Když v srpnu 2012 tleskal Josefu Režnému zaplněný Rytířský sál vestoje, málokdo tušil, že tato ikona dudáctví, sběratel písní a textů a zakladatel Mezinárodního dudáckého festivalu se objevuje na veřejnosti a mezi svými drahými naposledy. Necelý půlrok na to – 10. prosince – zasáhla Strakonice a celý dudácký svět krutá zpráva. Josef Režný zemřel ve věku nedožitých 88 let.

Letos 2. února by se muzikant, který své rodné město proslavil ve světě jako málokdo, dožil devadesáti let. Strakonická kulturní scéna se rozhodla k tomuto výročí uspořádat výstavu fotografií s názvem Vzpomínka na Josefa Režného. „Nápad uspořádat výstavu snímků ze života tohoto výjimečného muže vznikl loni v létě, právě v souvislosti s tím, že by se letos dožil devadesáti let. Akce je poděkováním za jeho přínos pro Mezinárodní dudácký festival a Strakonice," říká ředitelka městského kulturního střediska Eva Dresslerová.

„Připravovali jsme výstavu ve stejné sestavě jako dudácký festival, to znamená já a festivalová tajemnice Dana Skoupilová. Obě jsme to dělaly s velkou láskou, protože jsme po dlouhá léta spolupracovaly s panem Režným a byla to spolupráce velmi intenzivní a plodná," dodala Eva Dresslerová. Fotografie pocházejí z festivalového archivu a některé starší od fotografa Františka Zemena. Výstava představí i snímky, které dosud nebyly publikované.

K akci se přidala také Strakonická televize, která připomene osobnost Josefa Režného reportáží. Její součástí jsou nejen ukázky z archivních filmů, ale i upozornění, že se v těchto dnech k nedožitým 90. narozeninám koná několik akcí. „Kromě výstavy fotografií jde o pořad Muzea středního Pootaví, na jehož přípravě se podílí také naše televize. Tato akce se uskuteční 11. února od 19 hodin v Rytířském sále strakonického hradu," upřesnil šéf Strakonické televize Robert Malota.
Autorkou scénáře k pořadu je Irena Novotná a večer nabídne řadu dobových filmů, fotografie, tance, písničky a vzpomínání pamětníků.

Zpráva o úmrtí Josefa Režného v prosinci 2012 zasáhla mnoho lidí. „Je snad nemožné říci, zda byl více muzikant, organizátor, folklorní sběratel, kapelník, spisovatel, muzejník či ještě něco dalšího. Byl to zkrátka člověk činorodý, osobnost, jejíž působení bylo nepřehlédnutelné. Charakterizovalo jej to, že když se pro něco rozhodl, dělal to s plným nasazením a jeho ideje se mu dařilo proměňovat ve skutečnost. K tomu mu napomáhala i manželka Julie," vzpomínala tehdy etnografka Irena Novotná.

Eva Dresslerová z městského kulturního střediska ve Strakonicích připomínala, že Josef Režný byl zkušeným folkloristou a měl velkou autoritu v Čechách i zahraničí. „Dlouhá léta spolupracoval s režisérem Zdeňkem Podskalským a pro festival tvořili nerozlučnou tvůrčí dvojici, jen těžko nahraditelnou. Vzpomínám si na svoje festivalové začátky, pan Režný mě do tajů zasvěcoval a pomáhal mi. Velký dojem na mě udělalo, s jakou úctou se k němu chovaly všechny soubory," řekla.

Legendární dudák byl podle ní přísným člověkem, pokud šlo o práci, ale o legraci s ním nebyla nouze. „V některých situacích tyto dvě vlastnosti spojoval, například když jeden zahraniční soubor dorazil na festival bez dud. Velmi se rozčílil a řekl jim, ať jedou domů. Oni prosili, že chtějí zůstat a že si nechají poslat dudy letecky. Hned ráno se jelo do Prahy na letiště a z letadla skutečně vystoupili dva černě odění pánové a jako svátost přinášeli dudy. Tahle historka pak obveselovala všechny účastníky festivalu a nejvíc pana Režného," dodala.

Jen ty nejlepší vzpomínky má také Miroslav Stecher z Jihočeského souboru písní a tanců Úsvit. „Josef Režný byl muzikant tělem i duší. Nedá se mu vůbec nic vytknout, každému, kdo potřeboval, pomohl. Napsal tři krásné knihy. Nebýt jeho, tak nemáme dudácký festival a dudáctví by určitě nebylo tak známé ve světe jako dnes," zdůraznil.