Byl tichý a nenápadný. Snímky, které pořídil fotoaparátem Leica, ale zaujmou tím, jak bezprostředně působí, a rovněž svou šíří: kromě Tábora za éry tamního starosty Václava Soumara zachycují cesty k Jadranu, Edvarda Beneše či sraz jawistů. Vpravdě hodná pozoru je nová kniha s názvem Josef Jindřich Šechtl: Deník fotografa 1928—1954.

Táborský rod Šechtlů vytváří a šíří fotopamátky na život svůj i svých současníků již pátou generaci. Aktuální publikací v této snaze pokračuje zhruba 200 snímky. Asi na polovině z nich je Tábor, ruch jeho ulic, nároží a tržišť. Zbytek tvoří dílem záběry z fotografova soukromí, dílem události, u nichž se ocitl.

Šechtlovo leicaření má velkou dokumentární hodnotu. Rodině totiž komunisté v 50. letech archiv sebrali a všechny negativy od roku 1930 do roku 1954 zničili, část možná skončila v rybníce Jordán.

Hodnotu 'deníkových' snímků Josefa J. Šechtla rodina plně docenila až v roce 2006 při digitalizaci archivu. Na kinofilmech se dochoval Tábor za heydrichiády, pohřeb prezidenta Beneše, sokolské slety, první sjezd táborského svazu holičů a vlásenkářů, sraz jawistů, svatba hraběte Deyma,  berlínská olympiáda v roce 1936 nebo 1. máj 1948.

close Táborský rod Šechtlů se připomíná novou knihou a výstavou. Jde o snímky z Leicy Josefa Jindřicha Šechtla. Na snímku fotograf se synem, asi rok 1930. zoom_in

„Knížkou opravdu procházejí dějiny. Bylo velkým překvapením, jak jsou fotografie zajímavé svou závažností, důležitostí témat a jak se prolínají s rodinnými záběry," řekla Marie Michaela Šechtlová, fotografova vnučka.

Snímky do publikace vybral a sestavil Josef Moucha. Pro Šechtlovy fotografie z Leicy zahořel. „Každé město mělo ve 30. letech svého fotografa, ale Šechtl si začal dělat poznámky bokem, pro sebe. Ty jsou půvabné svou bezprostředností. Není to oficiální pohled na dějiny, ale takový deník," popsal 56letý fotograf, teoretik a novinář.

Kniha, jež vznikala tři roky, má náklad 1200 kusů. Prodává se za cenu kolem 360 korun. Sehnat ji lze v táborském knihkupectví Orion, internetovém Kosmasu nebo síti Kanzelsberger.

Publikaci doplňuje výstava na Staré radnici v Táboře. Velkoformátové fotografie z Muzea Šechtl a Voseček plus předměty z Husitského muzea připomínají politika Václava Soumara, který se zasloužil o vznik a rozvoj moderního Tábora. Josef Jindřich Šechtl s ním pravděpodobně kamarádil.

close Táborský rod Šechtlů se připomíná novou knihou a výstavou. Jde o snímky z Leicy Josefa Jindřicha Šechtla. Na snímku z výstavy Marie Michaela Šechtlová. zoom_in „Moc o jejich vztahu nevím, ale všechny fotografie v době jeho starostování dělal dědeček, oba navíc byli tamburaši (hráči na tamburu, strunný drnkací nástroj, patřící do skupiny louten – pozn.red.). Soumara fotil děda v pracovně i tehdy, když se vrátil z koncentračního tábora," líčí Marie Michaela Šechtlová, známá jihočeská malířka, která svého dědečka přibližuje coby tichého člověka, „prostě správného fotografa."

Expozice zabírá několik místností Staré radnice. Dle slov Richarda Vlasáka z Husitského muzea si to Václav Soumar rozhodně zaslouží.. „Troufám si říci, že byl nejvýznamnějším starostou v celých dějinách Tábora," míní historik, který také spolupracuje s Deníkem.

Kromě zhruba padesáti fotografií si divák na výstavě prohlédne starostovu pracovnu, vlajku tehdejšího armádního pluku, vojenskou uniformu, dobové výplatní pásky i různé noviny, jimiž lze zalistovat. Domů si může návštěvník odnést stylizované texty
nebo kopii mapy města z let 1929-1939. Ponoří se tak do časů, kdy se z Tábora stal jeden ze salónů první republiky.

DAVID PELTÁN
VÁCLAV KOBLENC