Kritici ho v recenzích grilují, skupina Jananas si z něho dělá legraci v písničce Slunce, seno, Český lev. Jenže jeho novou komedii Babovřesky, kterou natáčel na jihu Čech, vidělo za měsíc již 605 000 lidí v Česku 
a na Slovensku, tržby zatím činí 82 milionů korun. V květnu začne Zdeněk Troška točit druhý díl, nebrání se ani třetímu. Jediné, co odmítl, byl zatím šestnáctidílný seriál. „Lidé nám děkují za hezký český film. Ani jednou jsem od nich neslyšel: pane Troška, jděte do hajzlu. Kritici by se  měli zamyslet a napsat: Troškovi se podařil zázrak, zvedl lidi od televize, donutil je obléct se a jít do kina. A je úžasné, kolik chodí důchodců," říká Zdeněk Troška, který za svého Oscara označil i borůvkovou buchtu od divačky. Pokračování Babovřesek začne natáčet tři dny po svých 60. narozeninách.

Diváckých reakcí máte záplavu, jen na facebooku stovky. Nadchla vás nějaká?
Facebook nemám, na internet nechodím, takže vím jen to, co mi někdo zavolá nebo řekne, že vyšlo v novinách. Potěšilo mě, že převážná většina ohlasů je kladných. Lidé pochopili, že jsem udělal komedii pro zasmání. Já říkám: kdo jde na Trošku, ví velice dobře, že nejde na Woodyho Allena. Je to tak?

To asi ano.
Velice trefně to pojmenoval můj asistent Marek Kališ. My jsme dostali úkol, abychom vyrobili auto pro českou rodinku. A je nám vytýkáno, že to není Formule 1. My jsme neřekli, že děláme umění, my řekli, že děláme stejně úsměvnou lidovou taškařici, jako Slunce, seno nebo Kameňáky. Povedlo se? Povedlo. Je to výrobek, který oslovil svého zákazníka. Vznikl na přání lidí, pořád mě oslovovali: pane Troška, natočte něco jako Slunce seno, vždyť už není možné koukat se jen na americké střílečky a vraždy nebo estébáky.

Kritici to vidí jinak.
To jsou jedovaté plivance. Nemůžu přece vedle sebe stavět Ve stínu a Babovřesky. Nemůžu sčítat hrušky 
a kombajny. Kritici si se mnou vyřizují účty a myslí si, že čím víc sprostých 
a urážlivých slov použijí, tím víc mě raní. Vůbec ne. Pro mě je můj Oscar a Český lev návštěvnost. Ne že mi ho dá pár vychytralých intelektuálů v Praze. Všichni ti Filové, Spáčilová, její company 
a spol. proti mně spustili negativní kampaň. Čím víc brojí, tím víc lidé chodí. Mně to připomíná jednu věc. Vy jste mladý, tak to nepamatujete: za starého režimu byl obávaný kritik Jan Klimek z Rudého práva, který měl jedno oko jak Žižka. Co pochválil, tak kino zelo prázdnotou, co pohaněl, kino praskalo ve švech. Mně připadá, že se ta doba vrací. Lidé se chtějí odreagovat, zapomenout, zasmát se něčemu českému. 
A kritici nemůžou napsat, že diváci jsou voliči Miloše Zemana. To je hloupé.

Vy dlouhodobě říkáte, že kritiky neřešíte. Proto mě překvapilo, že se objevil vzkaz na stránkách Babovřesk, kde kritikům posíláte zdvižený prostředníček. Čekal jsem od vás nadhled.
Ale s tím já nemám, prosím vás, vůbec nic společného! Já bych to nikdy neudělal. Já nevím, jestli to byli páni producenti, ani jsem to neviděl. Já jsem nad věcí, tohle není můj styl reakce.

Kritici vám vytýkají pokleslost vtipu, kdy se hrdinové opakovaně kopou do rozkroku. Použijete tento gag i v druhém díle, nebo jste změnil názor?
Heleďte: když vezmete staré grotesky, Laurel a Hardy, Chaplin, Lloyd, tak ti se furt kopali do zadku, mlátili se po palici. To je základ groteskních akcí. Diváci se tomu zasmějí. Mně samotnému to nepřipadá, že by byla taková sranda, když někdo někoho kopne kolenem do rozkroku, ale v biografu zní smích. Je vidět, že je to starý groteskní fór, který funguje.

Takže ho do dvojky dáte.
Když je funkční, tak ano.

Zdeněk Troška při natáčení Babovřesk s Lucií Bílou.Úspěch Babovřesk je na české poměry již nyní mimořádný. Jak jste ho slavil? Vašimi oblíbenými volskými oky a rajčaty?
Vyšel jsem si do samoobsluhy, koupil jsem si bobkový list, ten jsem si rozházel po posteli a spal jsem na vavřínech (smích). To je pochopitelně fór. Já jsem to vůbec neslavil. Film se nám povedl a udělali jsme radost mnoha lidem. Zboží jde na odbyt, je poptávka po druhém díle, lidé chtějí pokračování. Vždyť se podívejte: tři Slunce sena, tři Kameňáky, dvě Princezny ze mlejna, já bych mohl furt dělat nějaká pokračování. To není normální! Chodily mi dopisy od dětiček: chceme Princeznu ze mlejna 3 – 15!

Říkáte, že divák chce líbeznost, laskavost, pohlazení. Přemýšlel jste, proč se to ve filmu, měřeno návštěvností, daří právě vám?
Záleží, jak je člověk citlivý na věci, které okolo sebe vidí. Jinak vidí krajinu pan režisér Svěrák, jinak pan režisér Hřebejk. Já jsem se třeba podivil nad filmem Čtyři slunce pana režiséra Bohdana Slámy, který se odehrává v jižních Čechách a z jižních Čech tam nebylo vůbec nic. Překvapilo mě, že kamera je celý film sklopená do země, takže jste vůbec nezjistil, v jaké vesnici a krajině lidé žijí. Všiml jste si toho?

Všiml. Já myslím, že to Bohdan Sláma tak chtěl.
Hm… Já jsem se před chvílí vrátil od pana starosty Petráška z Netolic – mluvili jsme o tom, že bychom tam zase točili – a on mi říkal: spousta lidí za mnou chodila, ať řeknu panu Troškovi, že mu děkují, jak nádherně umí ve filmu prodat krásnou jihočeskou krajinu… To vás potěší. Zastavují mě i diváci, že máme v pohádkách krásné záběry. A to mě opravdu těší. Já jsem taky maloval, mám 
k tomu blízko.

Lukáš Langmajer jako filmový farář Šoustal.Vy točíte vesnici idylickou, Bohdan Sláma zase tu současnou. To vás nikdy nezajímalo, podívat se na ni z tohoto úhlu?
Vůbec ne, protože jiné úhly točí všichni ostatní. Já jsem jediný, který ukazuje něco, co už je lehce passé. Babovřesky jsou takové pohlazení pro pamětníky, jak před 30 lety bývala vesnice idylická. A lidé, kteří na film chodí, to přečtou: takhle hezké to bylo, když jsme byli mladí nebo když jsme pracovali v JZD.

V posledních týdnech nebyl snad v trafikách časopis, na jehož titulní straně byste nebyl vy. Jak se vám to líbilo?
Bohužel, radost z toho nemám. Zvláště, když jsou to bulvární záležitosti, kde si to vymyslí, dají vám slova do uvozovek, ale já jsem jim rozhovor vůbec neposkytl! To je špatně. Když si vymyslí, že jsem dostal tři miliony korun. To není pravda! Já kdybych dostal tři miliony, tak už tady dávno nejsem, ležím někde na Maledivách 
a šplouchám si nohy v moři.

Zdeněk Troška loni v květnu při natáčení Babovřesk v Dobčicích.Z těch mnohamilionových tržeb vám nejdou peníze?
Ne. Prosím pěkně z peněz, které Babovřesky vydělají, nemám ani korunu. Já jsem fungoval jako komunální služba: dostal jsem zakázku, vyrobil jsem ji, dostal jsem jednorázovou mzdu a tím to hasne. Tržby jdou lidem, kteří do filmu vložili své peníze. Ale víte co? Mně je daleko milejší, když si na mě vzpomenou příští rok s novým filmem. Já nejsem zlatokop, já žiju velice skromně. V Praze mám garsonku, mám v ní spoustu knih, piano, postel, psací stůl a to je všechno. Nepotřebuju mít bazény a značkové hadry. Já si koupím na léto troje kraťasy, čtvery košile u Vietnamců a je to. Jestli je tam fajfka nebo krokodýl, to je mi úplně, ale úplně buřt.

Jihočeská hospodářská komora rozeslala mail, kde hlavnímu partnerovi filmu, který dá 2,5 milionu korun, nabízí loga, předpremiéru pro zaměstnance 
i product placement – reklamu výrobků ve filmu. Máte v tomto směru nějakou hranici?
Samozřejmě mě na jedné straně štve, když přijde firma s tím, co by se mělo ve filmu říkat a jak máme ukázat její výrobek. To říkám, že si nás pletou s reklamou. My děláme hraný film, kde se to může nějak ukázat, ale tak, aby to netrčelo. Jsem poučen díky filmu Doktor od jezera hrochů: naporoučeli si nevím co, a pak peníze nedali.

Je fakt, že kritici se smáli Babovřeskám, že podle filmu se na vesnici jí medovník ve velkém.
Ve filmu ho jí jenom jedna rodina. Ale normální člověk, který neví, co product placement je, jde do biografu, a že herci jí párky nebo medovníky, neřeší.

Máte již datum první klapky druhého dílu, 21. květen. Nabídky, kde natáčet, se vám asi jen hrnou.
Píší mi různí lidé: pane Troška, my máme hezký kostelíček, rybník… Snažíme se točit do 20 kilometrů od základny, kterou máme 
v Netolicích. Zrovna dnes jezdíme po obhlídkách exteriérů. Byli jsme se podívat v okolí Netolic, jedeme k Holašovicím, do Kuklova.

Kam se Babovřesky posunou dějově? Využijete závěr, kdy se ve vsi objeví hokejisté?
Vyprávění přímo navazuje na první díl, kdy je Horáčková hotová z toho, že se objeví nějací kluci s hokejkama. Budou to dějově další čtyři dny, oba díly Babovřesk se odehrají zhruba v jednom týdnu. Z prvního dílu se objeví téměř všichni herci 
a moc nových nepřibyde.

Jakou si tipnete celkovou návštěvnost Babovřesk?
Mohly by mít 700 000 diváků v Česku a 120 000 na Slovensku. Když si vezmete, že za první měsíc máme dohromady se Slováky přes šest set tisíc… Mohlo by to k milionu dolézt, to už je ale opravdu zbožné přání.

Pak byste asi slavil.
To si koupím další tři balíčky bobkového listu, udělám si volská oka a vypiju celou krabici rajské šťávy (smích).