Nejen režijní přípravy inscenace se ujal Zdeněk Troška. „Do dnešního dne vzniklo tisíce oper. Je spočítáno, že 333 jich je hratelných, a z toho se jich hraje padesát. Čarostřelec k nim patří. U nás se objevuje po 32 letech. Pamětníci si vybavují, že opera se odehrávala po třicetileté válce. Náš Čarostřelec se odehrává ve skladatelově době,“ uvedl dramaturg Jihočeského divadla František Řihout.

Nocí letěl děsivý myslivec

Příběh vychází ze staré známé báje, ve které se na české i německé straně Šumavy objevuje takzvaná černá jízda. Podle pověsti letěl nocí za velké bouře se svojí družinou zběsilých ďáblů na divokých koních a se psy černý myslivec hlubokými šumavskými hvozdy a k smrti děsil všechny, kteří se mu ocitli v cestě. „Opera je pohádková, takže má peklo i nadpřirozené bytosti. Rozhodl jsem se udělat operu přehlednou, divákovi jasnou, jednoduchou a účinnou,“ prozradil operní a pohádkový král Zdeněk Troška. Podle jeho slov se příběh „čarostřelce“ Maxe, usilujícího o ruku Agáty, a jeho rivala Kašpara, který je ve spojení se samotným ďáblem, odehrává během dvou dnů – soboty a neděle. Prozradil, že režijně jej zasadil do konce léta a začátku podzimu a hudebně zachoval klasicistní námět skladatele A.M von Webera. „Opera je zvláštní, má totiž předehru k prvnímu a pátému obrazu, kde zpívá také sbor.

Jinak jsou na scéně dva tři zpěváci. Rozehráváme proto scény tak, aby z nich byl cítit život. V obraze z Vlčí rokle ztvárňuje pekelné a tajemné síly soubor baletu. Přestavujeme interiéry a exteriéry, což si vyžaduje pauzy. Ale snažili jsme se, aby byly co nejkratší,“ nastínil Troška, který spolupracuje s jihočeskou scénou úplně poprvé. Podle dramaturga patří Čarostřelec mezi takzvané opery „singspiel“, tedy hudební části doplňuje text. „Překlady mluvených dialogů jsou zastaralé. Režisér Troška je upravil, a tím zpěvákům usnadnil práci. Mluvené slovo tak pomáhá putovat po krásné hudbě a Čarostřelec bude krásným rodinným představením,“ dodal Řihout.

Z Weberovy hudby cítí šéfdirigent opery Martin Peschík, jak sám uvedl, velký vliv Beethovena. „Jak v instrumentaci, tak ve frázích a melodice. Weber je novátorský ve zvukomalbách,“ uvedl Peschík, který navíc přistoupil pro tentokrát k netradičnímu rozsazení orchestru. „Orchestřiště v Metropolu není ideální a nejde z něj kompaktní zvuk. Přeřadil jsem čela, fagoty, horny,“ dodal. Čarostřelec je velkým úkolem pro sólisty, ale i sboristy. Těch bude na scéně 46 a před otáčivým hledištěm ještě o šest více.

„Zpívám dvě samostatné árie, ale spíš je to pro mě novátorské zpívání. Jde o to, jak si s hlasem poradit, aby se vše vyzpívalo. Rozsah je tady příjemnější, než byl u Leonory v Síle osudu,“ prozradila protagonistka Agáty Kateřina Hájovská. Představitel Kašpara Petr Dopita zmínil, že poprvé se Webera zalekl. „Weber psal instrumentálně, jakoby to bylo pro nástroje, takže se do toho pronikalo nelehce. O to víc ale dráždilo. Stalo se mi, že roli už mám rád při zkouškách,“ řekl s tím, že mu sedí i charakter role. „Všechny moje role byli zloduchové, raraši a drakulové,“ uzavřel. Premiéra začíná v pátek večer od 19 hodin.