalily, že místo aby své oběti sráželi k zemi, používali místo toho sání, aby stále se bránící kořist co nejrychleji spolkli silnými svaly hrdla.

Delfíni většinou nasávali ryby ze stran otevřené tlamy, krční svaly měli roztažené a jazyk vytažený ven. Rozšířený vnitřní prostor tlamy jim totiž pomáhá vytvářet podtlak, který sílu jejich sacích svalů ještě zvyšují.

| Video: Youtube

Delfíni byli sice již dříve přistiženi, jak si zahrávají s hady, včetně říčních delfínů hrajících si s nesmyslně velkou anakondou, ale záběry poprvé potvrdily, že mohou tyto plazy také jíst. Jeden delfín zkonzumoval dokonce osm vysoce jedovatých žlutobřichých mořských hadů (Hydrophis platurus).

„Náš delfín nevykazoval po konzumaci malých hadů žádné známky otravy," píší vědci, ale uznávají, že tento příklad může být pouze výjimkou, protože monitorovaní delfíni žijí částečně v zajetí. „Důvodem konzumace této jedovaté kořisti může být nedostatek zkušeností delfínů s krmením ve volné přírodě,“ objasňují. 

Velký vědecký přínos

Hlavní autor studie Sam Ridgway bohužel nedávno ve věku 86 let zemřel, zanechal tak po sobě bohatý výzkumný odkaz.

„Jeho tvůrčí přístup ke spolupráci s námořními delfíny s cílem lépe porozumět chování, anatomii, zdraví, sonaru a komunikaci tohoto druhu bude i nadále vzdělávat a inspirovat budoucí vědce po celé generace,“ uvedla pro The Guardian etoložka NMMF Brittany Jonesová.

Pokud jde o delfíny vycvičené námořnictvem, „pracují na otevřené vodě téměř každý den“, vysvětluje NMMF na svých internetových stránkách. „Mohou odplout, pokud se rozhodnou, a v průběhu let to několik z nich udělalo. Ale téměř všichni zůstávají.“