V unikátním barokním divadle českokrumlovského zámku chystají po téměř 250 letech novodobou světovou premiéru Scarlattiho opery Kde je láska, je i žárlivost. Diváci ji v pátek 9. září od 19 hodin uvidí v barokní scéně a kostýmní výpravě s využitím dobových efektů v režii Ondřeje Havelky. „Pro projekt vznikl loni Schwarzenberský dvorní orchestr, do kterého Vojtěch Spurný pozval nejlepší hudební specialisty na historické nástroje,“ řekla mluvčí jihočeských památkářů Kateřina Voleská.
Operu, jejíž partitura byla objevena v českokrumlovském archivu, italský skladatel Giuseppe Scarlatti zkomponoval na objednávku Josefa Adama Schwarzenberga. Premiéru měla rokoková komická opera Dove è amore è gelosia /Kde je láska, je i žárlivost na zámku 24. července 1768 u příležitosti svatební návštěvy jeho syna Jana Schwarzenberga. Její součástí byly podle korespondence a dobového tisku velkolepé oslavy. Představení dirigoval autor, zazpíval si v něm libretista Marco Coltellini či princezna Theresa Schwarzenberg.
Březina i Briscein
Počátkem loňského září se v Maškarním sále odehrálo první koncertní představení opery. V pátek 9. září dvouleté přípravy vyvrcholí a publikum dílo uvidí v kompletním podání, repríza bude v sobotu. Sólové party zazpívají sólisté Národního divadla Kateřina Kněžíková, Jaroslav Březina, Lenka Máčiková a Aleš Briscein.
Z opery vznikne filmový záznam doplněný dotáčkami v zákulisí divadla a exteriéru zámku, za kameru si stoupne Jan Malíř. O vysílání projevily zájem televizní společnosti z celého světa. O exkluzivitě vypovídá ostatně i cena vstupenky, jež stojí 950 korun.
Scarlatti pracoval ve Vídni pro rodinu Schwarzenbergů. Byl učitelem hudby princezny Marie Teresie a Marie Arnoštky a později i kněžny Marie Eleonory ze Schwarzenbergu. Složil více než 30 oper, které se hrály v mnoha italských městech a ve Vídni.
Českokrumlovské zámecké divadlo je mimořádnou památkou světového významu. Jde o jedno z nejstarších barokních divadel zámeckého typu v celé střední Evropě a zastupuje nejkomplexněji zachovanou barokní divadelní scénu svého druhu na světě. Dochovala se původní divadelní budova, jejíž část pochází z roku 1682, z roku 1766 dále vybavení hlediště, orchestřiště, jeviště, jevištní technika a rozsáhlý divadelní inventář. (vkc, čtk)
