Pravdou je, že od doby prvního uvedení Ptáčníka na prknech Jihočeského divadla uplynulo už pětapadesát roků a postupem času se změnily nejen nároky a vkus diváků, ale i režijní pojetí této populární operety, postavené především na krásné melodické hudbě, jíž posluchač lehce podlehne. Podle slov hostující režisérky Jany Kališové byla délka původního představení radikálně zkrácena, aniž by návštěvník přišel o cokoliv podstatného jak z příběhu, tak z rejstříku hudebního partu.

Modernější pojetí režijního záměru přineslo nejen zrychlení, ale i osvěžení děje, který tentokrát není zasazen do rokoka, ale do jakési neurčité a blíže nespecifikované doby, dávající širší možnosti i scénografii a kostýmové výpravě. Scéna byla v tomto případě svěřena hostujícímu Ivo Žídkovi a kostýmy osvědčenému Janu Růžičkovi.

Určitou naivitu příběhu se režisérka rozhodla nepotírat, naopak ji citlivou stylizací zdůraznit a umocnit až na samotnou hranu parodie, ale neshodit přitom její citové hodnoty. „Mým záměrem bylo, aby představení bylo veselé a hřálo na duši, aby se diváci nenudili dlouhými pasážemi a spontánně se bavili, aby se to všechno hýbalo, zpívalo, aby to mělo švih…“ říká mimo jiné J. Kališová. Proto si také velice cení odborné pohybové spolupráce s rovněž hostujícím Martinem Packem.

Zábavná komedie

„Ptáčník, který měl světovou premiéru v roce 1891, je oblíbeným titulem na evropských scénách a v německy mluvících zemích dokonce trvalým hitem. Patří kromě jiného i ke zlatému období vídeňské operety. Naší ctižádostí je dělat operetu jako zábavný žánr a věřím, že v tomto případě se nám to opravdu podařilo. Díky nepříliš složitému ději se zvýrazněnou komediální linkou a díky příjemným zpěvným melodiím je to nesporně vhodná volba pro zařazení tohoto operetního kusu do předvánočního a dokonce i do silvestrovského repertoáru,“ dodává k výběru titulu František Řihout, dramaturg Jihočeského divadla.

Třebaže volně plynoucí operetní děj v trojrozměrných obrazech v pohybu působí půvabně a samozřejmě lehce, s přirozeným nepřehlédnutelným šarmem, rozhodně nebylo pro herce ani pro hudebníky lehké tohoto dojmu dosáhnout.

Hudební party jsou náročné a skloubit je s pohybem na jevišti nebylo právě jednoduché, což zdůrazňuje jak šéf opery Miloslav Veselý, kterého diváci uvidí a uslyší i v roli profesora Süffleho, tak i první dirigent Martin Peschík, jenž se za dirigentským pultem střídá s Pavlem Baxou. Silnou stránkou operety jsou i sbory, které řídí Josef Sychra.

V úloze ptáčníka Adama se střídají Aleš Voráček, který byl už dvakrát nominován na celostátní cenu Thálie, a Jan Ondráček, pošťačku Kristu hrají Iva Hošpesová a Eva Štruplová, kněžnu Marii Kateřina Hájovská a Miroslava Veselá, baronku Adelaidu Kateřina Bukovská a Dagmar Volfová, barona Wepse alternují František Brantalík a Josef Průdek, hraběte Stanislava Josef Moravec a Otakar Novák a starostu Šneka ztvárnili Václav Janeček a Peter Poldauf.

V ostatních rolích uvidíte Gabrielu Burianovou, Petra Červinku, Jiřinu Hondlíkovou, Světlanu Juránkovou, Zdeňka Plachého, Pavla Tůmu a další. Spoluúčinkují navíc i členové baletu Jiří Csevár, Germans Filipovs, Petr Laštovka a Pavel Novotný.

Přitažlivost a živost hudebních árií z Ptáčníka mohou tentokrát potvrdit i novináři, kteří se zúčastnili tiskové konference divadla k uvedení zmiňované operety, protože jim přítomný sólista Aleš Voráček a šéf opery Miloslav Veselý s klavírním doprovodem Martina Peschíka pohotově několik stěžejních melodií předvedli. A musím dodat, že s velkým úspěchem.

Sobotní premiéra Ptáčníka v divadelním sále DK Metropol začíná v 19 hodin, stejně pak jako druhé premiérové uvedení operety ve čtvrtek 18. prosince.