Jezdí tam hvězdy jako Plácido Domingo, v Schiele Centru vystavují díla Picassa či Chagalla, má i unikátní paměť místa v podobě Fotoateliéru Seidel. Kulturně patří Český Krumlov po 20 letech na seznamu
UNESCO k rodinnému zlatu Jihočeska. Přesto leccos, například prostor pro rock, chybí a některým osobnostem schází více kultury pro místní.

Ředitel divadla Jan Vozábal upozorňuje, že zápis na seznam světového dědictví, od něhož 4. prosince uplynulo 
20 let, přináší limity kulturních aktivit. „Je problém s žánrovými festivaly, není žádný rockový, na což si někteří občané stěžují. Ale tím, jak je město historické, tak tady taková akce být nemusí. Existovala úspěšná folková přehlídka, která skončila, to je mi líto," řekl Vozábal.

Žánrová pestrost zmizela 
i podle Karla Dvořáka 
z krumlovské kapely Zrcadla. A shoduje se Vozábalem v absenci bigbítu. „Chybí mi barevné spektrum akcí. Tím, že je Krumlov historické město, nejsou pro leccos podmínky – schází scéna rocková, která žije spíše mimo hranice města, 
i blues a šanson, ten je zde pouze okrajově," nastínil Dvořák.

Víceméně všichni se shodují, že nabídka je široká. Nabité divadlo, řada klubů i souborů a spolků. V turistické sezoně pak Mezinárodní hudební festival, Festival komorní hudby, jazzová přehlídka nebo Slavnosti pětilisté růže.

Tržby klesají

„Nicméně všechna města pochopila, že musí něco dělat, když tam chtějí dostat lidi. Ať je to Třeboň nebo Jindřichův Hradec, Krumlov začíná dostávat hodně velkou konkurenci a tržby jdou dolů, mně každý rok o deset procent," hodnotí Zdeněk Kočík, jenž 
provozuje Muzeum voskových figurin, tortury i stálou expozici Jana Saudka.

Šéf divadla řadí k handicapům málo programu pro mladou generaci. Hlavně pokud jde o větší akce. „Teď vznikl nový klub Fabrička a začal tuto funkci plnit, což je dobře, ale ve velkých akcích paralelu nemá. Přemýšlíme také o festivalu alternativního divadla," předestřel Vozábal.

Další rub pojmenovala krumlovská spisovatelka Helena Braunová. Kritizuje fakt, že akce jako trhy jsou svým obsahem stále stejné a nabízí věci,  které moc lidí nechce.

„Pro Krumlováky je to mizérie, jen samé zlato, stříbro, drahé kamení. Na Krumlov se kouká, že by měl být výkladní skříní, ale město je vylidněné, je nás pár, kteří zde bydlíme, domy jsou prázdné a majitele mají v Praze nebo v zahraničí. Líbil se mi Krumlov obydlený," popsala spisovatelka.

Někteří organizátoři mají problémy s radnicí. Narazila například Hana Jirmusová Lazarowitz, ředitelka Schiele Centra, když na fasádu galerie umístila papírové koláže. Hrozila jí vysoká pokuta.

Mezinárodní prestiž

„Poslední roky mi ve vedení města naprosto chybí nadšení a idealisté, dělá se pořád úřednická práce. Souvisí s tím i bagrování řeky a další věci, které nejsou dobré. Euforie 
z 90. let moc pomáhala, ale tolik změn zase nenastalo. Nejásám," prohlásila Jirmusová.

Ještě ostřejší je v hodnocení Zdeněk Kočík. Prohlásil, že pro organizátory nedělá radnice  nic. „Jestli platím za stojku deset tisíc  a vedle mě je obchod, který má deset stojanů ověšených kabelkami a nikdo nic neřekne… Na Krumlově jsem obdivoval, že není kanál jako cestou na Karlštejn, a teď přibývá věcí, jež nemají se suvenýry nic společného," rozhořčil se podnikatel.

Tématem pro samostatný článek je otáčivé hlediště. Jenže nejen památkářům, ale i některým místním vadí. „Jsem proti točně, kvůli ní park trpí, je to hrozné monstrum a jde jen o byznys. Kvůli divadlu zahynulo hodně stromů," kritizuje Helena Braunová.

Pozitiva za 20 let nicméně převažují. Shrnul je hudebník Karel Dvořák. „Kulturní nabídka se posunula předevšm kvalitativně, jak městské divadlo, tak ze všech ostatních se stali totální profíci a dokáží zprostředkovat velice kvalitní zážitky. UNESCO hodně přispělo k tomu, že jsme získali mezinárodní prestiž."

20 let v UNESCO

Pro Krumlov byl podle starosty Dalibora Cardy zápis na seznam UNESCO zlomem. Centrum se zámkem a točnou patří k nejnavštěvovanějším místům v zemi. Na zámek ročně zavítá přes 300 000 lidí, na točnu 60 000. Vzhled města se za 20 let velmi změnil. Do obnovy se investovaly desítky milionů. UNESCO ale přináší obyvatelům závazky. Rozvoj města se řídí přísnými pravidly. (čtk)